Řekl bych, že Simpsonovi jsou fenomenální seriál. Protože mám pocit, že počet lidí, kteří ho milují nebo mají rádi, plus počet lidí, kteří ho nesnášejí, je dohromady vyšší, než počet lidí, které nechává chladným nebo kteří ho dokonce neznají.
Simpsonoviflickr.com:w00tpwnage.com (výrez)
Jak se tedy k Simpsonovým postavit? Milovat je, nebo nenávidět?
Mně osobně na nich vadí jen dvě věci (které mají jednu společnou příčinu):
1) je vysílán v odpoledních hodinách
2) v televizním programu je označován jako "typ pořadu: dětem", a v popisu má uvedeno "pro celou rodinu"
(údaje o zápisu v TV programu čerpám z tvp.cz, ale předpokládám, že jde o data dodaná Českou televizí, společná pro všechny TV programy)
Prostě mi vadí jediná věc - že seriál Simpsonovi je u nás považován za vhodný pro děti. Jistě, Matt Groening ho tvoří s přesvědčením, že je vhodný pro celou rodinu, a zahrnuje do něj prvky zajímavé pro děti, i prvky zajímavé pro dospělé, aby si v seriálu každý něco našel. Jenže Matt Groening je severoameričan. A v Severní Americe jsou oproti nám v některých věcech napřed - například se tam střílí ve školách i na ulicích více, než je obvyklé v Evropě. Takže moje měřítka násilí představitelného dětem jsou úplně jiná, než měřítka platná v USA.
Ale to je věc Američanů - ať se tam mezi sebou řežou, když je to baví. A u nás si to můžeme snadno vyřešit sami. Stačí, když bude seriál přesunut do pozdnějšího vysílacího času a označen popisem "pro dospělé". Nebo alespoň "od 15 let".
V žádném případě ale nechci (narozdíl od jiných) seriál Simpsonovi šmahem kompletně odsuzovat. On v sobě totiž, kromě snadno odhalitelného laciného humoru a zbytečného násilí, obsahuje také velké množství inteligentního humoru, založeného na přesně cílené parodii. Bohužel ale přesně cílená parodie pro pochopení vyžaduje divákovu znalost parodovaného jevu. Znalost kontextu, shodu intersubjektivního kódu.
Některé parodie společenských jevů už v Simpsonových dokážu odhalit. Buď proto, že mi táhne na 25 a společnost vnímám jinak, než před deseti lety, nebo proto, že u nás mnohé Simpsonovými parodované jevy zdomácněly až v posledních letech.
Např. senzacíchtivé zpravodajství komerčních televizí (Kent Brockman), jakákoliv reklama na cokoliv (Krusty a jeho nekvalitní produkty) apod. K tomu občas postřehnu nějaký obrazový vtípek, spočívající v anglickém nápisu, který překladatelé do češtiny nepřeložili. (*vizte PS). A to jsem přesvědčen, že stále spoustu myšlenek, které se Simpsonovi snaží sdělit, nechápu, protože neznám konkrétní žijící celebrity USA, které si Simpsonovi berou na paškál.
Takový malý rozbor...
Některé myšlenky jsou ale odhalitelné poměrně snadno. Všimněte si některých postav, majících specifický charakter, se kterým se můžeme setkat i u spousty lidí v našem okolí. Počínaje líným a neschopným Homerem, přes starostlivou Marge, cílevědomou a zodpovědnou Lízu, rošťáka Barta, podlejzavého šplhouna Smitherse, až po zlého milionáře M.Burnse. Vždyť Simpsonovi mají kvality mnohých uznávaných literárních děl!
V jednom případě budu konkrétní - co třeba takový Nelson - nepřipomíná vám v mnoha rysech Zilvara z chudobince, z Bylo nás pět? Vždyť mockrát propadl (takže spolužáky převyšuje nejméně o hlavu), je to výtržník a uličník první kategorie, "všechno má na háku", nosí otrhané oblečení, a nemá dobré rodinné zázemí. Zásadní rozdíl je snad v tom, že Nelson se obklopuje spíše sobě podobnými, zatímco Zilvar se stýká s běžnými žáky.
A neříkejte, že neznáte nějakého nadšence typu Komiksák nebo vědce typu profesora-vynálezce.
Jistou kritiku neetických jevů ve společnosti lze nalézt v postavě pochybného Dr. Riviéry, provádějícího podivné operace a transplantace. Lenny a Karl občas představují boj proti rasismu, podobně jako čmeláčí muž. A co samotný fakt, že obyvatelé Springfieldu jsou vesměs žlutí - není to sdělení, že na barvě pleti nezáleží?
Pohodáře nalezneme v kapitánovi nebo v Dr. Dlahovi.
Často se objevuje kritika globální politiky nebo holywoodských manýrů, v jednom díle přijel nadnárodní podnikatel "koupit" Homerovu firmu - šlo o násilí a vyhrožování za účelem zničení konkurence.
Prostě Simpsonovi obsahují širokou nabídku postav a povah, nabízejících pohled na nejrůznější prvky a jevy společnosti.
A pozor - nejméně v jednom dílu je výslovně uvedeno, že opilci a budižkničemové Homer a Barney kdysi byli výborní studenti, než začali holdovat alkoholu. To je celkem poučný prvek, ne? Nehledě na to, že škodlivost alkoholu je, zejména na Barneym, představována snad v každém díle.
A škodlivost amerického způsobu života (plechovka, něco k jídlu, gauč, televize s prostoduchým programem) imrvére demonstruje Homer.
Abraham Simpson zase v mnoha dílech seriálu poukazuje na někdy nevhodné zacházení se starými lidmi. Jestli v tomhle nenajdete konkrétní konstruktivní kritiku společnosti, tak už v ničem.
Trocha konkrétnosti z aktuálního dílu: Řada VI, díl 6 ("Všechna sláva, polní tráva" - na ČT1 vysíláno v noci na 2.4.2008):
Při reportáži Kenta Brockmana z kuželkárny se spousta okounějících lidí snaží dostat do záběru zpravodajské kamery, jako by to mělo nějaký rozumný přínos - neznáme to náhodou i z českého zpravodajství? Zrovna před pár dny byla na nově reportáž o pobytu skandální západní celebrity v Praze - a v jakémsi divadle se tam asi tři-čtyři inteligenti cpali na pozadí do záběru kamery, jako by to pro ně byl největší životní sen. Takže Simpsonovi poukazují na konkrétní společenský nedobrý jev.
A pak Homer ztrapnil svého syna Barta, když na školní besedě řekl veřejně o jedné z dvojčat, že se líbí Bartovi. No není to celkem hmatatelný jev ztrapnění potomka nevhodnou poznámkou rodiče, vyskytující se napříč kontinenty?
V závěru dílu se Homer začíná věnovat rodině (byť nechce Maggie uznat rekord v kuželkách), což je pozitivně působící jev, objevující se ve více dílech.
Tolik pár konkrétních příkladů. Možná ten můj pohled některé z vás překvapil. V tom případě radím: Podívejte se na pár dílů Simpsonových, abstrahujte od násilí a trapného amerického humoru typu "jsem naštvaný/neschopný a rozmlátím to", a pokuste se hlouběji zamyslet nad tím ostatním, co vidíte. Jestli vám to třeba nepřipomíná něco, co znáte ze svého okolí nebo z českého zpravodajství.
A k těm dětem? Obávám se, že výše popsané klady seriálu nemohou děti postřehnout. A že jediné, čeho si všimnou, je to, jak se Homer s Barneym napájejí pivem, jak se Homer fláká v práci, a zkazí na co přijde, jak škrtí Bárta, a hlavně, jak se Itchy a Scratchy navzájem dokola vraždí za mohutného krvavého doprovodu.
Coby dospělý, můžu i toho Itchyho a Scratchyho vnímat jako kritiku bezduchých násilných komiksů, kde si postavičky strkají do pusy dynamit, hážou se do propastí, a řežou si hlavy motorovou pilou. To vše se děje v Itchym a Scratchym, jakož i v mnoha skutečných amerických filmových komiksech (typu Tom a Jerry). Nevím, jestli to Matt Groening myslí jako hlubokou kritiku, nebo jako jednoduchý samoúčelný humor. Možná jako kritiku, protože Itchy a Scratchy jsou kočka a myš, podobně jako Tom a Jerry.
Ale to je nakonec vlastně jedno. Podstatné je, že děti to jako kritiku pochopí dost těžko, a zapamatují si prostě to, že Homer permanentně škrtí Barta, a Itchy se Skratchym si řežou hlavy motorovkou, všude stříká krev, a občas na sebe vzájemně použijí dynamit nebo kyselinu. A to je špatně!
Celý tento můj rozbor má dva cíle, dvě poselství:
1) Pro Českou televizi:
Jestli chcete méně zpráv o dětských (i dospělých) násilnících v ČR, tak přesuňte Simpsonovi do večerního vysílacího času! Bohatě stačí násilí v komerčních televizích.
Kladné stránky Simpsonových jsou příliš složité, než aby je děti pochopily. Děti si ze Simpsonových vezmou jen to násilí, a to je špatně!
Českou televizi a Český rozhlas považuji za seriózní média, se kterými jsem celkově velmi spokojen. Nekažte si to prosím vysíláním Simpsonových v odpoledním čase s nálepkou "pro děti".
2) Pro nediváky, odsuzující kompletně seriál Simpsonovi:
Ten seriál podle mě není sám o sobě špatný, ani prostoduchý. Podívejte se na něj z trochu jiného pohledu, přečtěte si ten můj výše uvedený rozbor, a možná budete překvapeni, co v tom seriálu najdete za myšlenky.
Jediná zásadní vada toho seriálu je, že k němu mají přístup děti. To je celé. Zařazen ve večerních hodinách, s nálepkou "pro dospělé", by se z něj stalo poměrně kvalitní, něco sdělující dílo.
*PS k překladu: Jinak ale celkově musím překladatele Simpsonových pochválit, často odvádí vynikající práci při překladu obtížných jazykových hříček.
A při jednom bych chtěl vzdát hold překladatelům seriálu Jistě pane ministře/premiére, který obsahuje velké množství velmi složitých politických vyhýbavých řečí.
Pochválím i BBC, za ten seriál "Yes, (prime) minister" jako takový. Ten seriál byl natočen před více než dvaceti lety - což jsem ale zjistil až podle TV programu. Jinak vypadá, jako by byl natočen teď a tady - díky neměnnosti politiky, a umístění děje hlavně do interiérů (s nemnoha záběry automobilů), je ten seriál zkrátka velmi nadčasový a stále aktuální.
publ. www.adamek.cz
(2.4.2008 po upozornění čtenářů v diskuzi opraven zápis dvou jmen)
