Celý svět pomalu získává závislost na GPS. Navigačním systému, který nám všem nezištně poskytuje strýček Sam.
Opravdu nezištně?
Ilustrační fotoflickr.com
Časoprostor má čtyři rozměry. Takže stačí čtyři satelity, z nich soustava čtyř rovnic o čtyřech neznámých podle pythagorovy věty, a víme kde jsme. A další satelity, viděné navíc, zvyšují přesnost...
To je GPS. Dnes už pro mnohé zcela samozřejmá pomůcka. Samozřejmá? To znamená nepostradatelná, ne?
Armáda USA zaplatila vývoj geniálně jednoduchého funkčního navigačního systému. Proč to udělala, je zjevné - aby její vojáci získali v boji výhodu.
Ale proč tedy vojáci poskytují přístup ke svému systému civilistům? A co víc - zdarma? A co víc - všem, včetně nepřátel? Že by to byla dobročinnost strejdy Sama?
Jasně, vím, že dříve obsahovala GPS pro civilisty (a nepřátelské armády) záměrnou chybu, aby měla U.S.army nějakou výhodu.
A dokáži si představit, že i dnes má americká armáda k dispozici "nějakou lepší vychytávku", o které nemusíme vědět. Nebo se o ní třeba už veřejně ví, a jen já to nevím - ale to je teď jedno, teď to řeším na principielní úrovni, z filosofického pohledu "proč?".
Celé systémy a infrastruktury si pomalu zvykají na GPS. Pro život státu, a jeho obyvatel, mohou být třeba zásobování nebo údržba komunikačních a energetických sítí docela důležité. GPS používají i různé bezpečnostní složky. Nemluvě o tom, že v Německu nedávno začali vyvíjet plně automatické řízení automobilu - k tomu se jistě satelitní navigace také docela dobře hodí.
Co kdyby se jednou Spojené státy rozhodly Globální Polohovou Soustavu vypnout? Respektive, "vypnout" pro ostatní?
Stačí včas připravit SW v armádních přijímačích, a pak lehce upravit signál vysílaný z družic...
Nechci vypadat jako paranoik, ani nechci šířit paniku... jen mi zkrátka vrtalo hlavou, proč se USA rozhodly všem (včetně nepřátel!) poskytovat bezplatně služby svého armádního systému... A dospěl jsem k právě popsanému riziku, a k důvodu, že USA nás všechny chce mít tak trochu v hrsti.
Možná, že právě to, co jsem tady popsal, může být dobrý důvod k budování konkurenčních nezávislých systémů. Nezávislých - a hlavně poskytujících nezávislost.
Já sám sice gpsku nemám a v nejbližší době po ní ani netoužím (naviguji se podle slunce a přibližného času), ale vzrůstající závislost české (evropské) společnosti na elektronické navigaci je zcela nepopíratelná.
Takže nelze než si přát, aby se vybudování některé alternativní navigační sítě podařilo, a pak už jen musíme doufat, že se nám se vzrůstajícím orbitálním provozem nezačnou konkurenční družice vzájemně srážet.
Aktualizace 16.1.2008
Pro doložení mého, čtenáři zpochybňovaného, tvrzení o soustavě 4 rovnic o 4 neznámých, přidávám citaci z diplomové práce Jaromíra Škorpila (ČVUT, FEL, 2008)
"
Základním principem určování polohy je měření vzdálenosti přijímače od jednotlivých družic
pomocí zpoždění signálu. Poloha družic je známá (družice ji vysílá ve svém signálu, tzv.
efemeridy), takže pro výpočet polohy v prostoru by nám stačilo znát vzdálenost od tří družic. K
tomu by ale přijímač musel znát přesný čas, což by bylo velmi obtížně řešitelné, proto přijímač
považuje za neznámou nejen polohu (zeměpisná šířka, délka a výška), ale i čas. K výpočtu tedy
potřebuje signál nejméně od čtyř satelitů. Polohu je možné vypočítat i v případě, že přijímač
zachytí signál pouze ze tří satelitů, ale pak přijímač obvykle nepočítá nadmořskou výšku a
předpokládá, že uživatel je na zemském povrchu, případně ve výšce posledního měření. [3]
Některé GPS přijímače (například SIRF III) umožňují krátkodobě pracovat v takzvaně
degradovaném režimu, kdy k výpočtu polohy stačí signál od dvou satelitů. Pak kromě
konstantní nadmořské výšky používá přijímač své vlastní hodiny bez možnosti nové
synchronizace, vypočtená poloha je velmi nepřesná a chyba je tím větší, čím déle přijímač v
tomto režimu setrvává. Degradovaný režim umožňuje i práci se signálem jediného satelitu, kdy
se navíc považuje za konstantní směr pohybu. Poslední režim výpočtu, který řada GPS
podporuje, je DR režim, kdy GPS nemá žádný signál a tak pro polohu předpokládá konstantní
směr i rychlost (automobilové navigační systémy mohou směr i rychlost zjistit). [4]
"
z https://dip.felk.cvut.cz/browse/pdfcache/skorpj1_2008dipl.pdf
