Přecházení na červenou je přestupek. Ale je opravdu nebezpečné?
Respektive, je nebezpečnější, než přecházení na zelenou?
Cervena pro chodce - ilustracni fotoflickr.com:gaav
V Hradci Králové mě už léta fascinuje a rozčiluje naprogramování semaforů na křižovatce Gočárovy třídy a Habrmanovy ulice, tj. na křižovatce U Koruny (mapa).
Zvláštního nastavení semaforů si můžete všimnout, přecházíte-li Gočárovu třídu na západní straně křižovatky (směr Kukleny), nebo když přecházíte Puškinovu ulici. Přechod přes Habrmanovku nevyužívám, tak nevím, jak to funguje na něm.
O co vlastně jde? Stojíte na chodníku nebo na ostrůvku před přechodem. Na vašem semaforu pro chodce svítí červená, čekáte. A přitom máte možnost si všimnout, že přes přechod v tu dobu nejezdí vůbec žádná auta - všichni mají červenou, nikdo na přechod nemůže vjet, ani vejít. Chodci i řidiči čekají, a přechod zeje prázdnotou.
A pak to přijde! Naskočí vám zelená. Jenže nejen vám. Ona současně, na sekundu přesně, naskočí i autům, která na ten přechod odbočují. Takže na dosud opuštěný přechod v tu chvíli startují jak auta, tak chodci. Naštěstí je chodců obvykle dostatečný počet, takže si rozjíždějící se řidič všimne, že musí brzdit. I když vás nepřejede, a zastaví, tak to pořád není ekonomické ani ekologické, když řidič musí zastavit cca. 3 (při odbočování doprava) až 20 (při odbočování vlevo) metrů po rozjezdu.
Vím, že je to právně v pořádku. Řidič projíždějící křižovatku na zelenou musí dát přednost chodcům, přes jejichž přechod odbočuje. Ale rozhodně to není bezpečné, ekologické, ani ekonomické řešení. A není ani dopravně-efektivní, když před tím hromadným startem všichni celou věčnost čekají, zatímco kritické kolizní místo zeje prázdnotou.
Nebylo by lepší, kdyby semafor pouštěl chodce o něco dříve, ve chvíli, kdy přes přechod nepřejíždějí žádná vozidla? No, to je pouhá teorie, pomalu výrůstám z mladické naivity, a přestávám si myslet, že se dá návrhy něco změnit. Protože byrokrat je byrokrat, a málokdo s ním pohne.
Takže otázka zní spíše takto:
Není tedy bezpečnější přecházet na červenou?
V tomto případě bohužel je. Konkrétně na této křižovatce to neprovádím, protože přes ni nechodím zas tak často, a tudíž ji nemám natolik přečtenou, abych si to s klidným svědomím dovolil.
Ale pokud člověk přechází přes křižovatku, jejíž semafory (a v případě potřeby i semafory sousední křižovatky) dostatečně zná, tak je pro něj často nejen rychlejší, ale dokonce i bezpečnější, přejít na červenou.
Bohužel. Částečně to vypovídá o nedobrém stavu některých křižovatek.
Ale do jisté míry je to i věc obecné války mezi selským rozumem (se zdravou logikou a morálními zásadami) a bezhlavým dodržováním zákonů.
Konkrétní příklad, opět v souvislosti s přecházením:
Vidím-li, že široko-daleko není auto, které by mě stihlo na přechodu srazit, ani kdyby se o to jeho řidič snažil, tak s klidným svědomím přejdu na červenou. Nemám přece žádný rozumný důvod tam čekat, a sledovat barevnou světelnou show. A přitom se v tu chvíli dostávám do kolize se zákonem, přestože jsem nikoho neohrozil, ani neomezil.
Na druhou stranu, jsem zažil, jak jakási slečna nebo paní vstoupila do vozovky přesně v okamžiku, kdy jí naskočila zelená. A těsně okolo ní se prohnalo auto, jehož řidič včas nezastavil, a rozhodl se oranžovou, potažmo už červenou, projet. Stačila chvilička, a paní nebo slečna by leštila kapotu a střechu projíždějícího auta. Jistěže by to byla chyba řidiče, který nezastavil, ačkoliv zastavit měl. Ale byla by to jenom jeho chyba? Když nějaký nepořádník třeba vysype na chodník odpadky, je to jenom jeho chyba, když tou hromadou odpadků projdu? Vždyť se přece můžu vyhnout. To, že někdo udělá něco, co dělat nemá, ještě samo o sobě nemusí vždy znamenat, že musíme nést následky jeho činů! Někdy si o sobě můžeme přece rozhodnout sami, ne? Takže hypotetické hromadě odpadků se vyhnu, přestože nemá na chodníku co dělat, a před přijíždějící auto neskočím, přestože mám z právního hlediska, díky zelené na semaforu, přednost.
Podobně, pokud jdu podél silnice, a kdekoliv na jejím 100 metrovém úseku potřebuji přejít na druhou stranu, tak bych podle zákona měl použít přechod, pokud by byl právě uprostřed toho mého úseku. Protože podle zákona se nesmí přecházet ve vzdálenosti (0;50> metrů od přechodu. Z právního hlediska musíte přejít buď přímo po přechodu nebo dále než 50 metrů od něj.
Ale co když vidím, že se z dálky blíží auta, se kterými se, podle našich pozic, a podle směru a rychlosti našich pohybů, potkám právě na tom přechodu, přes který mi zákon nařizuje přejít? Mně to, coby chodci, může být teoreticky putna - mám na přechodu přednost, takže můžu jít přes něj, a vy si dělejte co chcete. Jenže na to asi uvažuji příliš systémově a ohleduplně...
Takže v popsaném případě, kdy jsem ještě kus od přechodu, a zrovna nic nejede, se prostě rozhodnu přejít mimo přechod. Právně je to přestupek. Ale věcně? Věcně jsem dosáhlo toho, že až ta z dálky přijíždějící auta pojedou okolo mě, tak nebudou muset zastavovat, protože já už dávno budu na druhém chodníku.
Čímž dosahuji lepší efektivity a ekonomie pro řidiče, které jsem zbavil nutnosti dát mi přednost, dosahuji tím i lepší ekologie pro nás všechny, a v neposlední řadě tím dosahuji i lepší bezpečnosti pro sebe, protože neriskuji, že mě auto na přechodu smete. Takže včasné přejití mimo přechod, když nic nejede, je celkově lepší, než přecházení po přechodu těsně před přijíždějícími auty - jen to má malý háček - je to přestupek.
Dodržování zákonů je teoreticky pěkné, ale chovejme se hlavně podle zdravé logiky, selského rozumu, a morálních zásad. Tak, abychom neohrozili ani neomezili nikoho v okolí, a abychom neohrozili sebe sama.
