Energetika vskutku za všechny prachy

Objevují se první informace o ekonomické náročnosti odstoupení Německa od jaderné energetiky do r. 2022.

Počátkem května jsem publikoval článek, v kterém jsem prezentoval první odhady Spolkové energetické agentury k problematice přechodu od jaderných elektráren k jiným zdrojům pro výrobu elektřiny. V současné době mají zástupci německého průmyslu k dispozici studii „Důsledky odstoupení od jaderné energie do r. 2022 pro Německo a Bavorsko“, kterou zpracoval renomovaný švýcarský institut Prognos na zakázku Sdružení bavorského průmyslu (VBW). Dovolím si okomentovat několik údajů z této studie.Harmonogram odstavování jaderných elektrárenSpolková vláda rozhodla 7. června o odstavení níže uvedených osmi jaderných bloků:Krümmel,Isar 1,Neckarwestheim 1,Philippsburg 1,Biblis A,Biblis B,Brunsbüttel,Unterweser.Zbývajících devět bloků bude odstavováno v tomto pořadí:2015 - Grafenrheinfeld,2017 - Gundremmingen B,2019 - Philippsburg 2,2021 - Grohnde, Brokdorf, Gundremmingen C,2022 - Isar 2, Neckarwestheim 2, EmslandDynamický rozvoj obnovitelných zdrojůPodle národního akčního plánu pro rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE) z roku 2010 mělo Německo v roce 2020 vyrábět 38% elektřiny z OZE. Aktuální plán urychleného odstavování jádra do r. 2022 fakticky znamená další navýšení instalovaného výkonu OZE oproti tomuto plánu (viz tabulka).

Instalovaný výkon OZE v Německu [MW] v případě odstavení JE do r. 2022 a dle původního plánu VBW na prodloužení provozu JE do r. 2042 Zdroj: Prognos AG 2011V roce 2023 by mělo být v Německu instalováno cca 123 000 MWe OZE, což odpovídá výkonu 123 bloků JE Temelín (!).Podle studie Prognos bude v roce 2023 podíl OZE na výrobě elektřiny 46%. Bezpochyby se jedná o impozantní hodnotu, nicméně při odstavení jaderných zdrojů musí být zbývající výroba pokryta fosilními zdroji, které je ovšem nutné vybudovat.Dynamický rozvoj fosilních zdrojůVýstavba nových elektráren na fosilní paliva reflektuje původní program odstoupení od jádra uzákoněný již v r. 2000 za kancléřství Gerharda Schrödera a zajišťuje průběžnou náhradu zastaralých bloků, takže se v současné době nachází v plném chodu. Nyní je ve výstavbě 14 velkých fosilních bloků o souhrnném instalovaném výkonu 11 610 MW (viz tabulka).

Aktuální stav výstavby fosilních zdrojů v NěmeckuZdroj:Prognos AG 2011Při zohlednění původního scénáře VBW na prodloužení provozu JE do r. 2042 by mělo být v letech 2015 – 2023 postaveno dalších 11 000 MW fosilních zdrojů, při zohlednění rychlejšího programu odstavování do r. 2022 bude nutné tento výkon navýšit o dalších 14 000 MW na 25 000 MW (z toho 20 000 MW na zemní plyn). Samozřejmě zvýšený podíl těchto zdrojů rovněž vykazuje odpovídající emise CO2.Emise CO2 aneb jaderná schizofrenie zelených Jak původní scénář VBW na prodloužení provozu jádra do r. 2042, tak i stávající vládní program odstoupení do r. 2022 předpokládají postupný pokles emisí CO2 z aktuální hodnoty 304 mil. tun ročně (2010). Nicméně zrychlený program odstoupení od jádra musí logicky vykazovat vyšší emise CO2. Důvodem je vynucený rychlejší náběh fosilních zdrojů u této varianty, protože ani přes gigantický instalovaný výkon nebudou OZE schopny vyrobit dostatek elektřiny. K posuzovanému roku 2023 činí tento rozdíl 75 mil. tun ročně (viz graf).

Emise CO2 z výroby elektřiny [mil. tun/rok ] v Německu v případě odstoupení od JE do r. 2022 (A) a dle plánu VBW na prodloužení provozu JE do r. 2042 (B)
Zdroj: Prognos AG 2011
Se zájmem očekávám komentář zavilých bojovníků proti emisím CO2, protože navýšení oproti programu prodloužení provozu jaderných elektráren je značné. Nejvíce komické ovšem je, že zmiňovaní bojovníci proti CO2 jsou velmi často rovněž také odpůrci jaderných elektráren (typicky např. Greenpeace). Bojovníci za „environmentálně progresivní“ energetiku se tedy nacházejí v jakémsi v bludném kruhu. Nezávislé studie německé elektroenergetiky jasně ukazují, že při potírání jednoho nepřítele (jádro) posiluje druhý nepřítel (emise CO2) a naopak. Takže pro zelené bojovníky bude v oboru výroby elektřiny stále k dispozici nějaký nepřítel k vedení války.
Program za hubičku: 335 miliard eur
Stávající podpora výroby elektřiny z OZE vycházející z příslušného zákona (EEG) sumárně dosahuje 12,3 miliard eur/rok. V roce 2025 dosáhne maxima ve výši 21 miliard eur/rok. Od roku 2025 by měla postupně klesat. Na základě podkladů ze studie Prognos odborníci z Technické univerzity v Berlíně vyčíslili celkové náklady na výrobu elektřiny z OZE dle platného zákona EEG na 250 miliard eur do r. 2030. K tomu je nutné připočíst další nepřímé náklady ve výši 85 miliard eur. V této sumě jsou zahrnuty např. náklady na výstavbu přenosových sítí pro dodávku elektřiny z větrných parků na severu a severovýchodě země do center spotřeby v Porúří a Bavorsku. Celkem se tedy hovoří o sumě zhruba 335 miliard eur. Jen tak mimochodem, nový jaderný blok lze pořídit zhruba za 5 miliard eur. S velkou pravděpodobností můžeme u našich západních sousedů očekávat zahájení diskuze o nutnosti snížení zákonné podpory výroby elektřiny z OZE, protože předpokládané finanční objemy začínají připomínat údaje z oboru astronomie a nikoliv ekonomie.
Vox populi, vox dei aneb náročné prosazování revolučních cílů
Hlas lidu, hlas boží. Přejí-li si demokraticky zvolení zástupci německého lidu „energetickou revoluci“ znamenající zrod „zelené energetiky“, dle jejich názoru bezpečnější z důvodu odstavení jaderných elektráren a „environmentálně přijatelnější“ vzhledem k vysokému zastoupení OZE, mají ji mít. Ovšem zároveň s máváním zeleným praporem by měli velmi rychle začít přemýšlet z čeho a jak budou svoji revoluci platit.
(Psáno pro blog.iDNES)
Petr Nejedlý