Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Věk, vzdálenost, oblečení… všechno je relativní

Nikdy jsem plně nepochopila teorii relativity. Ale zato vím, že spousta věcí v životě je relativní. A protože věk je jenom číslo, nebojte se stárnout! I já jsem kdysi, ještě v minulém století, byla mladá.

Přesto jsem po malé procházce byla unavená a následující dny potřebovala k regeneraci.  Jakékoli jiné počasí než slunečné mě nikdy, podotýkám nikdy, nedokázalo zvednout z gauče. Při teplotách pod deset stupňů jsem vycházela ven jen za nejnutnějšími pochůzkami. Jakmile teploty klesly pod bod mrazu, nejraději bych zahučela do peřin a probudila se na jaře pod rozkvetlou jabloní.

Jako podraz jsem cítila, když mě manžel k třicátým narozeninám obdaroval horským kolem. Aby toho nebylo málo, pod vánočním stromečkem ještě téhož roku, jsem namísto briliantů našla běžky. Jen společné vlastnictví dvou malých dětí ho zachránilo. Před tím, že jsem ho na Štědrý den neuškrtila vánočním řetězem, neumlátila stromečkem a nedorazila kladívkem, které ukončilo život už kaprovi.

Základní sportovní potřeby byly připravené a já se do rozpohybování mohla pomalu pustit. Zbývalo jen přemluvit mé tělo, ať se přestane válet na gauči s knihou, a kouká se vydat na dráhu sportovkyně.

S příchodem jara jsem začala opatrně jezdit na té příšeře, které se říká kolo. Jediné, co se mi na něm líbilo, byla jeho barva. Ohromně mi ladila k pleti. Vrcholným výkonem pro mě byla cesta do práce. Šest kilometrů tam a zpět. Nejhorší byl prudký kopec, který se mi postavil do cesty každý den přesně v okamžiku, kdy mě míjel autobus. Všichni cestující byli nalepeni na oknech a zřejmě se vsadili, jestli ho vyjedu. Já ze sebe dolovala poslední zbytky sil, abych mohla předstírat, že jasně, a to levou zadní a ještě bych si k tomu mohla zapálit cigáro! Byla jsem na pokraji kolapsu, když jsme si navzájem naposledy zamávali a autobus  zmizel za zatáčkou. Pravidelně jsem se zhroutila k zemi a zbytek došla po svých!

Jednoho dne jsem jakýmsi omylem poprvé ujela na kole čtyřicet pět kilometrů. Hned jsem nabyla dojmu, že světový sport přichází o největší hvězdu, když mě neprosí na kolenou, abych se zúčastnila olympijských her...

Běžky mi k pleti neladily.

Jenže tyran, kterého jsem pojala za muže, mě do nich upnul. Ukázal mi, jak mám současně máchat rukama, do kterých mi vrazil dlouhé tyče, a nohama. Pak mě vypustil do stopy.

Kdyby býval tušil, že si nikdy nezapomenu vzít na sebe péřovou bundu, možná by svůj postoj k mé převýchově ve sportovkyni přehodnotil. Udivené pohledy ostatních běžkařů jsem já ignorovala, on se tvářil, že tuhle ženskou v životě neviděl. Mizera! Ano, bunda vážila několik kilo, bylo v ní materiálu na dvě peřiny, měla jsem ji ke kolenům a značně omezovala moji, již od přírody omezenou, pohyblivost. Přiznávám, že jsem v ní vypadala jako modrý sněhulák. Když se mě jeden běžkař zeptal: „Hele, není ti v tý bundě trochu vedro?” Otočila jsem na něj svůj zplavený rudý obličej, srovnala si čepici padající ke straně, otřela pot z čela, nasadila sebevědomý úsměv a odvětila: „Je, ale já mám ráda teplo!” Pak se odpíchla hůlkou, ve snaze elegantně odjet. Zamotaly se mi nohy do uzlu, lyže do osmy a já se zapíchla do sněhu, který vlivem mé teploty začal v okruhu pěti metrů tát.

V té době jsem každého, kdo sportoval v jednom tahu více hodin, považovala za blázna, který by neměl opouštět brány ústavu. 

Roky běžely. Byly to roky, kdy jsem pomalu odkládala vrstvy oblečení na sport a prodlužovala vzdálenosti. Později pak přidala do svého sportovního portfolia běh. A taky, jak jinak, každých třistapětašedesát dní zestárla o jeden rok.

Znenadání mi bylo padesát, a já se dokázala přemisťovat pomocí svých vlastních sil na rozličné vzdálenosti. Trasy jsem prodlužovala postupně, až se dostala na desítky kilometrů nejen na kole, ale i na běžkách či v běhu.

Dnes dokážu vydupat i pořádně prudký kopec. Zaběhnout maraton, či jinou, proklatě dlouhou trať. Oblékám se úměrně počasí a vzdálenosti, která je přede mnou. Ať už v běhu, na kole, či běžkách.  Neříkám, že se na dlouhých štrekách netrápím, že mě nebolí, ale pocity, které mi sportování přináší, mé potíže vyváží.

Modrou péřovku připomínající peřinu jsem na sport úplně zavrhla. Protože jsme spolu zažily spousty horkých chvil, mám ji a k ohni se pořád hodí.

A proto, nebojte se stárnout! Věk je jenom číslo a je jedno z jakých číslic se skládá.

Autor: Zuzka Součková | pondělí 8.12.2014 14:32 | karma článku: 28,91 | přečteno: 1869x
  • Další články autora

Zuzka Součková

Učitelčin obyčejný rok

Každý, kdo vychodil základní školu, ví přesně, jak mají učitelé žáky učit. Co s nimi mají dělat, jaké učivo probírat, a co by po těch chudinkách dětech neměli nikdy chtít.

23.7.2018 v 12:20 | Karma: 41,25 | Přečteno: 4204x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Vy nemáte slevovou kartičku?

Zaměstnanci lékárny Benu se ze mě roky marně snaží udělat pacienta vnucováním slevové karty. Ač letitá dáma, návštěvníkem lékárny jsem poměrně sporadickým. Nechodím pro léky pravidelně, asi proto, že žádné pravidelně neužívám.

26.6.2018 v 13:53 | Karma: 42,38 | Přečteno: 6735x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Padesátiletá rebelka. Fakt?

Když je jednomu padesát a víc, nedbá názoru okolí. Pro mě za mě, ať si kdo chce, co chce, říká. Mně je to fuk!

9.6.2018 v 21:02 | Karma: 36,82 | Přečteno: 2290x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jak jsme se málem stali obětí trestného činu

Už několik let jezdíme po světě s obytným autem a s koly. Kola vozíme na zadním stojanu. Můj muž je pečlivý a opatrný. Kola zamyká několika řetězy a přikrývá plachtou.

20.5.2018 v 18:19 | Karma: 33,96 | Přečteno: 1526x | Diskuse| Ostatní

Zuzka Součková

Jít na WC ve vlaku vyžaduje hodně odvahy...

Po kolejích jezdí vlaky. V dobách mého mládí byly špinavé, záclonky utahané, smradlavé. Záchody znečištěné, sedadla nepohodlná. Koženka na nich studená a při delší cestě dokázala přitáhnout do zadních partií pořádného vlka.

12.5.2018 v 8:17 | Karma: 32,67 | Přečteno: 5354x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států

3. května 2024  7:08

Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...

Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění

3. května 2024  6:43

Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...

Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps

3. května 2024  6:23

Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...

Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí

3. května 2024  6:14

Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

  • Počet článků 281
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3262x
„V okamžiku, kdy jsem pochopila, že dokážu všechno, co si umanu, se můj život obrátil naruby. Životní zkušenosti mi ukázaly, že se nemusím brát vážně a s úsměvem jde všechno líp. Limity, které mám, si tvořím sama ve své hlavě a je jen na mně, jestli je překonám.“

 

Jsem autorkou knih:

Když se dáma rozběhne aneb Ani v padesáti není pozdě

Deník běžkyně v nejlepších letech s podtitulem Co vám o běhání nikdo neřekne,

a knih fejetonů ze života:

Běh života s úsměvem

Diagnóza žena

Když mi budete chtít něco sdělit, můžete napsat: zuzkasouckova@atlas.cz

 

Pokud se vám mé psaní líbí, navštivte také moji fb stránku, kde často glosuji běžné životní situace:

https://www.facebook.com/zuzkasouckovaspisovatelka/?pnref=lhc

Vaše vzkazy mne potěší.