Táta, strejda... kdo se v tom má vyznat?

"To je strejda," zamával Péťa na auto. "Strejda? Maminčin bratr, nebo snad z příbuzný z tatínkovy strany?" ptám se, znalá příbuzenských pout. Nechápavě se na mě podívá, zavrtí hlavou, svěsí koutky, svraští nos: "Co?" Nerozumí?  

Děti vysvětluji: " To je jako jeho novej táta." Aha, trapas - nadávám si v duchu, když moje opotřebovaná mozková buňka pochopí. "Tak kdo bude první u toho stromu?" odvádím pozornost. Jako když se zvedne vítr, děti se rozeběhnou a bezstarostně utíkají.

Celkem se až tak nic nestalo, jen jsem si včas neuvědomila, jak často v dnešních rodinách supluje roli táty strejda.

Rychlá doba. Instantní vztahy.

Velká láska. Dle vědcú se jedná o chemickou reakci. Když chemie vyprchá, přichází ke slovu obyčejné všední dny se svými starostmi a strastmi. Není to jednoduché, děti zlobí, peněz málo, nároků hodně. Leckde si člověk přečte, že ten nebo ten má novou lásku, nového partnera. V televizi se předvádí známá celebrita se svým dalším, kdoví kolikátým přítelem. Jen září. Zůstávat ve vztahu, kde jsou problémy, se jeví zbytečné. Život je nudný, starosti jednotvárné a ty děti - pořád zlobí. Pak se objeví někdo, kdo člověku rozumí, naslouchá, srdce se tetelí jak letní vzduch. Doma jenom problémy, potíže, řev a pláč.

...lehce se balí kufry, když se rozchází kdekdo. Vypadá to jednoduše a zdá se, že není důvod zůstávat ve vztahu, který se jeví nefunkčně. Jeví. Nikde není řečeno, že nefunkční je,  a že jiný vztah bude lepší. Každý začátek je krásný. Znovu se točí hlava, podlamují nohy, oči se do sebe vpíjí. Myšlenky utíkají za tím druhým a bez něj je den nekonečný.

A pak. Velká láska rychle pomine, přichází strasti všedních dnů. Jak je možné, že nedostatky toho druhého nebyly dlouho vidět? Není jednoduché, když zlobí nejen vlastní děti, ale i ty partnerovy. Peněz je pořád málo, nároků čím dál víc... A hele, soused se rozvádí, Franta má novou partnerku a je tak šťastný. A Marta? Omládla vedle mladšího muže. Objeví se někdo nový, člověku rozumí, naslouchá, srdce se tetelí jak letní vzduch. Doma jenom problémy, potíže, řev a pláč.

...lehce se balí kufry, když to dělá kdekdo...

Je škoda, že rychlá instantní doba bere dětem jejich jistoty. Škoda, že se vztahy zacházíme jako s pouťovým štěstím, když se nám už nelíbí, zahodíme je.

Přitom recept na šťastné, dlouhotrvající manželství je tak jednoduchý.

Vezmeme pořádnou porci lásky, přidáme toleranci a pokoru - s těmito ingrediencemi nešetříme!
Přisypeme tři špetky ochoty ustoupit.
Vhodíme hrst umění ve správném okamžiku mlčet.
Nikdy nepřidáváme slova - já ti to furt říkám, ty jsi ale blb, ty vypadáš, moje maminka to uměla líp, bejval(ka) by tohle nikdy neudělala a jim podobná...
Nezapomeňte nasypat chuť překonávat překážky a odvahu bojovat s nepřízní.
Na závěr vložíme plnou lžíci humoru a touhy.
A když okořeníme společným zájmem, nemůžeme nic zkazit.
Ať vás ani nenapadne přihodit přehnaná očekávání.

Vařte s láskou a uvidíte, že manželství bude chutné a trvanlivé. Dobrou chuť!

Autor: Zuzka Součková | sobota 19.11.2016 8:38 | karma článku: 34,83 | přečteno: 2258x