Předvolební slibování aneb Čeká nás zářná budoucnost?

Už je to tu zas. Předvolební sliby. Politici pevným přímým pohledem shlížejí na nás obyčejné občany ze svého piedestalu umístěného na každé volné ploše a slibují.

Tohle období před volbami miluju. Fakt. Konečně se blýská na lepší časy. Aspoň billboardy umístěné všude kolem nás to říkají.

Budoucí i stávající politici bojují o přízeň voličů pevným pohledem. V nadživotní velikosti shlížejí ze své výšky na nás obyčejné lidi. My nabýváme dojmu, že jsme důležití, ale po pravdě? Důležité jsou naše hlasy. A je úplně jedno, zda zpíváme sopránem, altem, či je náš hlas pořádný bas. Jedná se o hlasy vhozené do urny. Pozor! Do volební urny! Nikoli do schránky na lidské ostatky. Urnu neplést též se zkratkou pro Útvar rychlého nasazení. Možná si myslíte, že plácám hlouposti, když tohle zmiňuju, ale v konečném důsledku by volební slibování mohlo mít možná až fatální následky, alespoń pro voleného politika.

Slibují a slibují. Všechno bude. Pro občana zdarma. Postaví nám nové byty, bazény, kluziště, krásné parky, nová hřiště, divadla. Komíny nebudou kouřit a auta produkovat zplodiny. Odpady se budou vyvážet zdarma a rozhodně se nemusíme bát, že by vznikaly nějaké skládky.

„Paní Nováková, už jste to slyšela? Prej nám přidají na důchodu. Ale ne padesát korun jako posledně. Prej to bude opravdu balík,“ povídají si dvě důchodkyně ve frontě v lékárně a přitom se těší, jak si konečně budou moci pořídit dražší léky, či přilepšit svým pracujícím dětem.

Jako bonus všichni budeme bohatí, krásní, mladí a úspěšní. Hurá.

A protože to slibují všichni, tak chudák občan má těžkou volbu.

Střih.

Je po volbách. Nově zvolení si z našeho rozpočtu zařizují po svém své nové kanceláře a spokojeně si mnou ruce. Přitom jaksi zapomínají na sliby. Dny kráčí kupředu. Komíny dál kouří, auta plodí zplodiny, léky i byty jsou pořád drahé a budoucí hřiště zarůstají trávou. Paní Nováková čeká na zvýšení důchodu a bojí se, že to už asi nestihne.

Tak to povětšinou bývá. Všichni, kteří běháme po téhle zemi nějaký pátek, jsme to už zažili.

Slibem nezarmoutíš.

Jen jeden billboard, který jsem zahlédla na internetu, mě pobavil. Zřejmě se jednalo o fotomonáž. Stálo na něm: MY SLIPY PLNÍME! …a tomu opravdu věřím.