Tahle skutečnost byla dlouho tajemstvím a jen já jsem získala výhradní právo jej odhalit vám, čtenářům blogu. Ano, je to tak, Ježíšek spatřil světlo světa v nádražní čekárně stanice Betlém!
Vláček, který jezdí na pravidelné lince NEBE - ZEMĚ - PEKLO má vagóny dvojího typu:
Nebeské
a pekelné
Lokomotiva Kometa na trase jezdí každý den. Jednou cestovala těhotná Maruška do nebe, ale v půli cesty to na ni přišlo. Děťátko se klubalo na svět. Vlak zrovna zastavil ve stanici Betlém a Maruška stihla dojít tak akorát do čekárny. Na nádraží skoro nikdo nebyl, ale dětský pláč přilákal první zvědavce. Do nebe zrovna cestovali muzikanti. Zvědavě vykoukli, co se děje. Uviděli v čekárně malinké děťátko a rozhodli se zcela spontánně, že mu zahrají, aby se mu na světě líbilo.
K Marušce a malému Ježíškovi přispěchal jako první lampář Josef, potom pan výpravčí a hned za ním babka, protože kam čert nemůže, tam nastrčí bábu, jak je známo odpradávna.
Začali se sbíhat lidé. Všichni spěchali podívat se na ten zázrak. Protože Betlém je malá pozemská vesnička, za chvíli se u jesliček objevila i kravička a oslík, co se pásli nedaleko trati, aby svým dechem děťátko zahřáli.
To už stála kolem čekárny, v níž přišel na svět Ježíšek, spousta lidí. Zaměstnanci od dráhy, cestující, a taky tři králové.
První je samotný Král železnic, druhý je přes pozemní trasy a ten třetí černý vzadu je králem přepravy zvířat. Jejich dary Ježíškovi veze železniční posluha.
Všechny vlaky se zastavily, protože tahle výjimečná chvíle se stane jen jednou. Nikdo nespěchal a na všechno shůry dohlížela nebeská průvodčí.
Jen dvě paní, kuchařka a cukrářka, se trochu zdržely. Znáte ženský...zakecaly se. Ale nebojte se, nakonec tu slávu stihly.
Autorem tohoto zcela unikátního železničářského betléma je pan Roubal, jemuž moc děkuji za možnost příběh volně převyprávět. Betlém je přes rok uskladněn na skříni rodiny pana Roubala a o vánočních svátcích zdobí jejich domov. Letos poprvé ho mohli spatřit na vlastní oči diváci magazínu Sama doma. Postaviček kolem Ježíška je prý tolik, že by zaplnily Letenskou pláň, ovšem do Prahy jich přijel jen malý vzorek.
Milý pane Roubale, tenhle betlém je jeden z nejvtipnějších a nejhezčích, jaký jsem viděla. Vaše vyprávění se mi moc líbilo a jsem ráda, že jste betlém z té skříně sundal a poskytl utěšený pohled nám všem. Takové kráse nestačí jen skříň a o vánocích radost dělání jen vaší rodině, ta musí do světa!
