Moje temná povaha se projevila!

Mám silné nutkání vraždit a letos jsem tomu podlehla v plné síle. Jsem hromadnou vražednicí a tuhle strašlivou schopnost jsem zdědila po své mamince.

Moje maminka byla ztělesněné dobro. Když si tedy představíte dobro, co kouří jednu za druhou, čte detektivku a pije kafe. Maminka tak činila často a ráda  a když kouřila, pila kafe a četla detektivku, neviděla, neslyšela. Maminka byla kouřící anděl, dalo by se říct.

Ovšem v momentu, kdy jí kolem nosu, z něhož zrovna vyfukovala modravý dým cigarety, přeletěla moucha, maminka okamžitě viděla a slyšela a okamžitě a střelhbitě jednala. Mávla rukou – a moucha to měla za sebou. Časem se z ní stal naprostý šampión v lovu much, co neměl konkurenci.  Nedokázala by ublížit ničemu, ale na mouchy to neplatilo. Muchobijce byla v pravém slova smyslu, lovec naprosto nelítostný a neznající slitování!Mouchy to zkrátka v domácnosti mojí maminky měly značně ztížené.

Když jsem byla malá, nemohla jsem pochopit, jak může ty hnusný mouchy takhle chytat, ale když se zrovna nikdo nedíval, zkoušela jsem to taky. Ani jednu, přátelé, ani jedinou mušku jsem nelapila!

Naši sousedi mají koně. Koně, to jsou moc hezká zvířata, obzvlášť když je máte za plotem, můžete se každý den kochat a obdivovat je, ale starat se o ně nemusíte. Leč kde jsou koně, tam jsou i mouchy. A to v množství značném, a řekla bych skoro neúnosném. Letos jsou mouchy extra vlezlé a je jich víc než jiná léta. Náš baráček je nahoře v patře obsazený moly ze Španělska, na zahradě slimáky z Portugalska a dole v přízemí jsou mouchy. Hejna molů, slimáků a much mi letos teda značně pijou krev.

V několika drogeriích jsem už zcela vykoupila lapače molů, pasti na moly, mucholapky na okna, placaté mucholapky do prostoru a jediné, co jsem se ještě neodhodlala zakoupit, jsou klasické mucholapky; takové ty spirály, co visí od lustru a se se mi z nich zvedá žaludek.

Zakoupila jsem i takovou tu záležitost do zásuvky, co má zaručeně mouchy a případné komáry zcela odradit od vstupu do baráčku. Neodradí, to vám zaručuju.

Dnes se chystám k frontálnímu plynovému útoku. Zakoupila jsem sprej na létající hmyz a běda mouše, která to přežije!

Na zahradě pěstuju okurky, rajčata, maliny a rybíz v zaručené bio kvalitě a doma si hodlám zamořit prostor nebezpečným a smrtícím plynem. Jenže co je horší? Být otrávená z tisíců much nebo přiotrávená smrtícím plynem? Já jen doufám, že je smrtící pro létající hmyz a ne pro chudáky zajíce. I když…pan Zajíc je taky někdy dost na zabití.

Plácám kolem sebe mouchy a ty si ze mě dělají akorát srandu. Maminku na vás, vy bestie! To byste viděly, zač je toho loket!

Obávám se, že se mi možná povede mouchy, co bydlí momentálně s námi, zahubit, ale zítra se k nám dostaví nové čerstvé  z vedlejší konírny a nelítostný boj bude pokračovat až do zimy.

A to jsem zcela vynechala klíšťata! Ty vytahuju bravurně a není dne, abych našim čtyřem kočkám a jedné fence nevyndala několik exemplářů. Souznění s přírodou je hezká věc, ale vocaď pocaď!