Když holky vedou řeči
„Tak ty ses ulila ze školky, že jo?“
„Ze školy!“
„A to chodíš do první třídy?“
„Jo.“ Blonďatá holčička vážně kývla hlavou, až jí copánky zatančily kolem hlavy.
„Tak to ti je šest?“
„Šest a?“
„Šest a půl?“
„Šest a?“
„Šest a při čtvrtě?“
„Jo.“
„A jak se jmenuješ?“
„Sára. A ty?“
„Zuzana.“
„A dál?“
„Zajícová.“
„A kolik je tobě?“
„No…asi jako tvojí babičce.“
„Já padám…mojí babičce je vosumdesát!“
„Tak to mi je trochu míň.“
„A jak se jmenuje tvoje maminka?“
„Moje maminka se jmenovala Marie.“
„A kolik je jí let?“
„Už dlouho nežije.“
„A kolik by jí bylo, kdyby žila?“
„Asi…sto.“
„Já padám!“
Vedle Sáry seděla druhá holčička, menší, co měla pro změnu tmavé copánky. Oči jako talíře, poslouchala, jak se Sárou vedeme řeči.
„A ty ses ulila taky, viď?“
Než se stačila ta menší holčička nadechnout, odpověděla za ni Sára.
„Anežka se ale ulila ze školky!“
„Počkej, já to řeknu sama!“ ohradila se ta tmavo copatá, „jojo, ulila, ale tatínek povídal, že to nemám nikde říkat. Mýmu tatínkovi je dvacet dva let a mojí mamince je dvacet jedna let!“
„Není to málo?“
„Nene, to je moc!“
Sára nevydržela dlouho mlčet a skočila Anežce do řeči. „Mojí mamince je čtyřicet čtyři a tatínkovi čtyřicet pět. A bráchovi dvacet!“
Seděly jsme všechny tři na židlích ve studiu, kde se právě živě vysílalo. Obě holčičky čekaly na své maminky moderátorky. Hodinu a půl musely vydržet potichu, a to byl těžký úkol. Kousek od našich židlí vařila baristka Terezka kávu a nosila ji ve vysílání účinkujícím. Měli jsme celý týden zasvěcený kávě a tenhle den se ve studiu káva vařila v kavárničce, co jsme ji vytvořili speciálně pro tento přenos.
Terezka oběma holčičkám slíbila speciální kafíčko.
„Terezkooo, my chceme kafíčko!“ šeptala Sára a Anežka horlivě přikyvovala. „Terezkoooo, to kafíčkooo!“
„Holky, potichu, Terezka vám ho uvaří, jen co skončí vysílání!“
„To nevydržím!“
Terezka nesla zrovna dvě umělecká díla a neslyšela žádost o dva speciály.
„Terezkooo, cos tam udělala? Tulipán?“
Sára to nevydržela a vyskočila. Jako indián se plížila k Terezce. Naštěstí kamery mířily do jiného kouta studia, kde zrovna dva hosté ochutnávali kávu. Terezka si konečně všimla. Za chvíli přinesla dva šálky s napěněným mlékem.
„Mám fousy?“
„Máš.“
„A já mám taky fousy?“
„Taky.“
„A vidíš mi oči?“ Sára naklonila hrníček tak, že se jí kukadla ztratila.
„Nevidím. A teď máš nejen fousy, ale i obočí.“
Speciální kafíčko dlouho nevydrželo. Odebrala jsem šálky.
„Musím Terezce přinýst vodu, už jí došla.“
„Neeee…nechoď,“ Sára se ke mně přivinula a položila si hlavu na moje rameno.
„Za chvilku přijdu, bez vody by se nemohla káva uvařit.“
„Tak jo, ale hned se vrať!“
Když jsem si zase sedla mezi holčičky, držela Sára v ruce mobil.
„Koukej, ukážu ti fotky.“
Rychlostí blesku se proklikala do galerie. Viděla jsem maminku v bazénu, tatínka v moři, bráchu, ryby v akváriu, no viděla jsem toho hodně. A než jsem se nadála, ocitla jsem se v galerii taky. Dvakrát. Sára je opravdu moc šikovná.
Chudinka Anežka už byla celá zmožená. Poodešla kousek do dekorace, vlezla si do křesílka a usnula.
„Já už to nevydržím!“ Sára mi ležela na klíně. Hladila jsem ji po zádíčkách a šimrala na krku.
„Za chvíli bude konec, to vydržíš.“
„Za jak dlouho?“
„Za pět minut.“
„Pět minut!! To nevydržím! To je za strašně dlouho!“
A najednou byl konec. Obě holčičky se rozběhly k maminkám. Terezka jim ještě přinesla speciální kafíčko a potvrdila Sáře, že na těch pro dospělé byly tulipány.
Uklízela jsem nádobí a myslela na ty dvě šikovné holčičky. Pro ně je ještě pět minut nekonečná doba, stejně jako byla kdysi i pro mě. Když jsou ve studiu děti, všechno je to jiné. Akčnější a napínavější. A veselejší. Už se těším, až se zase ulejou ze školy a ze školky.
Zuzana Zajícová
Vánoce včera, dnes a zítra
Pokaždé jiné, a přece trochu stejné jsou tyhle sváteční dny. Čas pro usebrání i vzpomínání. Stres a nervozitu si nechte na jindy.
Zuzana Zajícová
Rada Ježíškovi aneb Malé literární okénko
Jsem milovnicí opravdových knížek z masa a krve... pardon... z papíru a písmenek. Jsem totiž narozená v pravěku, kdy ještě nebyl internet.
Zuzana Zajícová
Takové to (domácí) závodní žvýkání
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by byla škoda. Jde jen o to, co jíme, kde jíme a jak jíme.
Zuzana Zajícová
Blízká setkání (tak trošku intimní zpověď)
Celý život, pokud nežijeme na pustém ostrově, se potkáváme s lidmi, ať se nám to líbí nebo ne. A lidi jsou různí.
Zuzana Zajícová
Mám postel a náruč prázdnou
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet postel; mám svou hrdost. Mám hrdost a je mi samotné v posteli smutno.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Zelenskyj odvolal šéfa kybernetické špionáže kvůli skandálu s bytem manželky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa kybernetického oddělení tajné služby SBU...
V Břeclavi na chlapce spadla branka, na následky zranění zemřel
V Břeclavi ve středu v podvečer po úrazu na hřišti zemřel dvanáctiletý chlapec. Policie okolnosti...
Pronájem bytu 3+1 v Nymburce, ul. Jiřího Wolkera
Jiřího Wolkera, Nymburk
13 000 Kč/měsíc
- Počet článků 429
- Celková karma 31,58
- Průměrná čtenost 1258x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz