Jak blondýna letěla do Londýna – konečně závěr aneb Zaječí vyvrcholení
Čekalo nás SOHO, Čínská čtvrť, Piccadilly Circus, Oxford Street a taky výměna stráží, ta úplně nejdřív.
Rovnou se přiznám, že SOHO a čínská čtvrť mě zklamaly. Představovala jsem si je tak nějak větší, plné temných zákoutí, nebezpečných padouchů, Jacků Rozparovačů a záhadných Asiatů. Možná se tam příště podívám v noci. Ve dne je to úplně normálka kus Londýna. To Smíchov nebo Žižkov působí nebezpečněji, to mi věřte.
Zato Piccadilly Circus se mi moc líbil. Je tam spousta muzikantů a policajtů a vládne tam příjemná atmosféra.
Oxford Street mě nikterak neoslnila. Jo, jsou tam obchody, ale je tam taky šílený nával, a to mě nebere. Nejsem nakupovací typ na rozdíl od pana Zajíce. Ten tam byl ve svém živlu a nakoupil různé blbosti, co stály jednu libru. Například sadu bublifuků, Na první pohled vypadaly jako nebezpečné bomby asijské výroby. Šetrně jsem ho na tu podobnost upozornila a bylo rozhodnuto. Bublifuky zůstaly v hotelu.
Největší a nejkrásnější zážitek pro nás připravila naše průvodkyně Radka ještě den předtím, v neděli Tři týdny před odletem nám zajistila hodinový pobyt ve slavné Sky Garden! Místní tomu tedy říkají Walkie Talkie (vysílačka) a je to, pánové, ta nejkrásnější zahrada vysoko pod nebem! Vyjeli jsme výtahem 160 metrů a 35 pater a Londýn se nám otevřel v celé svojí kráse.
Poznala jsem, že se budu do Londýna vracet. Ve vzpomínkách a doufám, že i v reálu. Pochopila jsem velikou lásku Radčinu k tomuto místu. A když jsme se dívali, jak se slavný Tower Bridge otevírá kvůli plachetnici, věděla jsem, že i moje srdce se otevírá Londýnu.
Pak jsme se vypravili nadzemním metrem do Greenwich. Londýňané vyrazili jak se sluší v neděli do přírody - na louky v Greenwich. Mrkli jsme se na nultý poledník a zpátky se svezli lodí.
V pondělí večer nás čekala zpáteční cesta k hotelu a odtud transfer na letiště. Všichni jsme se sešli na Piccadilly Circus a všech dvanáct včetně dvou dětí bylo připraveno na návrat. Všichni, jen pan Zajíc ne…
Pan Zajíc ztratil celodenní zlevněnou skupinovou jízdenku. Ano, čtete dobře. Ne ti dva nezletilci, ne já blondýna, ale můj manžel. Prošacovali jsme všechny kapsy, ale lístek nikde. Cesta metrem na nádraží Waterloo a vlakem k hotelu se tak trochu prodražila. Jsem ráda, že se tenhle malérek nestal mně. To by byla voda na Zajícův mlýn, to by bylo keců!
Na letišti si šli všichni dát kafe, jen my a Radka ne. Museli jsme vyřešit další malérek – zpětnou letenku mého drahého manžela. A to nebylo až tak jednoduché. Vystáli jsme frontu u příslušného úředníka. Vytisknutí letenky, zaslané z cestovky mailem, stálo deset nebo kolik liber. Radka se rozhodla, že projdeme i bez vytištěné letenky, což se díky kódu v jejím chytrém mobilu nakonec povedlo. Radka byla k panu Zajícovi připoutaná šňůrou takřka pupeční …
Abychom si vychutnali atmosféru letiště a komfort nízkonákladového létání, nechali nás přes dvě hodiny stát na schodech před vstupem na ranvej. Chyběl pozemní personál, který vykládá a posléze nakládá zavazadla.
Domů jsme se dostali ve tři ráno. Já ve čtyři usnula spánkem spravedlivých a chudák pan Zajíc odjel ve čtyři ráno do práce na ranní směnu. Měli byste ho vidět odpoledne po návratu domů…
Děkuji tímto Radce Šímové za její znalosti, trpělivost a obětavost. Dovolená s panem Zajícem byla dobrodružná, ale ona se nedala a veškeré záludnosti zvládla na jedničku. Radko, děkuju!
Zuzana Zajícová
Vánoce včera, dnes a zítra
Pokaždé jiné, a přece trochu stejné jsou tyhle sváteční dny. Čas pro usebrání i vzpomínání. Stres a nervozitu si nechte na jindy.
Zuzana Zajícová
Rada Ježíškovi aneb Malé literární okénko
Jsem milovnicí opravdových knížek z masa a krve... pardon... z papíru a písmenek. Jsem totiž narozená v pravěku, kdy ještě nebyl internet.
Zuzana Zajícová
Takové to (domácí) závodní žvýkání
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by byla škoda. Jde jen o to, co jíme, kde jíme a jak jíme.
Zuzana Zajícová
Blízká setkání (tak trošku intimní zpověď)
Celý život, pokud nežijeme na pustém ostrově, se potkáváme s lidmi, ať se nám to líbí nebo ne. A lidi jsou různí.
Zuzana Zajícová
Mám postel a náruč prázdnou
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet postel; mám svou hrdost. Mám hrdost a je mi samotné v posteli smutno.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 429
- Celková karma 31,67
- Průměrná čtenost 1258x
...že je Hodně mužských, málo chlapů (1. knížka), vím moc dobře. Jaké jsou Nezbytné pomůcky zralé ženy (2. knížka), taky vím, stejně tak vím, jak umí být Drsný život zralé ženy (3. knížka), ale pořád ještě Tančím u tyče (4. knížka) a můj život mi právě zpestřil Lotr (5. knížka)
Píšu i zde:
Profil uživatele | i60.cz