Trochu úcty, pane prezidente!
Každý květen mě to dojímá znovu a znovu. Staré filmové záběry z posledních dnů války a potom z osvobození. Ruiny, střelba, barikády, hromadný úprk civilistů před kulkami ostřelovačů. Pak sekvence nahrané radosti pro filmové týdeníky. Na sovětskou armádu si zrovna nepotrpím, ale záběry rozjásaných tváří na ulicích, zaprášení a unavení vojáci na tancích mi po léta spolehlivě vženou slzy do očí.
Zase poslouchám v televizi a v rádiu příběhy parašutistů, atentátu, Lidic a Ležáků. Na obrazovce se střídají tváře přeživších potomků zavražděných, pro nás dnes už většinou bezejmenných lidí, kteří se nějak okupantům postavili. Pamětníci vyprávějí, jak maminku a tatínka, dědečka a babičku viděli naposledy, jak je odvedli muži v černých kabátech, což znamenalo jediné, konec.
Vždycky mě překvapí a zaskočí, kolik těch příběhů bylo. A vždycky si taky vzpomenu na jednoho dávného spolupracovníka svého muže, Poláka. "Vy Češi jste takoví přemýšliví", povídal a já v jeho slovech slyším jistý posměch, "než něco uděláte, dumáte tak dlouho, až se ten důvod pro akci nějak vytratí."
Nemyslím, že má pravdu. Asi nejsme národ, který by sedl na koně a vrhal se proti tankům, ale rozhodně nejsme zbabělejší než ostatní. Všude se našli hrdinové a zrádci anebo prostě takoví, kteří měli smůlu a dramatické okolnosti je semlely. Spíš si myslím, že nějak nedokážeme své hrdiny uctít a příliš lehce na ně zapomínáme. Tak alespoň jednou za rok si je připomínáme, vyprávíme jejich příběhy a vzpomínáme na tu hroznou dobu.
Ještě je pár opravdových hrdinů mezi námi. Ať už z domácího odboje anebo statečných vojáků, kteří bojovali v řadách zahraničních armád. Dovedu si představit, jak velký význam pro jejich život má každoroční setkání na Vítkově. Je to snad nejdůležitější státní svátek, na posvátné hoře se shromáždí vojáci a nejvýznamnější představitelé naší země. Hraje řízná vojenská hudba, jejich mladí nástupci stojí seřazeni ve vzorných šicích, v uniformách a barvách naší armády, armády svobodného státu, což je jejich zásluha, jejich zásluha je, že tady dneska jsme a můžeme žít ve vlastní zemi.
Nevím, jaké jsou jejich osudy. Jak žijí, s rodinou nebo sami, jsou šťastní nebo osamělí? Jsem však přesvědčená, že ten jeden den v roce šťastni jsou. Celý národ je vidí a připomíná si s nimi jejich mladá léta, jejich hrdinství, odvahu a činy. Národ je jim vděčný a svou vděčnost tento den ukazuje. Nemůžeme tam být všichni, ale měl by tam být náš prezident, hlava našeho státu, autorita, jež za nás za všechny vyjádří náš vděk a úctu našim hrdinům.
Nu, nebyl tam. A já bych si tentokrát dovolila nesouhlasit se slovy jednoho ze starých pánů generálů: "Pan prezident měl asi něco jiného na práci, tak nemohl přijít." Příliš velká skromnost a velkorysost, pane generále. Tento den si neumím představit jinou důležitější práci pro prezidenta. Tohle je jeho povinnost, měl tam být, protože je úplně jedno, že pan prezident nesnáší pana premiéra, potažmo další pány z vlády. To není důležité. Důležité je ukázat, aspoň jednou za rok, že nejsme národ zbabělců a že víme o svých recích. A veškeré pikle a lsti a intriky by měly jít stranou. Aspoň tenhle jeden jediný den!
Zuzana Palečková
Vojta jede domů
Agrofert, dotace, EU, vláda, opozice, demonstrace. Zase to vře, ale lidské osudy plynou dál, někdy docela tiše a smutně, protože správci země jsou zaměstnáni jjnšími problémy, než má nějaký Vojta...
Zuzana Palečková
Norsko 8 - Ronald je vážně šaman
Je to všechno tak prosté, jednoduché a opravdové. Stačí stan, sobí kůže, oheň, prastará melodie a najednou tenká slupka civilizace sklouzne a jeden do toho ohně civí a civí...
Zuzana Palečková
Norsko 7 - Norská večeře
Je pravda, že v Norsku je v zimě dost tma, mrzne až praští, sněží, dují větry, jeden s přírodou bojuje po celý boží den. Ale pak přijde večer, prostře se stůl, zapálí svíčky, přijdou hosté a báječná hostina může začít.
Zuzana Palečková
Norsko 6 - Polární safari
Teď už konečně vím, po čem jsem celý život toužila - po divoké jízdě na saních taženými šťastnými ňafajícími psy - a kam? Prostě někam.
Zuzana Palečková
Norsko 5 - Kabine
Konečně jsme se tam dostali! Cesta poněkud dobrodružná, ale stála za to. Chata na ostrově je splněný sen každého zálesáka. Venku mrzne až praští, vevnitř to praská ve starých kamnech, na nich pánev se pstruhy. Co víc si přát?
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Fiala rozhodnutí vítá
Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...
Vagony po nehodě u Klínce odklidí dopravce. Policie zahájila úkony trestního řízení
Policie prověřuje čtvrteční vykolejení osobního vlaku bez strojvůdce poblíž Klínce u Prahy pro...
Tramvaj srazila chlapce, který přebíhal přes ulici. Skončil v nemocnici
Záchranáři převezli v pátek ráno do nemocnice šestiletého chlapce, kterého srazila v Plzni tramvaj....
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži
Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...
Pronájem bytu 3kk se zahradou
Bezděkovská, Strakonice - Strakonice II
11 000 Kč/měsíc
- Počet článků 159
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 960x