Trochu úcty, pane prezidente!
Každý květen mě to dojímá znovu a znovu. Staré filmové záběry z posledních dnů války a potom z osvobození. Ruiny, střelba, barikády, hromadný úprk civilistů před kulkami ostřelovačů. Pak sekvence nahrané radosti pro filmové týdeníky. Na sovětskou armádu si zrovna nepotrpím, ale záběry rozjásaných tváří na ulicích, zaprášení a unavení vojáci na tancích mi po léta spolehlivě vženou slzy do očí.
Zase poslouchám v televizi a v rádiu příběhy parašutistů, atentátu, Lidic a Ležáků. Na obrazovce se střídají tváře přeživších potomků zavražděných, pro nás dnes už většinou bezejmenných lidí, kteří se nějak okupantům postavili. Pamětníci vyprávějí, jak maminku a tatínka, dědečka a babičku viděli naposledy, jak je odvedli muži v černých kabátech, což znamenalo jediné, konec.
Vždycky mě překvapí a zaskočí, kolik těch příběhů bylo. A vždycky si taky vzpomenu na jednoho dávného spolupracovníka svého muže, Poláka. "Vy Češi jste takoví přemýšliví", povídal a já v jeho slovech slyším jistý posměch, "než něco uděláte, dumáte tak dlouho, až se ten důvod pro akci nějak vytratí."
Nemyslím, že má pravdu. Asi nejsme národ, který by sedl na koně a vrhal se proti tankům, ale rozhodně nejsme zbabělejší než ostatní. Všude se našli hrdinové a zrádci anebo prostě takoví, kteří měli smůlu a dramatické okolnosti je semlely. Spíš si myslím, že nějak nedokážeme své hrdiny uctít a příliš lehce na ně zapomínáme. Tak alespoň jednou za rok si je připomínáme, vyprávíme jejich příběhy a vzpomínáme na tu hroznou dobu.
Ještě je pár opravdových hrdinů mezi námi. Ať už z domácího odboje anebo statečných vojáků, kteří bojovali v řadách zahraničních armád. Dovedu si představit, jak velký význam pro jejich život má každoroční setkání na Vítkově. Je to snad nejdůležitější státní svátek, na posvátné hoře se shromáždí vojáci a nejvýznamnější představitelé naší země. Hraje řízná vojenská hudba, jejich mladí nástupci stojí seřazeni ve vzorných šicích, v uniformách a barvách naší armády, armády svobodného státu, což je jejich zásluha, jejich zásluha je, že tady dneska jsme a můžeme žít ve vlastní zemi.
Nevím, jaké jsou jejich osudy. Jak žijí, s rodinou nebo sami, jsou šťastní nebo osamělí? Jsem však přesvědčená, že ten jeden den v roce šťastni jsou. Celý národ je vidí a připomíná si s nimi jejich mladá léta, jejich hrdinství, odvahu a činy. Národ je jim vděčný a svou vděčnost tento den ukazuje. Nemůžeme tam být všichni, ale měl by tam být náš prezident, hlava našeho státu, autorita, jež za nás za všechny vyjádří náš vděk a úctu našim hrdinům.
Nu, nebyl tam. A já bych si tentokrát dovolila nesouhlasit se slovy jednoho ze starých pánů generálů: "Pan prezident měl asi něco jiného na práci, tak nemohl přijít." Příliš velká skromnost a velkorysost, pane generále. Tento den si neumím představit jinou důležitější práci pro prezidenta. Tohle je jeho povinnost, měl tam být, protože je úplně jedno, že pan prezident nesnáší pana premiéra, potažmo další pány z vlády. To není důležité. Důležité je ukázat, aspoň jednou za rok, že nejsme národ zbabělců a že víme o svých recích. A veškeré pikle a lsti a intriky by měly jít stranou. Aspoň tenhle jeden jediný den!
Zuzana Palečková
Zase jsem to zvorala, ale manžel to snad napraví
Doba koronavirová přináší spoustu problémů a těžkostí, mezi ty méně závažné patří přerostlé hřívy obyvatelstva. Naše rodina na to vyzrála, ovšem až na slabší kusy...
Zuzana Palečková
S Čínou na věčné časy
a nikdy jinak! Že vás trochu mrazí? Tak to mě taky. Jako malé mně to vysvětloval táta, jenže teď už to nechápeme ani jeden.
Zuzana Palečková
Až ten koronavínus odejde a karanenta zmizí
Nejsme sami, plácáme se v tom napříč kontinenty. Jen ta rána bývají někdy dost trudná. Avšak když si jeden pěkně popovídá sám se sebou, může se nakonec i zasmát.
Zuzana Palečková
Další volba za námi
Nejsou lidi, zdálo by se, a proto se musí povolat zálohy. Lidi by byli, jen zdravého rozumu se nějak nedostává.
Zuzana Palečková
Je dobře, že existuje naděje
Nikdy mě čistě ženské sedánky nelákaly. Společnost bez mužů? Nic pro mě! A najednou jsem se ocitla na dámské sešlosti a bylo to skvělé. Zejména proto, že dámy pozvaly Pavlu Gomba. A pak se děly věci!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
- Počet článků 159
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 960x