Parlament se zbavil své funkce z nejdůležitějších - volby hlavy státu. "Velkoryse" ji přenechal lidu. Výsledek se dostavil - máme prezidenta se silným mandátem, již se neváhá ostře vyhranit proti svým oponentům.
Tak máme další sedmnáctý listopad za sebou. A jako loni k obvyklým erárním pugétům a státnickým řečem politiků minulých i těch aktivních přispěl i pan prezident svou hřivnou.
Stává se z jeho projevů taková milá tradice. Oslava nějak standardně začne, zúčastnění se pokloní, zapálí svíčky, položí květiny, popřípadě vyslechnou řeč nějakého činovníka, podiskutují a v klidu a míru by se rozešli.
Ne tak za časů naší prvně lidově zvolené hlavy státu. Po nepochybně dobrém obědu a ve skvělém rozmaru napochoduje hradní kamarila na podium, rozvine rojnici a vyšle krále. A panovník blahosklonně národu sdělí, jak se věci mají. Minulý rok, pravda, chybička se vloudila, asi špatná organizace či co a pár zlolajníků, nedbajíce na majestát, dávalo hlasitě najevo svůj nesouhlas a došlo dokonce i na ona značně provařená vejce.
Tak takhle tedy ne, řekli si na Hradě. A letos se zařídili jinak. Především, všechno se pěkně s předstihem vykolíkovalo a uzavřelo. Takový státní svátek je vážná věc, vše musí proběhnout důstojně. Studentíci si sem můžou zajít jindy, jen by tady překáželi. A ještě by je mohla napadnout nějaká nepřístojnost.
A jaká skvělá náhoda, prostor před podiem zcela ovládlo hnutí opravdových patriotů. Pravých Čechů, kteří si svou zem brát ani rozvracet nedají! Konečně důstojné publikum! Z prvé řady slavnostní tribuny k listopadovému výročí (!)přehlíží zástup svých věrných předseda Strany práv občanů, jsou to jeho lidé, kteří dokážou pochopit a ocenit velikost momentálně nejgeniálnějšího z Čechů a vyjádřit nekonečný vděk za jeho péči o dobré příští této země.
Sedmnáctého listopadu se dotkl jen letmo. Řečeno toho bylo už dost a nakonec ti lidé zas až tak seřezaní nebyli. Sám tam byl a všechno viděl. Dnes nás trápí jiné problémy.
Ta kavárenská nevraživost až nesnášenlivost! To elitářství a nepochopení skutečných potřeb tohoto národa! A jak dokážou osočovat a urážet! Kdo s nimi nesouhlasí, je hned xenofob! Ale kdo nejde s námi, jde proti. Stádo, podporované novinářskou lůzou, není potřeba brát vážně!
Tak se stalo, že první přímo zvolený prezident šestadvacet let po sametové revoluci vystupuje a řeční a za zády ho jistí takové kapacity jako pan Konvička, odborník přes broučí říši či pan Nejedlý, reprezentant Lukoilu. Copak brouci, ti nikomu politické kampaně neplatí, ale ten Lukoil, to je sakramentská věc! Pořád to těm tajtrdlíkům intelektuálským vadí! A proč? Rusko je velmoc, Rusko je budoucnost! A Putin pravý vůdce národa! Máme se co učit!
Další sedmnáctý listopad je za námi. Zase jsme trochu jiní, jiná je i naše země. Svoboda slova zůstává, příkopy mezi občany se dále prohlubují. Přibylo nám jen pár metrů zátarasů a policistů, kteří ve jménu majestátu určují, co a kde můžem slavit a kde už je to provokace.
Tak se ptám, copak asi bude příště? Kavárna už určitě dumá, jak autoritu přelstít a já jen doufám, že v hradní kovárně nepřipravují v odvetu obzvlášť festovně kuté štíty a kuše. Byla by to oslava Listopadu jak řemen!
