Hodně štěstí a vraťte se!

Trochu jim závidím. Dveře do světa dokořán, jen jen vyletět. Spousta skvělých možností, zážitků!  Ale i úskalí a proher, ovšem i to k životu patří. Tak hodně štěstí a moc si nenamelte!

Venku je krásně, svítí slunce (tedy pokud zrovna neleje), prázdniny a dovolené se blíží. Požehnaný čas, řeklo by se. Ovšem pro některé rodiny stav počasí žádnou roli nehraje. Opakuje se to každý rok. Maturity za námi, přijímačky na univerzity už skoro taky. Teď se čeká na výsledky. Nervozita vrcholí, naše dcerunka doma chodí jak lev v kleci a ze stavu radostné euforie dokáže propadnout až na dno hluboké beznaděje během pár vteřin.

Mnozí mladí Češi se po prázdninách chystají vylétnout z hnízda a buď na stáži anebo na řádném studiu strávit pár měsíců anebo pár let v zahraničí. Velmi vřele tuto zkušenost doporučuji jak mládeži, tak rodičům. Není to úplně jednoduché a občas se na obou stranách dost brečí, ale vážně to stojí za to.

Vzhledem k tomu, že jsme oba své syny, (tedy to je jejich vyjádření) vykopli ihned po maturitě, (láskyplně, dodávám já), a to rovnou až za oceán, dovolila bych si pár postřehů.

My jsme jednoho krásného letního dne prvnímu klukovi sbalili peřinu (na radu zkušené kamarádky, peřina z domova je prý vážně důležitá) a vyrazili do Kanady, do Montrealu, kam se přihlásil na univerzitu a byl přijat.

I s pomocí přátel se nám podařilo najít příjemný podnájem a navázat zajímavé kontakty. Měli jsme dost času se ve městě zorientovat, objevit obchody a restaurace, kde se nijak movitý studentík může občas slušně najíst.  Přesto jsme neodjížděli s lehkým srdcem a na letišti jsem bulila tak, že mě pustili bez kontroly a ještě mi dali čistý kapesník.

Čas naštěstí utíká rychle, (čím je člověk starší, tím rychleji, říkají to všichni, takže to bude asi nějaký zákon), hned po létě přišly vánoce, pak další léto, první rok, druhý a nakonec promoce.  Z našeho introverta, který na celé střední škole nenašel jediného kamaráda, se stal sebevědomý absolvent s vlastním životem.

A právě sebevědomí bych českým studentům do kufru zabalila v první řadě.  Za dobu dojíždění do Montrealu jsem se setkala s vícero z nich. Řekla bych, že se znalostmi u nich problém není, všichni, které jsem poznala, dokončili studia s úspěchem. Jen ve vystupování je pořád mezi nimi a ostatními znatelný rozdíl.

Na našich školách by se, podle mého soudu, měla věnovat větší pozornost vnějšímu projevu. Schopnosti vyjádřit se před publikem, strukturovat text.  A umění prosadit se v konkurenci. Ve světě se setkají s mnoha dalšími studenty z mnoha různých zemí. Ti jsou velmi dobře připraveni, jsou zvyklí na tvrdou soutěž a rozhodně chtějí uspět. Vědí, že nikdo nečeká zrovna na ně a že záleží jenom a jenom na nich, kam se dostanou. Jistě, téměř všichni čeští studenti se to za nějakou dobu naučí, ale někdy ztratí dost času. Pořád trvá dost dlouho, než se otrkají a začnou vystupovat s nenucenou samozřejmostí jako většina ostatních národností.

Se sebevědomím souvisí další velice důležitá věc. Týká se spíše pánů studentů, ale i doktorandů. Do kufru je rozhodně nutné přibalit kvalitní oblek. Nemusí to být kdovíjaká značka, ale rozhodně by měl dobře sedět. Několik pěkných košil. Jeden pár opravdu dobrých černých polobotek. Hodily by se i nějaké mokasíny nebo sportovnější boty. Může se stát, že dojde k nějakému méně formálnímu pozvání. V tom případě jsou vhodné i třeba džíny, ale nikdy ne roztrhané, vždy čisté. Nebo kvalitní vlněné kalhoty. Elegantnější svetr se bude hodit vždycky. Pěkný pásek a ponožky uměřené barvy, černé, hnědé, modré, šedé, zkombinovat s botkami, samozřejmě. K obleku by se neměla nosit sportovní bunda, ale raději kabát, může být kratší, sportovnější.

Pokud cestujete do země s extrémnějším počasím, kupujte oblečení až na místě.  Pro kanadskou zimu má smysl kupovat bundy, boty a kalhoty pouze v Americe, tady se tak teplé a nepromokavé věci neseženou.  Konkrétně v Montrealu se dá vše potřebné pořídit ve specializovaných outletech. Výběr velký, ceny příznivé.

Vůbec nejde o to, oblepit se značkami. Důležitá je uměřenost a vhodnost oblečen k dané příležitosti. I tak to je dost velký výdaj (mimochodem jeden z mnoha), ale vyplatí se. Navíc, mnoho věcí se dá pořídit postupně.     

Takže, milé studentky a studenti, přeji všem dobrý start, hodně krásných chvil, úspěchy, nové přátele, poznávejte svět, nabírejte zkušenosti a třeba se i vraťte.

A jestli vám zbyde trochu místa, tu peřinu z domova si rozhodně vezměte!