Středověké památky, klasické panorama Pražského hradu, to je to, co dělá Prahu Prahou. To je to, co si turisté odvážejí z hlavního města nejen na snímcích a videozáznamech , ale i ve své paměti. To je to, co návštěvníky fascinuje. I Češi mají Prahu rádi a jsou na ni právem hrdí. Stejně tak já. Mám velmi pozitivní vztah k hlavnímu městu zejména pro jeho historickou hodnotu, atmosféru a obdivuji jeho architekturu. My Kutnohoráci si Pražáky sice trochu dobíráme, že nebýt „našeho“ stříbra, nebylo by pražských památek………ale to nic nemění na faktu, že Praha je na prvním místě mezi klenoty české historie.
Kouzlo a hodnota Prahy spočívá v tom, že její architektura se po mnohá staletí neměnila. Potvrzení o tom nalezneme v různých dobových dokumentech. Na známé dřevořezbě v chrámu sv.Víta či na Hollarově rytině z roku 1637 na hradě Český Šternberk uvidíme panorama Prahy, které se od toho dnešního příliš neliší. Změny jsou na první pohled patrné snad jen na Karlově mostě, kam přibyly sochy, nebo na věžích chrámu sv.Víta.
Mám proto porozumění pro ty, kterým myšlenka něčeho nového, co klasické panorama Prahy mírně změní, příliš blízká není a budí u nich pochybnosti. Kdyby dnes někdo chtěl v historických rezervacích typu Avignon, Carcasone, San Marino nebo Toledo postavit nějakou moderní stavbu, vyvolalo by to jistě stejně bouřlivou debatu, jakou vyvolává u nás projekt na stavbu Kaplického knihovny. Obava některých obdivovatelů stré historické Prahy, že umístěním blobu na Letné bude narušeno to, na co jsme byli léta zvyklí, je tím nejčastějším strašákem. Ale je to opravdu tak?
Co třeba Petřínská rozhledna postavená jako kopie Eiffellovy věže? Napadlo nás někdy, že narušuje panorama Prahy? Samozřejmě, že ne. Ta k Praze prostě patří. Jsme na ni zvyklí. Stejně tak v nás nevyvolává emoce Hanavský pavilon nebo Metronom.... Nikoho dnes neiritují, a přesto se v panoramatu Prahy objevily tyto stavby z pohledu historie poměrně nedávno.
Mám ráda netradiční moderní architekturu a myslím si, že objekty jako je navrhovaná knihovna, jsou pro města oživením a zpříjemněním starých stereotypů.
Obhájci Kaplického varianty používají často pařížské příměry - skleněnou pyramidu v Louvru, Centre Pompidou uprostřed čtvrti Beaubourg či Eiffelovu věž. S tou se mimochodem spousta umělců také nemohla dlouho smířit, nepřijímala ji ani veřejnost, ale nakonec se stala nejvyhledávanějším symbolem Paříže. Odpůrci oponují, že v Paříži převažuje architektura 19.století, kam se moderní stavby hodily lépe.
Každý má kus své pravdy
Přestože doba, kdy se města předháněla v tom, čím šokují a přitáhnou turisty, už trochu pominula, myslím si, že blob by byl turisticky atraktivním cílem, oživením a důkazem vývoje hlavního města. Byl by účelnou stavbou sloužící mnoha lidem. A taky bychom vyslali světu signál, že jsme moderní a vážíme si nevšedních talentů.
Věřím, že debata o stavbě Kaplického knihovny bude pokračovat. A věřím, že do ní bude vnesen také další pohled - pohled v poslední době velmi aktuální. A sice ten, co by mohla znamenat stavba knihovny v době, kdy politici a ekonomové hledají řešení jak rozpohybovat českou ekonomiku, v době poznamenané hospodářskou krizí.
Kaplického knihovna je šance
Podle mě je investice do takového projektu stejně potřebná jako např. investice do dopravní infrastruktury. Protože kvalita našeho života se neodvíjí jen od toho, že máme dobré komunikace, stavíme nové byty, máme dostupné zdravotnictví a školství, ale také od toho, zda máme ve svých městech příznivá místa, kde můžeme trávit svůj pracovní i volný čas. A vsadím se, že pro Pražany i mimopražské by se prostory nové knihovny staly trvalým lákadlem.
