Koho baví výchovné koncerty, ať se přihlásí (v České filharmonii)

Výchovný koncert - brr! Hodinu sedět bez hnutí, dívat se pány ve fracích? Všudypřítomné pšššššt paní učitelek? Také vám naskakují pupínky? Tak odhoďte předsudky, zapomeňte na klišé a pojďte se bavit do Rudolfina.

V dílně mistra houslařeTomáš Pospíchal

Výchovné koncerty byly noční můrou pro většinu z dnešních rodičů. Dokonce i takový ředitel České filharmonie, který se věnuje hudbě od dětství, přiznal opakovaně a veřejně v médiích, že je upřímně nesnášel. A není divu, většinou jsme totiž nevěděli, o co vůbec jde. Co ti páni ve fraku jsou zač a o co jim vlastně jde. Nejlepší na výchovňáku bylo, že není normální škola, a že se dá v blízkosti koncertní síně poměrně dobře vyblbnout. Dlouhé chodby, kde se dá pěkně rozeběhnout, hrát fotbálek s tenisákem nebo mrkat na sebe do velkých zrcadel. Flusačka s verzatilkou a pomerančovou kůrou, v drsnějších školách s napínáčky. A když přišel pěvecký sbor, tak hurónský smích nad surrealistickými obrazy jejich prskotu snášejícího se v obláčcích směrem k hledišti.

Česká filharmonie si ale řekla tak takhle už NE! Na děti tu jdou úplně jinak. Tak třeba hned první letošní nový program "Jak se dělá orchestr". Na pódiu se objeví bicista Pavel, místo ve fraku, je v tričku. A hned dětem ukáže, jak se bubnuje pořádnej rokec. Taky si spolu hrají na zvířátka na louce. Jak se to dělá? To se vezmou různé zvonce (krávy), zvonky (telátka) a zvonečky (ovečky). A hned jsme na nivách zelených, někde pod Tatrami. Jak se dělá vítr, bouřka, hodný a zlý trpaslík anebo jak mrazivé zvuky v hororu? To Pavel dětem nejen prozradí, ale také osobně předvede. Používá k tomu roztodivné náčiní a děti si ta hejblata mohou také vyzkoušet. 

Od Pavla je jen kousek k trumpetistovi Láďovi. Nejen že válí dost slušně na různé druhy trumpet, ale naučí děti si sestavit vlastní lesní roh. Opravdu to jde a dokonce ten roh nebo-li horna (chcete-li blufovat v klasice) hraje. Stačí k tomu zahradní hadice, šroub (je těžké vybrat ten správný) a plastový trychtýř. OBI hlásí zvýšený prodej těchto komponentů a diví se proč. Že je za tím Česká filharmonie asi netuší. Kromě rohu si děti taky vyrobí i vlastní smyčec. Kupodivu funguje, jak děti s překvapením zjistí, když je jim dovoleno s ním přejet po opravdových houslích. Odposlechli jsme, že jedna holčička, které se její vlastnoruční smyčec tak líbil, ho letos nadělí k Vánocům tátovi, mámě i ségře:-))). Tak veselé Vánoce přejeme!

Nakonec děti zamíří do kouzelné dílny mistra houslaře. Houslař je to skoro pohádkový. Má spoustu pokladů. Hadí, rybí kůže, kosti z žraloka a mamuta. Dílna také pěkně voní, různými klihy, dřevem (a někdy i ostružinovým koláčem, mňam). Kdo nevěří, ať do Rudolfina běží, resp. ať tam vezme své děti nebo pošle svou školu. V dalších dílech slibuje Česká filharmonie dirigování nebo opravdovou zkoušku orchestru. A tam taky dětičky pěkně uvidí, že učení nikdy nekončí, že i když vyrostou, tak zas je bude někdo (dirigent) zkoušet, mučit a trápit a natahovat na skřipec:-). Nu což, co se v mládí naučíš...

A kdo chce vědět, jak tomu je doopravdy, ať se mrkne sem, vybere si program, který se mu líbí a přesvědčí se na vlastní oči.