Stali jste se obětí trestného činu, obrátili se na Policii ČR, očekávali účinnou pomoc, ale ve skutečnosti se dočkali jen dalšího zklamání? Pokud ano, je to chyba. Obávám se však, že takovou zkušenost si při současném vývoji v Policii ČR může odnášet čím dál více občanů.
Zatímco současné vedení Policie ČR a vedení MV vytváří o policii v médiích obraz úspěšně fungující organizace, realita mi připadá poněkud jiná. Možná mám na některé věci subjektivní pohled, ale je to myslím pohled člověka věci znalého, který v policii odpracoval svůj celý, tedy alespoň ten dospělý, život.
Zaklínadlem dnešní policie je slovo REFORMA. Vůbec nechci diskutovat o tom, že česká policie reformu potřebovala. Představoval jsem si ovšem, že reforma znamená změnu věcí špatných ve věci správné, že to co nefunguje fungovat začne, že neschopní velitelé budou nahrazeni veliteli schopnými. Měl jsem dojem, že by měl být a že také bude definován smysluplný cíl a cesta, jak takového cíle dosáhnout.
Zdá se však, že schopní velitelé české policii poněkud „došli“. Jak jinak si vysvětlit, že ve významných funkcích v Policii nyní tak často můžete potkat osobnosti, jejichž ambice předběhly jejich skutečné dispozice, a to nejen ty profesní ale často i ty osobnostní?Zdá se, že nejvyšší patra české policie mají i problém s definicí skutečných cílů reformy.
Účastnil jsem se v kinosále na policejním prezidiu spolu s více než stovkou dalších policistů porady s jedním s vrcholných funkcionářů, který monotónním hlasem z listu předčítal „vize“ připravované reformy. Během chvilky jsme všichni pochopili, že je nám předčítán dokument, který už více než dva týdny visí na policejním intranetu. Stejný dokument, který byl dva týdny předtím stejným funkcionářem přednášen obci novinářů na svolané tiskové konferenci. Dokument obsahující sice líbivá, ale nic neříkající prohlášení.
„My neříkáme chtěli bychom, my říkáme chceme“, vypadlo s pana náměstka další heslo a tři kolegyně v řadě za mnou vyprskly ve smích. „Já říkám, že se mně také chce…“ poznamenal jiný kolega, sedící opodál a nonverbálně naznačoval jiný význam vysloveného.
Na adresu toho nešťastného policejního funkcionáře a jemu podobných : Je hezké, že něco chcete, ale je divné, když to nedokážete pojmenovat. Je tragédie, když vypadáte jako člověk, který sám příliš nevěří tomu, co říká. Působí komicky, když chcete dělat správné věci, ale netušíte, které to jsou. A navíc – vůbec nepůsobí dobře, když to celé musíte předčítat.
Ve stavu, ve kterém se policie nachází se nelze divit i dalším průvodním negativním jevům, kterými jsou hromadné odchody kvalifikovaných policistů a obrovská míra demotivace velké části těch, kteří zatím zůstávají.
O tom, čím podle vašeho názoru trpí Policie ČR nejvíce můžete hlasovat v anketě na mých webových stránkách : www.zimmel.cz
