Rituály o samotě - moje malé meditace

Mám ráda svoje samotářské rituály. Jsou to činnosti, které mě na chvíli odtrhnou od okolního světa a můžu se při nich ponořit sama do sebe. Nechci tím vůbec říkat, že se vyhýbám společnosti. Naopak. Ale do jisté míry je potřebuju, abych si tu společnost mohla užívat.


 
Relaxace ve vlaku 
Zbožňuju pocit, kdy si v podvečerním slunci nasednu do vlaku. Najdu si svojí sedačku - bývá to ta hned první nalevo u  okýnka - když jsou do vagónu otevřené dveře, udělá totiž takovou "kóji" a vytvoří můj vlastní vlakový "pokojíček". A většině lidí je nepohodlné ty dveře obcházet - obvykle tam tedy sedívám sama. Otevřu si knížku, poslouchám hudbu a dívám se z okna.
Jsem kavárenský povaleč!
Ráda vysedávám v kavárně, dokonce i sama. Zalezu si sednout ke kávě se šlehačkou, earl greyi nebo vinnému střiku. A sním o tom, že jsem v Paříži konce devatenáctého nebo první poloviny dvacátého století, kolem mě jsou jsou samí vkusně oblečení lidé s velmi slušným vychováním. Pánové pijí whiskey a pokuřují doutníky a dámy si na klín kladou ubrousky. Po kamenných cestách klapou podpatky a v koutě kavárny je vidět budoucího velkého spisovatele, jak sepisuje své životní dílo. Jako na Monetově obraze.
 
Daydreaming
Jedna z báječných metod relaxací. Ležím a přemítám nad možnostmi a nemožnostmi, nad tím kam se upírá moje cesta a kam bych až po ní mohla dojít, přehrávám si v hlavě neexistující ale možné dialogy a v pár minutách tak procházím situacemi, kterými třeba v reálu nikdy neprojdu nebo ani nemůžu. Taky mám ráda těch pár chvil těsně po probuzení, kdy si v hlavě přehrávám to, co zbyto z toho, co se mi zdálo.

Vytváření řádu

Mám ráda uklízení, ale nesmí být z povinnosti. Těší mě vytvářet řád tam, kde byl dosud chaos. Jsem jakousi kombinací perfekcionisty a organizátora nepořádku. Nedokážu žít v prostorech, kde panuje řád, jemuž nerozumím, jinými slovy nesnesu nepořádek. V neuspořádaných prsotorách na mě padá úzkost. ten samý pocit mám ale i v přehanně "načančaném" prostředí, kde každá věc má své přesné místo a není možné si odložit hrnek s kafem na stolek.

A nejvíc zbožňuji žehlení. Je to čas, kdy jsem sama doma a vím, že tu práci za mě nikdo neudělá. A tak nikam nespěchám. Většinou si na dokreslení atmosféry pustím film, na který bych se normálně nedívala. Třeba na celou sérii Angeliky. Nebo Jih proti Severu a všechna jeho pokačování. Nebo - po stopadesátésedmé - Harryho Pottera.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Martina Žilková | pátek 28.6.2013 9:05 | karma článku: 0 | přečteno: 26x