Nemáte úplně pravdu. Já jsem se o ruských gulazích bavila přímo s lidmi, kteří jimi prošli. Všechno to byli Podkarpaťáci, tedy lidé, kteří po obsazení Podkarpatské Ukrajiny Maďary utekli do Ruska. Utekli před Maďary, kteří je chtěli naverbovat do maďarské fašistické armády. Rusové je do gulagů zavřeli proto, že nedokázali poznat, kdo z nich je protfašista a kdo provokatér. Oni říkali, že gulagy byly především PRACOVNÍ tábory. Že ten, kdo pracoval, se v nich měl relativně dobře, protože Rusové potřebovali jeho pracovní sílu. Ale že byli lidé, kteří pracovat odmítali, tak ti že na tom byli skutečně špatně, protože Rusové zastávali názor, že bez práce nejsou koláče. Až do 22. června 1941, tedy do doby, kdy Německo bez vyhlášení války přepadlo Sovětský svaz, se i nepracující v gulagu měli jakž takž slušně, bylo i relativně dost jídla. Ovšem po začátku války s Německem šlo jídlo i materiál především na frontu, protože Rusové jasně řekli, že preferují ty, kdo brání svou vlast, a pak ty, kdož pracují. Od té doby se nepracující v gulagu měli hodně špatně, protože pro nepracující prostě nezbylo jídlo, ono ho totiž nebylo dost ani pro ty pracující. Všichni lidé, se kterými jsem mluvila a kteří prošli gulagy, se shodli na tom, že německý koncentrák by určitě nepřežili, protože ten byl založen na otrocké práci a posléze na likvidaci lidí, ale ruský gulag se přežít dal. Museli jste ovšem pracovat. Kdybyste si přečetl knihu Vasila Hajdura "Z gulagu přes Buzuluk do Prahy", tak tam píše o tom, že při pobytu v gulagu se přepracoval, onemocněl a ztratil sílu. Táborový lékař ho nechal přiřadit na lehčí práci a nechal ho zotavit. Což by se v gulagu, založeném na vyhlazování lidí, asi nestalo.

Vedle pracovních gulagů ovšem existovaly i gulagy pro odpůrce režimu, ty by se daly přirovnat k německým vyhlazovacím koncentrákům typu Mauthausen nebo Ravensbrück.

Možná autorka článku zažila fešácký gulag. Podobně někdo mohl zažít fešácký lágr. Nicméně jistě existovaly i ty odporné varianty obojího. Nikomu bych to nepřál zažít.

Houby zažila. Viktorija Nikiforová je sotva dospělá fenka plemene ruský ovčáček, která by takové Gretě musela nejspíš vykat. Pokud jsem tedy našel správný instagramový a tiktokový profil.

Podobné články velebící Stalina, jeho dobu a jeho skutky jsou jen střípek z celkového trendu přitvrzování totalitních režimů Putina a Lukašenka, bohužel nejde jen o brutální stíhání odpůrců uvnitř státu, ale už režimy přistupují k teroristickým činům na cizím území, proti mezinárodnímu právu, řinčí zbraněmi a zabírají cizí území silou nebo podvodem.

Trápí mě, že agresivita totalitních režimů narůstá a znovu hrozí válka, která začne z malicherných důvodů. Nějaká záminka, nebo incident, není podstatná, podstatné je klima, kde všichni drží prst na spoušti a čeká se jen na první výstřel.

Ano jak ta mafiánská benzínová pumpa chudne a slábne tak je čímdáltímvíce agresivní. Jenže náš problém není v těch mafiánech - náš problém je v tom, že si nehledíme připravenosti na obranu. Lenoši líní, to je vždycky snadná kořist.

Jeden den Ivana Denisoviče, zaplaťpánbůh za tu útlou knížku když jsem byl malý...její přečtení vydalo za všechny lži ve škole, v televizi, v novinách...

Ano zrovna na tuhle novelu od Solženicina jsem si nedávno vzpomněl v souvislosti s kauzou Feriho. Ten jeho spolek Kappa-Omega používal některé lágrové metody, tak jak jsou popisovány v rozhovorech Solženicinova hrdiny.

Nechce se mi to prohledávat - už sem přispěl svou pravdou pan Juraj Václavík? :-)

Jinak karma samozřejmě

Srovnáním sloužit nemůžu, ale můj pradedecek, ač antinacista a salonní komunista, který si za Hitlera pár let odseděl tvrdil, že s ruskyma komunistama nechce mít nic společného. Asi věděl o čem mluví

V každej krajine sa nájde nejaký ten "historik", ktorý si históriu vykladá "po svojom". V ČR je to Tomáš Krystlík, odporúčam vám všetkým prečítať si jeho výplody o nemeckej okupácii ČR počas 2.sv.v., to len budete vyvaľovať oči! Nejaká pomýlená ruská pani "skorohistorička" sa na neho ani zďaleka nechytá.

Kdo z vas byl v gulagu na inspekci?

Nedoléčené by neměli pouštět domů na revers.

Nic jiného než karma. Ať si soudružka přečte Solženicyna. Ale ona by popřela i jeho zkušenosti a jeho zážitky na té "rekreaci".

Jedním z atributů svobody je dovolit občanům, aby mohli svobodně říkat a psát to, co chtějí. Je dobře, že tomu tak v Ruské Federaci, jak vidím, je. I v Česku máme v tomto směru co zlepšovat

Je vždy pikantní, když se zastánci totality ohánějí právem na svobodu slova. Je to jako když se dozorce z lágru ohání presumpci neviny.

Na "svobodě slova" a názorů vznikly všechny války, takže tady bych byl velmi opatrný v té bezbřehosti