Podle mne soudružka Nohavová příliš hltala Vávrovy komoušské filmy, plné lží. To, že SSSR by chtěl přijít na pomoc, tam explicitně zaznělo z huby “Klementa Gottwalda”. Tuším že to byl hned ten první film válečné lžitrilogie.

Vážený pane Ziegler,

hluboce jste mne zklamal. Dosud jsem žil v dojmu (evidentně mylném), že jste korektní bloger a máte celkem rozumné názoy. Dnes jste mne z toho vyvedl. Přesto, že jsem svůj názor dokumentovl, což vy ne, dokážete se z důvodu obhájení svých tvrzení za každou cenu, uchýli k vykrucování, překrucování a nakonec jste mne nazval lhářem.

Máte dosti podivné představy o debatě a výměně názorů. To opravdu není můj šálek čaje.

.... Zieglere,....

Díky za narovnávání komunistických lží!

Komunisté se od Stalina naučili lhát, vraždit schopné občany, korupci a nyní nás přesvědčují, že je to normální! 'To není normální! M\y víme, co je pravda, ale proč komunisti stále lžou a nenávidí? Musí to být?

Soudružka by se měla dovzdělat a dočetla by se i o podpoře Sudetských Němců na sebeurčení, které podporovali na sjezdu KSČ v roce 1931. Jinak karma, ale soudružka to neoceníA vhledem k jejímu podnikání v oblasti ubytování (asi vlstní penzion) by bylo zajímavé se jí optat na její výklad Marxova učení....

Dne 16. května 1935.byla podepsaná spojenecká smlouvy mezi ČSR a Sovětským podepsaná době narůstající moci Německa pakt navazoval na nedávno uzavřené spojenectví Paříže s Moskvou v rámci politiky kolektivní bezpečnosti. Praha si prosadila podmínku, aby byla pomoc Sovětů vázaná zásahem Francouzů, čímž chtěla vyloučit její zatažení do eventuálních konfliktů na Dálném východě. Podobně jako v případě Francouzů i se Sověty se snažila čs. armáda o pevnější vazbu a spolupráci, ale scházel větší zájem na druhé straně. Do podzimu 1938 nedošlo k žádnému setkání generálních štábů ani k vytvoření jakékoli společné strategie pro případ eventuálního německého útoku. Sověti jevili velký zájem o tuzemský dělostřelecký materiál, především horský kanon, což vedlo v březnu 1937 k výměně licence za sovětský bombardovací letoun SB-2, kterých následně čs. strana koupila 61 ks (ve výzbroji jako B-71).Během osudových dní, dne 23 září kdy Paříž s Londýnem stály diplomaticky za Prahou, hrál Sovětský svaz takřka nulovou roli. Moskva se s prezidentem Edvardem Benešem po celou dobu nepokusila spojit prostřednictvím jejího vyslance, který se na Hradě objevil až 27. června, Sovětský nezájem angažovat se ve středoevropském prostoru výmluvně popsal ve své zprávě do Berlína německý velvyslanec v SSSR Friedrich Werner von der Schulenburg: „Sovětská vláda stěží dovolí Rudé armádě, vytvořené na její vlastní obranu a k pokroku světové revoluce, jít na pomoc buržoaznímu státu. Sovětský svaz proto sleduje osvědčenou taktiku mobilizování jiných velmocí, zejména Francie, proti svým nepřátelům a živení těchto konfliktů, které vypuknou, jako např. ve Španělsku a Číně, dodávkami válečného materiálu a jejich rozšíření co nejvíce politickou agitací a intrikami všeho druhu.“ Pramen: Medium

Je mi líto, ale nemohu s vámi souhlasit.

Nikoliv proto, že bych chtěl SSSR byť i minimálně hájit, ale proto, že respektuji dobové dokumenty.

Vy vycházíte z výroků Beneše, který se však nejspíš chtěl a potřeboval hájit (a měl proč).

Považuji z prokázané a doložené strategické záměry Stalina, který chtěl komunismus vnutit celé Evropě prostřednictvím Hitlerovy agrese, kterou pak zlikviduje SSSR a jako osvoboditel zavede komunismus. Což se ostatně také lokálně stalo.

To je nutno brát v potaz a z tohoto pohledu reflektovat tehdejší dobu. Nicméně vše tvrzení o absolutním nezájmu SSSR pomoct bránit ČR je nepodložené, nedoložené a nepravdivé. Ale abych (na rozdíl od vás) uvedl relevantní fakta a dokumentoval je: V roce 2019 proběhla výstava a konerence k tomuto tématu, kde byly zvbeřejněny originály dosud utajovaných dokumentů ze sovětských archivů, které dokládaly, že SSSR vyjadřuje ochotu přispěchat k ochraně ČR. Z těch nejzásadnějších bych uvedl pozitivní odpověď Benešovi na jeho dotaz k sovětské pomoci. Usnesení Politbyra tuto pomoc jednoznačně slibuje, pokud ovšem pomůže Francie, jak to Beneš požadoval. Pod příslibem jsou podpisy Stalina, Molotova, Kaganoviče, Vorošilova, Ježova - to snad uznáte jako relevantní příslib, ne? Myslím, že ty dokumenty byste si mohl na internetu dohledat.

Vy však své kategorické závěry vyvozuje z výroků Beneše, který měl máslo na hlavě a potřeboval se obhájit. I to byste si mohl dohledat.

Samozřejmě nemohu tvrdit, že příslib pomoci byl upřímný, nezištný a bez skrytých úmyslů, protože si to nemyslím. Považuji však z nekorektní a nevědecké tvrdit nepravdu a nezajímat se o významné dobové dokumenty.

Snad byste se mohl polepšit.

Čeští historici už opakovaně doložili, že Rusové dosud tají důležité dokumenty a zveřejní jen to, co se jim hodi. To za prvé. Za druhé, to nijak nevylučuje, že Sověti sice pomoc formálně slíbili, ale konkrétně už neřekli jak by měla vypadat. V tom má česká strana pravdu. Rudà armáda nebyla po masivních částkách v roce 1937 ve stavu, aby dobývala Evropu.

Tak on ani ve 45. nás nepřijel osvobodit, nebo pomoct, ale zabrat. Karma

Vláda do jeho zahraniční politiky nemohla mluvit, mohl do jeho politik mluvit pouze Masaryk. Význačný politik té doby Švehla, předseda Agrárná strany a jinak velký přítel Masaryka řekl " Beneš tuhle republiku zahubí " Přišlo Locarno v Locarnu Německo neuznalo naše spojené hranice. Přesto Beneš loboval za to, aby Německo bylo přijato do Společností národů a sám uvolnil své místo pro Německo. Pouze dojednal, že případné hraniční spory bude řešit arbitráž za účasti Francie, V. Britanie a Itálie. Doma byl z toho poprask a politici požadovali jeho odvolání. Masaryk jej podržel. Masaryk byl nemocen a bylo jasné, že už dál nemůže svůj úřad vykonávat. Jako jeho nástupce, podle přání Masaryka měl být Beneš. Agrární strana zvolila svého kandidáta a řekla, že Beneše nepodpoří. Důvod byl ten, že Beneš byl silně levicově zamřený a v té době byla u moci levicová vláda. Podle Agrární strany to by nebylo dobré spojení. Beneš, aby byl zvolen začal jednat s komunisty o podpoře. Ti mu slíbili, že vymůže amnestii pro vězněné komunisty a po svém zvolení uzná SSSR a navštíví. Beneš souhlasil. Zařídil jako první amnestii pro komunisty. Pak začal jednat s Hlinkou a byl ochoten mu slíbit vše o co si řekl, toho se zalekla Agrární strana a slíbila mu svůj hlas a svého kandidáta odvolala. Po svém zvolení Beneš uznal SSSR a navštívil jej a od té doby jej Stalin vodil na vařené nudli. Beneš nepoznal, že jej oblbují a vrátil se celý natěšený z SSSR a prohlásil, že od SSSR se máme hodně učit, třeba plánované hospodářství. Zločiny Stalina začal omlouvat.

Víte, co bych v životě ještě chtěl vidět? Jak chodí rozčilený Pražský hrad do zahrady na čerstvý vzduch – "... rozhovor novináře Ivana Herbena s prezidentem Edvardem Benešem ... na Pražském hradě, který se tehdy mimořádně rozčílil, takže musel jít do zahrady na čerstvý vzduch."

Není důležité, co SSSR chtěl, ale co se z toho udělalo. K legendě " SSSR - naší jediná naděje" výrazně přispěli právě Beneš a Masaryk, kteří možná někde v zahradě nadávali, ale navenek měli "Stalina osvoboditele" plná ústa.