Je to klasický případ zkorumpované a mocným sloužící ruské justice! Když nepomohl nátlak po dobrém, nastoupily tamní typické likvidační způsoby včetně vykonstruovaného obvinění z vraždy.
Pozor by si měli dávat i čeští podnikatelé chystající se podnikat v Rusku. Mohou klidně o svůj majetek a investované peníze přijít. Stačí totiž málo, aby se jejich podnikání zalíbilo někomu z mocných a skončí. Rusko není schopné ochránit privátní investice!
Zločin podnikatele Ildara Gareeva byl ve skutečnosti jediný! Měl tu drzost vlastnit ve firmě Sadovoje Kolco atraktivní reality a pozemky v centru Moskvy, po kterých zatoužili vlivní lidé z okolí samotného prezidenta Vladimíra Putina. Ti a přátelé moskevského starosty Sergeje Sobjanina totiž už velkou většinu lukrativních pozemků v ruské metropoli vlastní. A většinou se k nim nedostali čistým způsobem.
Zpočátku za Ildarem Gareevem přišli minoritní akcionáři, kteří měli ve firmě desetiprocentní účast, s tím, že by odkoupili jeho většinový podíl, který činil téměř 90%. Pan Gareev odmítl, a na scénu přišel typický ruský mafiánský scénář, protože nepohodlného vlastníka bylo třeba se zbavit za každou scénu. Protistrana rozjela salámovou metodou občanskoprávní spor nejdříve o dvouprocentní podíl ve firmě, ve kterém ji zastupovala advokátka Maksimová, Pan Gareev dokázal zvítězit.
V roce 2002 byla právnička Maksimovová v Moskvě zavražděna. Za tento zločin byli tenkrát odsouzeni jiní pachatelé. Teprve v roce 2014, tedy dvanáct let poté, Rusko vydalo na Ildara Gareeva mezinárodní zatykač pro vraždu právničky Maksimové podepřený pouze výpověďmi údajných svědků. Z hlediska zapojení prosté logiky je jasné, že dotyčný neměl k takovému činu jediný důvod. Navíc obviněný byl v době vraždy prokazatelně mimo Rusko a už dva roky předtím žil na Kypru. Ve skutečnosti se jednalo o pokračování typického ruského řešení. Když civilní proces nepomohl, tak se záležitost přenesla do trestní roviny a po ruce bylo vymyšlené obvinění z jednoho z nejtěžších zločinů. Je nutné také zdůraznit, že až do té doby nebyl Ildar Gareev soudně trestán a neměl na svém kontě ani jediný přestupek.
Mnohé lidskoprávní instituce a také Evropský soud pro lidská práva rovněž poukázaly na skutečnost, že svědecké výpovědi a přiznání obviněných jsou v Rusku vyšetřovateli běžně vynucovány brutálním mučením. Na základě ruské žádosti byl ale Ildar Gareev, který se přestěhoval do České republiky zatčen a vzat do vydávací vazby. Pak se ale ukázalo, že v ruské justici panují pochybné praktiky. Rusko totiž vydalo mezinárodní zatykač na pana Gareeva dřív, než proti němu zahájilo trestní stíhání. To je velmi vážné pochybení a tak ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi nezbylo, než zamítnout jeho vydání do Ruské federace.
Nyní ovšem Rusko vydalo novou žádost o vydání Ildara Gareeva k trestnímu stíhání pro vymyšlené obvinění z vraždy. Já doufám, že se tak nestane, protože důvodů je celá řada.
Extradiční řízení do Ruské federace je nutné posuzovat v širším kontextu a je třeba dbát na obecnou praxi ruské justice. Je notoricky známou skutečností, že ruské soudy v kauzách, na kterých mají zájem mocní z vládnoucí garnitury, nerozhodují nestranně. Čili je v takových případech protistraně upřen právo na spravedlivý proces. A to je i tato záležitost, protože člověk podle všeho účelově obviněný z vraždy, vlastní majetek, kterého se chtějí zmocnit tamní vlivní lidé. Navíc existuje i nález Ústavního soudu, podle něhož obecné soudy v České republice mají v extradičních záležitostech vzít v potaz, zda bude mít dotyčný v zemi, která o jeho vydání žádá, zajištěn řádný soud. A v tomto konkrétním sporu s největší pravděpodobností hraničící s jistotou ne.
To, že ruská extradiční žádost není v pořádku, potvrzuje i fakt, že Ildar Gareev už čtyřikrát uspěl u českých soudů v případě azylového řízení. Jedná se o to, že ministerstvo vnitra jeho žádost o mezinárodní právní ochranu dvakrát odmítlo, Jenomže poté dvakrát Krajský soud v Praze a následně i dvakrát Nejvyšší správní soud v Brně takové závěry zamítly a ministerstvo se tak musí znovu zabývat podáním pana Gareeva.
O svůj podíl v Sadovoje Kolcu Ildar Gareev přišel a on k tomu právem dodal, jak vysvětlí Putinovi mafiáni, že v právním systému Ruské federace je možné, aby se jednotlivci s desetiprocentním podílem ve společnosti s hodnotou přes miliardu rublů mohli zmocnit celého jejího majetku, což je velmi hrubé popření vlastnického práva. Odpověď ovšem není zase tak složitá. Ony jednotlivce kryje člověk blízký Kremlu, a ten může všechno. Ruské soudy jsou na takové jedince krátké.
Pan Gareev nyní žije v Česku, úspěšně podniká v pohostinství a vlastní v Praze velmi slušnou restauraci. Já věřím tomu, že to tak zůstane. Jsem pro, abychom slušným Rusům, kteří mohou být přínosem, umožnili žít v naší zemi.
