Po dlouhá léta zde vládla komunistická lež a manipulace s dějinami. Jinak řečeno ruská (pardon sovětská) lež o tom že oni prý Prahu 9. května osvobodili. Oni ve skutečnosti přijeli 9. května Prahu okupovat, zmocnit se jí. Počkali si, nechali naše vlastence krvácet a přijeli až pak, když už jim dohromady nic nehrozilo.

Pak následoval perverzní mýtus vytvořený komunistickou propagandou, který zveličoval roli komunistů jako hlavních sil vedoucích Pražské povstání.

Což bylo velice podobné i v případě SNP, jehož velitelé neměli s komunizmem nic společného a přesto si později komunistická propaganda SNP úplně přisvojila. Mimochodem na Slovensku se traduje, že slovenskoštátovský ministr vnitra a velitel Hinkovy gardy Šaňo Mach, který byl po válce vězněn přes 20 let, komentoval velice sarkasticky propagandistické fabulace o údajné Husákově "vedoucí roli" v SNP.

Velitelé povstání na Slovensku byli prodemokratičtí, přihlásili se k československé exilové vládě v Londýně a jejich deklarovaným cílem bylo obnovit předválečné demokratické Československo.

Jednou z největších ohavností a zrůdností komunistického režimu pak byl krutý osud, jaký stihl po roce 1948 naše skutečné, prozápadní a prodemokratické hrdiny protinacistického odboje.

Naprosto mimo realitu!!! RA spěchala na pomoc Praze a ještě si v Praze pár krát po ustupující německé technice i ostřelovačích vystřelila. Po osvobození, na nátlak čs.vlády, se americká i Rudá armáda z území ČSR stáhly.

Já si myslím, že není podstatné, kdo osvobodil které město.

Tu válku mohly spojenecké státy (včetně Českolovenska, které sice bylo okupováno, ale díky domácímu i zahraničnímu odboji a díky existenci exilové vlády mělo též status spojeneckého státu) vyhrát jako jeden celek nebo prohrát jako jeden celek. Jestliže například Rudá armáda měla X% zásluh na vítězství ve válce, tak těch X% měla jak na osvobození například Ostravy, kam skutečně přijela, tak i na osvobození Paříže, kam se samozřejmě nedostala. A jestliže armáda USA měla Y% zásluh na vítězství ve válce, tak těch Y% měla též u té Ostravy, kam se pro změnu nedostala ona, tak i u té Paříže, kam se neopak dostala.

Nicméně poválečný vývoj jednoznačně ukázal, které to osvobození bylo skutečné.

To, že Praha unikla osudu Varšavy, bylo dáno i tím, že Němci už se chovali pragmaticky, ostatně Hitler byl mrtvý, a chtěli už jen do zajetí. Mimochodem, ve wehrmachtu byl i můj nejstarší strýc, nar. 1927, narukoval v lednu 1945. Jeho jednotka ustupovala už z Ostravy a dostala se až k Písku. Živila se několik dní škeblemi z Otavy a nadějí, že se dostanou přes demarkančí čáru. Nedostali a nakonec strýc skončil v zajetí v Gruzii až do roku 1954. Domů už ho nepustili a skončil v dolech v Aue.

V hlavním městě Praze se vedl tvrdý boj mezi našimi na jedné straně a wehrmachtem a s SS na straně druhé. Do toho na pomoc pražské posádce táhly tři divize SS ze tří stran. SS Wallenstein, Das Reich, Leibstandarte. Všechno zkušení hrdlořezové a nikdo z nich by k Rusům zdravý nešel. Němci na nás nasadili i letectvo, co vzlétalo z Ruzyně. Pražané nebyli dostatečně vyzbrojeni a vycvičeni. Malou pomocí byly složky četnictva a vládního vojska, které na výzvu z rozhlasu přišly Pražanům na pomoc. Skutečnou pomocí byli Vlasovci. Jednotky 1. vlasovské divize pod velením generála Buňačenka, se nacházely v době povstání v prostoru Berouna. Na žádost ČNR se rozhodly přidaly na stranu českých povstalců v Praze Vojáci s ruským i německým výcvikem. Vyzbrojení s tím co měli, ale pořád líp než Pražané. Už na Lounsku odzbrojovali Němce, zabavovali jim vozidla, zbraně, zásoby. O zásoby se nezapomněli podělit, stačilo kývnout na dotaz, jestli jste Čech a dostali jste jídla, co jste neviděli za celou válku. Teď táhli na pomoc Praze. Jízdní, tankové, pěší oddíly. A rozjeli to ve velkém. Nejprve západně od Prahy odzbrojili na 10 000 Němců. Pak ostřelují zámek na Zbraslavi, útočí na Lahovice. Postupují až na Smíchov. Obyvatelstvo je vítá, uvolňuje jim průjezdy v barikádách. Bojují s Němci o Motol a na Ruzyni ostřelují letiště, takže na Prahu nemohou vzlítat letadla. První pluk velitele Archipova operuje v Radotíně a Chuchli. Druhý pluk Artěmjevův táhne až k Vyšehradu. Třetí Rybcovův k Ruzyni obsadí letiště a dostane se až do Střešovic a na Hradčany. Poslední Sacharovův pluk útočí od Berouna na Motol a přeskupuje se k útoku na Smíchov. Vlasovci jdou přes Karlov na Vinohrady. V poledne je osvobozen Pankrác, Bílá hora a obora zámku Hvězda.

Hlavním hrdinou celého osvobozování byl tehdy dvouletý Václav I.Klaus, který ze svého nočníku řídil všechny politické i vojenské operace. Kdo tomu nevěří, může se zeptat v IVK.

On prý také ve svém útlém věku pomáhal stavět barikády

Vlasovcům na nějaké Praze nezáleželo. Ani k tomu neměli důvod. Snažili se ale po všech těch zvěrstevech, kterých se účastnili spolu s Němci na východě, dostat do postavení "spolupracujících obviněných" a zasloužit si americké zajetí. Naštěstí se Američani s nimi nechtěli špinit a tak po zásluze skončili na popravištích.

Vlasovci byli mezi kladivem a kovadlinou. Neměli na výběr. Buď být zavražděn Hitlerem a nebo Stalinem.

.Eisenhower na dotaz sovětkého velení oznámení, že americké jednotky budou postupovat směrem k linii, která je ohraničena Vltavou a Labem. Sovětské velení žádá generála Eisenhowera, aby spojenecké síly nenechal proniknout na uvedenou linii z důvodu, že sovětské velení zahájilo přípravu na osvobození Prahy. Dne 06. května se Eisenhower rozhodne vyhovět sovětskému velení a zastavuje americké jednotky na linii České Budějovice, Plzeň, K. Vary .Dne 05. 05. 1945 začíná v Praze povstání. Americký generál Omar Bradley se obrací na maršála Koněva, zda by nebylo možné provést osvobození Československa společně. Koněv, zná Stalina a ví, co vy následovalo, kdyby tento návrh přijal, a odmítne jej. Následně se generálové obrátí na československou vládu v Košicích s žádostí, zda by souhlasila, aby armáda USA postoupila na linii Vltava Labe. Naše vláda tuto depeši neobdrží, protože jí stopí Rusové. Naše vláda je ubytována v Košicích bez telefonického a telegrafického spojení a za ní odpoví Višněvski ( možná jsme to zkomolil) a sdělí, že česká vláda si to nepřeje. Armáda USA pošle delegaci do ČNR, zda si ČNR rada přeje, aby armáda USA pomohla v povstání v Praze. Jak v radiu uvedl Smrkovský v roce 1968 a na opakovaném záznamu v květnu 2016, byl návrh odmítnut, protože podle Smrkovského bylo politické neúnosné, aby Prahu osvobodila armáda USA. Praze se bojuje a Praha žádá o pomoc. Sovětská armáda se nehýbe, neposkytne Praze ani leteckou pomoc a Naši letci RAF nabídnou, že dopraví letecky pomoc do Prahy sovětské velení to odmítá. V Belgii na letišti stojí letadla naložená pomocí na žádost sovětského velení nevzletí

Dne 7. května 1945 v Remeši podepisuje nacistické Německo bezpodmínečnou kapitulaci, která začne platit od 8. května 1945 ve 23:01 hod. Důvodem, byla skutečnost, že se nepodaří vyrozumět všechny jednotky ke složení zbraní. Dne 08. 05. 1949 v 16. 00 hodin německé jednotky, které zastupoval generál Toussian se svým zástupcem generálem Briesenem podepsaly s ČNR kapitulaci s tím, že německé jednotky do 18:00 hodin opustí Prahu. Bylo dohodnuto, že německá armáda po opuštění Prahy složí na jejím okraji těžké zbraně a další zbraně a munici . Ty se pak objeví v rukách našich milicí. Německá armáda do 18: 00 hodin Prahu opustí. Dne 8. května sovětská armáda od Drážďan postupuje a osvobozuje Teplice v 19: 00 hodin a postupuje ku Praze. Dne 09.05. 1945 v 04: 00 hodin tanková brigáda plukovníka Fomičeva přijíždí do Vokovic. V čele jede tank č. 23 s velitelem Gončarenkem. Kolem 06: 00 hodin jsou síly Bělova sboru a velitele 4 tankové gardové armády generála D. D. Leljušenka v Praze. Dne 09. 05. 1945 v 07:18 hodin vysílá rozhlas provolání ČNR: Vítáme slavnou Rudou armádu ve svobodné Praze. Vychází noviny České slovo a lidé se o něj perou a na čelní straně je palcový titulek : „Rusové ve svobodné Praze. „ Článek začíná slovy: Slavná Rudá armáda vstoupila do svobodné Prahy. Za 24 hodin se už začíná tvořit legenda, že hlavní město bylo osvobozeno Rudou armádou.

Z odstupem let musí být každému jasné, že Sovětům nešlo o žádné osvobozování, ale o "vykolíkování" sféry vlivu po skončení války. A bohužel, kam ten jejich vliv dosáhl, tam zavládla totalita a ekonomický i mravní úpadek. Na rozdíl od části Evropy, osvobozené spojenci, které se dostalo skutečné svobody a následné prosperity, a to včetně poraženého Německa.

eee ... S odstupem

Nemci zdrhli, ale ne pred prazskymi povstalci a Vlasovci, ale pred prichazejici Rudou armadou, bo jim bylo jasne, co by je cekalo v ruskem zajeti. Pokud by se Ruda armada natruc zastavila, jako treba pred Varsavou, prazske povstani by bylo krvave potlaceno jako to varsavske. Takze bez Rude armady na obzoru by to byl masakr a nikdo by logicky ani nepovstal. V tomto smyslu je zasluha Rude armady na osvobozeni Prahy nezpochybnitelna.

Jan Ziegler si asi myslí, že osvobození Prahy by bylo možné i bez postupu Rudé armády. Berlín padl, byl dobyt Rudou armádou, ale to autor cudně vynechal. Také se mu nehodila skutečnost, že Vlasovci, konkrétně Buňačenkova divize, byli ještě před pár dny nasazeni na zlikvidování předmostí, které dobyla RA. Buňačenko osobně několikrát v dubnu 1945 Schőrnerovi slíbil, že bude loajálně bojovat po boku německých sil. Buňačenkova pomoc Pražskému povstání, tak to byl zoufalý pokus zachránit hlavu sobě i svým podřízeným.

Zajímalo by mne, co se autorovi honí hlavou a proč se nesnaží být alespoň trochu objektivní. Mimochodem, došlo k dohodě mezi vedením Pražského povstání a ustupujícími německými vojsky a velké části bylo umožněno bezproblémově projet Prahou.

Za dohodu byl Smrkovský několikrát popotahován ze strany kolegů z ÚV KSČ a mohl být rád, že nenásledoval Slánského.

Prahu osvobodili všichni, kdo přiložili ruce k porážce nacistů. Je jedno, jestli někam jako první vjeli Američané, Rusové nebo jestli Němci odtáhli sami. Společné úsilí všech přispělo k porážce nacistů.

Není to jedno. Darebáci v tomto případě ukradli zásluhy těm co skutečně riskovali životy.

Russák