Pronájem bytu za čtyři kila měsíčně? No to je (byla) paráda! Ten kamarád měl kliku, i při platu 1700,- čistého mu pořád zbývalo 1300,-, tedy většina. Dnes je ten poměr poněkud jinde.....

A tím trhem máte na mysli situaci, kdy proti sobě stojí na straně jedné dvojice mladých lidí, která by chtěla založit rodinu a na straně druhé všemožné pochybné existance s kufry plnými ještě pochybnějších peněz, nemovitostní fondy a tak podobně? Ten trh, díky kterému má Praha, přepošteno na počet ročních platů, to nejdražší bydlení v Evropě? Myslíte ten trh, díky kterému se rozbíhají projekty jako Dostupné bydlení České spořitelny, protože se Praha a další velká města bojí, že díky nemožnosti získat rozumné bydlení budou chybět síly v oborech jako je školství, zdravotnictví a podobných?

Mám s tímhle přímou zkušenost, byť ne přímo vlastní. Chodil ke mě ještě před nějakou dobu covidem na konzultace jeden postgraduální student z mojí alma mater. Potřeboval některé věci v rámci jeho disertační práce ověřit simulacemi ve výpočetním kódu, který je na podobné věci validovaný. A musím říct, že jako výpočtář se ukázal velice nadaný. Stačilo v rámci konzulrace ukázat směr a příště byl zase o notný kus dál. Zkrátka stav, kdy se člověk na takovou konzultaci aj těší, protože spolu pracovat se schopnými lidmi je radost.

Jaké ovšem bylo moje překvapení, když jsme se po čase potkali na nějakém semináři a já se dozvěděl, že už není v Praze. Chtěli s přítelkyní založit rodinu a to zkrátka s cenami bydlení v Praze moc nešlo dohromady. Takže jsou asi 100 kiláků od Prahy a jeho velice slušně živí výpočty, které jsem ho naučil. Mohlo by mne to těšit, ale já to vidím jinak. Vidím, že moje alma mater ztratila talentovaného mladého kluka, který to mohl někam dotáhnout. A v osobě jeho dnes už manželky ztratila Praha dětskou lékařku. A těch tady taky není zrovna nazbyt. Třena naše pediatrička už má stop stav. Dalšího vezme pouze výměnou za odchod pacoše, který dospěl a odejde k praktickému lékaři.

Mám takový pocit, že tohle asi není stav, ke kterému by se měla společnost dopracovat.

Být mladá rodina a něco chtít neznamená mít na to nárok, levičáku. S nějakými pohádkami o kufrech s penězi běžte někam

Tento přídělový systém by v Praze rádi realizovali především Piráti a STAN, jen připomínám. Prý "inspirace Vídní, která vlastní většinu bytů na území". O bydlení by podle nich měl rozhodovat úředník podle potřeb každého.

Není divu, že se teď do Prahy stěhuje tolik nárokařů, kteří naříkají, jak je tu složité po vysoké škole (gender apod.) sehnat byt.

Do roku 1968 jsem cekal na moznost pozadat! o druzstevni byt uz asi 4 roky. Byli jsme ja, zena, jedno dite, v byte s myma rodicema. Odesli jsme do velkomesta v jedne anglicky mluvici zeme, bez penez, bez kufru, jenom s taskou s plinkama. Tam se nam asi za tyden narodilo druhe dite, ale asi za 2-3 mesice jsme se stehovali do asi 10 let stareho pronajateho bytu, dokonce i s telefonem, na ktery jsme v CSSSR take cekali donekonecna. Zena a deti byli doma, najemne bylo dost nizke abych to moh' z meho nizkeho pocatecniho prijmu platit. Kdyz jsme se stehovali zena plakala od prekvapeni ze to jde... To co se reklo o socialismu a pisku na Sahare je svatosvata pravda, jen se podivejte kolem!

Dnes sice na byt čekat nemusíte, ale je neskutečně drahý. To samé mnohdy nájem a celkově náklady na bydlení. Tehdy byly za hubičku.

Tehdy se taky čekat nemuselo na neskutečně drahý byt. Jen bylo potřeba neskutečně draze donést úředníkovi obálku.

Ty vzpomínky moc nepomohou. Podle Eurostatu je u nás bytů poměrně dost. Některé, hlavně ve staré zástavbě, ve špatném stavu, až neobyvatelné. Proč se nemodernizují, bylo by to ve prospěch obcí, měst i obyvatel. A co poměrně nové byty v nichž bydlí návštěvníci (třeba Prahy) a ne dlouhodobí nájemníci. A satelitní městečka, některá jsou za trest. Mysleme i na zastavěnou půdu.

Přesně tak. Komunisty jsme kritizovali za králíkárny a co děláme pro změnu dnes? Bez mrknutí oka zastavujeme ornou půdu otřesnými satelitními městečkami, kde si každý vidí do oken a ještě otřesnějšími logistickými halami.

Matematicky to nějak nevychází.

Československo mělo před válkou skoro 11milionů lidí. Po válce počet pokles na 9 milionů a v roce 1989 tu žilo asi 10,5 milionů lidí.

Kam se ty prvorepublikové domy poděly? A jak je možné, že i přes stejný počet obyvatelstva najednou chyběly byty.

Odpověď je docela prostá: rodiny chtěly bydlet samy a nikoli s rodiči.

Mimochodem nedostatek bytů (hlavně v Praze) je i dnes, a to Prahu neřidí komunisti.

I v Praze je v nabídce dostatek volných bytů k pronájmu. I za první republiky bylo zvykem, že se rodiny po svatbě stěhovaly od rodičů.

Komunisti možná postavili statisíce bytu, ale stejné množství jich zničili odstřelem celých historických čtvrtí, zatopenim a vytěžením stovek vesnic a měst- viz Most.

Výstavba nového Mostu se použila do statistiky kolik bytů komunisté postavili. Pomlčelo se, že to byla nedostatečná náhrada za to co se bouralo.

https://www.czso.cz/documents/10180/142333260/33025621a.pdf

Další komunistický zločin byl, že rudí nechali zchátrat a zdevastovat historická jádra měst. Takový Český Krumlov nebo Žatec, to byla katastrofa. I v Českých Budějovicích to v historickém centru kolem náměstí vypadalo hodně zanedbaně.

K tomu došlo zejména odsunem původního obyvatelstva a jejich náhradou pracovitým obyvatelstvem z osad na Slovensku, Maďarsku a Rumunsku.

Baráky se dají opravit, ale to začlenění se opravdu nepovedlo a následné škody, které vznikly tímto dovozem pracovní síly, se už odstranit nedají.