V době, kdy v Chile byla u moci levicová vláda, jsme k nám přiváželi z Chile studenty a umožnili jsme jim u nás vystudovat. Bylo to někdy v roce 1975, jeden z těch, který u nás vystudoval, k nám emigroval. Ve večerních zprávách v televizi byl s ním tenkrát rozhovor. Líčil, jak Pinochet se zmocnil vlády a ruší socialistické vymoženost. Pak nastoupil v jednom podniku v Ostravě a já jsem se s ním několikrát setkal. Asi po třech letech prohlásil: "Radši budu žít pod Pinochetem než pod Husákem" a vrátil se do Chile. Tento jeho poslední výrok však již ve zprávách nebyl.

Umí někdo odhadnout, kolik obětí by měla komunistická klika, podporovaná "sovětskými" experty?

Naštěstí tu narazil srp na kámen.

Těžko říct, ale v článku v Reflexu, na nějž dal pan Ziegler odkaz, se píše: "Zachránil Pinochet zemi před sovětizací a komunismem? Hrozila Chile občanská válka? Na první otázku lze téměř s jistotou odpovědět, že nikoliv. USA i SSSR v polovině sedmdesátých let udržovaly jakýsi status quo. Ani Rusům se Allendeho „třetí“ demokratická cesta k socialismu nehodila do krámu. Kontakty mezi Chile a ruskými komunisty byly slabé a vojenská podpora tak vzdálené zemi by byla příliš komplikovaná..."

"Je rovněž zvláštní , že komunističtí zločinci a masoví vrazi Fidel Castro a Che Guevara jsou opěvováni jako hrdinové..."

"Je proto s podivem, že Castro s Che Guevarou jsou oslavováni jako hrdinové, kdežto generál Pinochet za stejné skutky ostouzen..."

Tomu trochu nerozumím, vždyť Che s Castrem jsou u nás už třicet let vnímáni negativně (kromě extrémní levice a pár puberťáků s portrétem Guevary na tričku), zločiny kubánského komunistického režimu byly mnohokrát popsány, žádné opěvování a oslavování (kromě oněch radikálů) se nekoná...A přestože je v nadpisu článku i kapitoly deklarována zločinnost Pinochetova režimu, na rozdíl od popisu té kubánské komunistické je jí věnováno jen šest řádků. A ani v nich není zmíněno, proč Pinochetovy metody vyvolávají tolik odporu i u nefanatických antikomunistů - tedy že tajná služba "nešla" jen po potenciálních uchvatitelích moci (a i tady by byly bestiální praktiky dalece za hranou).

Pro většinu Chilanů, a zejména pro mladé, se temné dny junty staly v každodenním životě moderních Chilanů zcela irelevantními. Zatímco Chile se v senzacechtivých amerických zprávách vyskytuje jen zřídka, ekonomická realita moderního Chile se často objevuje v mezinárodních finančních zprávách. Chile, jak se ukázalo, je skvělé místo pro investice a podnikání.

Jak hodnota amerického dolaru prudce klesá a utrácení se vymyká kontrole a Evropa se stále hlouběji propadá do byrokratické bažiny socialismu, Chile je stále jednou z nejsvobodnějších a nejotevřenějších ekonomik na světě.

A to tam prezidentuje socialista, jako Allende.

Rakovina se neda vyriznout bez nože! Socialismus se v Chile takovou rakovinou stal a Pinochet byl tim nožem. Pod Allendem se Chile obracelo na jine socialisticke staty, ktere ani tehdy nebyly vzorem dobreho hospodareni, o lidskych pravach ani nemluve.

Pinochet ta lidská práva přímo nařídil asi

Je mi líto, ale obávám se, že jste Pinocheta vybarvil dosti laskavě. Jasně jste to dokázal relativizací jeho pošlapání lidských práv nepatřičným popisem činnosti Castra a Che.

Já mám zase obavy z toho, že naše indoktrinace v dětství, kdy nám Allendeho ve škole popisovali jako laskavého a usměvavého muže, který se zbraní v ruce bránil vládní budovu do posledního dechu a Pinocheta jako krvežíznivého masového vraha, popravujícího na stadionu v hlavním městě desítky tisíc údajných pravých představitelů svobody a demokracie chilského lidu, tahle představa se nám příliš vryla do mozku.

Ono to "všechno je jinak" někdy podivuhodně vyplave napovrch až po mnoha a mnoha letech a jiných souvislostech. Třeba v Chile její pozdější prosperitou oproti kubánské přes půlstoletí trvající bídě, naše propagandistické povídání ze školního dětství "o zemi, kde zítra znamená včera" a dnešní realita zlodějů záchodových mís. Nebo taky drsné okamžiky americké politiky různě po světě, ať už Vietnam, Afghánistán nebo třeba Libye a další. Prostě nic není tak hezké jako ty dětské pohádky, které končí vítězstvím dobra nad zlem. V reálném světě je člověk nelítostná šelma a podle toho se až příliš často chová. Bohužel. Přestože je těch "šelmovitých" pouze nějaké malé promile. Ovládají ale všechny ostatní.

Není co dodat. Jen, Jene. Skvělá práce.

Inu, chtělo by to Pinocheta, aby zachránil ČR, ba celou EU před kolapsem, že

Pinocheta ani ne, ale jeho ekonomické experty ano.

Vojenský puč byl nejen finančně podporován ze strany (USA)CIA. Anglo-americké firmy měly obavy a strach z možného znárodnění nerostného bohatství (hlavně povrchové doly rud mědi a chilský ledek) Chile. Chilský převrat byl vyústěním dlouhodobých konfliktů mezi vládnoucími socialisty a jejich pravicovými odpůrci. Hustou atmosféru živila studená válka a CIA podporovala pravicové síly, aby se z Chile nestala druhá Kuba. Po vojenském puči se na tajné schůzce v Santiagu založila nechvalně proslulá Operace Kondor podporovaná CIA.

Jejím úkolem bylo likvidovat levicové opozičníky a uprchlíky napříč Latinskou Amerikou. Do operace se zapojily další státy, které tou dobou měly vojenské vlády (Argentina, Brazílie, Paraguay a další). Před brutalitou tajné policie se tak prakticky nedalo uniknout.

Ano, převrat v Chile zabránil levičáckým loupežím soukromého majetku a to je fakt. Oni levičáci rádi kradou, co jim nepatří.