Pouhých dvě stě korun měsíčně dostává jako výživné na dítě od jeho matky invalidní důchodce Petr Pospíchal z Brna. Přestože dotyčná žije s přítelem a nemá zas tak špatný plat. Pan Pospíchal se stará o pět dětí a musí mu na to stačit 11 tisíc korun měsíčně ze sociálních dávek. Přitom on by rád pracoval, ale kvůli svým nemocem mu úřad práce nepovolil rekvalifikaci a on nemůže sehnat práci.
Na tomhle případu mně vadí jedna věc. Tady někdo něco udělal špatně, ale úředníci tvrdí, že vše je v pořádku a oni postupovali podle zákona. Stala se chyba, a nikdo za nic nemůže. To musí skončit a úředníci musí nést zodpovědnost za své chyby. Ideální by bylo, kdyby třeba museli nahrazovat způsobenou škodu v plném rozsahu. Takže, kdyby se zjistilo, že paní nebo pan XY vydal špatné rozhodnutí, kvůli kterému pan Pospíchal nedostal půl milionu korun, na které měl nárok, tak mu je provinilý byrokrat zaplatí ze svého.
Zatím mně to připadá tak, že mnozí úředníci pouze bojují za svá práva, za definitivu, vyšší platy, ale jaksi zapomínají na povinnosti. Brněnský OSPOD v tomhle případě evidentně selhal a chybily i soudy, tak musí padat hlavy.
Kdysi jsem pracoval u dráhy. Železničář, který zaviní nehodu, při které jsou mrtví, jde do vězení a někdy i na několik let. To je normální. Kdysi dávno jsem slyšel hovor dvou ajznboňáků, kteří si na tenhle nerovný přístup stěžovali. Oni, když něco udělají, jdou před soud, úředníci špatně rozhodnou a jsou v klidu. To logicky lidi pořádně štve. Je mně jasný rozdíl mezi selháním, při kterém zemřou lidé a situací, kdy jde jen o materiální škodu. Nicméně kvůli necitlivým úřednickým verdiktům už také někteří lidé spáchali sebevraždu. Obecně pro každého musí platit, že chyby se nepřehlížejí a netolerují!
http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/europoslanec-zdechovsky-se-postavil-za-invalidniho-otce-s-peti-detmi
