K čemu je nám společná evropská armáda, když ji nebudeme chtít použít?
Úvahy o evropské armádě se objevily i potom, ale nebylo to kvůli posilování obrany Evropy, ale s cílem oslabení vlivu USA v Evropě, resp. NATO. Nepovažuji evropskou armádu za něco, co Evropa v současné době nutně potřebuje. Vycházím především z toho, že jelikož nejsme schopni přispívat ani dvěma procenty HDP do společného rozpočtu NATO, tak jak bychom byli schopni dodržovat závazky ještě k jiné platformě, než je Severoatlantická aliance. Navíc státy EU nejsou schopny rozhodnout ani o tom, aby EU dala více na migrační krizi, než dává doposud, přestože je to její priorita číslo jedna. V reálných číslech je však stále větší prioritou např. zemědělství, než boj s nelegální migrací či s terorismem.
Souhlasím, že šíření džihádistického terorismu, či nekontrolovatelné migrační toky by nás měly přivést k přehodnocení celkového přístupu Unie tak, aby byla akceschopnější a efektivnější. Začít ale tím, že vytvořím evropskou armádu, aniž bych měl finanční prostředky a vojáky, je stejná chyba jako zavádět jednotnou měnu bez jednotného ministerstva financí, či jako nedávná výzva našeho prezidenta po společném velení OSN, přestože zájmy Západu a Ruska jsou zcela odlišné.
Zastávám názor, že "méně, ale lépe", je mnohem účinnější než "více, ale přitom špatně či nefunkčně". A proto pokud myslí EU vážně pohraniční stráž, musí ji poskytnout dostatečné kapacity a finanční prostředky a překonat odpor některých stran, které se obávají zasahování do suverenity jednotlivých států. Dále je třeba se zaměřit například na rozvoj a reformu evropských bojových uskupení (EU Battle Groups), rozvoj Společné bezpečnostní a obranné politiky, zvýšení odolnosti EU proti vedení hybridní války či větší spolupráce tajných služeb jednotlivých států Unie.
Evropa na poli výraznější hard power selhává na plné čáře. To je zkrátka fakt, přestože má většinu předpokladů k tomu, aby skutečnou mocností v globálním světě opět byla. Chybí ji k tomu ale jedna podstatná věc (a jen formálním zřízením evropské armády se to nezmění) a tou je společná politická vůle k tomu, aby se definovaly společné strategické zájmy či vojenské kapacity všech zemí EU. Když se ohlédnu např. za pokusy nějaké vojenské spolupráce v rámci V4, kdy čtyři sousedské země nejsou schopny sjednotit vojenské nákupy, natož společné strategické zájmy, tak nějaký společný evropský konsenzus na těchto věcech může trvat i další generace. K čemu by nám byla Evropská armáda, když bychom ji nechtěli nebo neuměli použít?
Evropa často zapomíná, že NATO není jen o tom, že má chránit jednu část euroatlantického prostoru, ale že by měly mít evropské země svoje armády na takové úrovni, aby mohly v případě nutnosti pomoci i těm, co nás doposud chrání a garantují naši bezpečnost. Jsme součástí jednotného Západu a trvalo nám to tři generace, dvě světové války a jednu studenou, dostat se až sem. Proto více než duplicitu a rozmělnění vojenských kapacit potřebujeme teď investovat do vlastních armád, plnit svoje závazky a být plnohodnotnými spojenci v rámci NATO. Potřebujeme stále více prohlubovat a posilovat transatlantickou spolupráci, o to více v době, kdy americká vůle platit Evropě za bezpečnost již není tak silná, jako byla dříve. Pouze sjednocený Západ může efektivně čelit mezinárodním výzvám, udržovat stabilitu a chránit naše univerzální hodnoty.
Marek Ženíšek
O jakých zákonech bude sněmovna jednat, nesmí rozhodovat Babiš
Považuji za velmi důležité, aby včerejší úspěšná snaha zablokovat poslanecký návrh poslance Volného, byla opakovaně vysvětlována.
Marek Ženíšek
Dvojí dilema Merkelové
Vzhledem k událostem nejen na Ukrajině, nýbrž i v Řecku, jsem přemýšlel nad shrnutím všeho, co se okolo nás za poslední dny událo. Ze zpráv pomalu mizí záběry z války na Ukrajině, nebo se uchylují k věcným komentářům, zda jsou, či nejsou dodržovány Minské dohody. S tím souvisí debata o sankcích, která mě poslední dobou čím dál více udivuje. Z několika států zaznívá, že Rusko a separatisté na východní Ukrajině stahují těžké zbraně z fronty, tudíž dodržují Minské dohody, tím pádem by měly být sankce zmírněny. Za odměnu. Bohužel, spousta politiků i novinářů již zapomněla na to, že sankce nebyly uvaleny kvůli minským dohodám, nýbrž kvůli anexi Krymu. Kvůli tomu, že Rusko porušilo téměř všechny dohody, které byly ustanoveny od Helsinských dohod.
Marek Ženíšek
Máme Ukrajině pomoci dodávkami zbraní?
Vláda stále hledá třetí cestu. Ukazuje se to na postoji některých koaličních poslanců k Ukrajině, na snaze vytvořit nová spojenectví, například s neutrálním Rakouskem, na úkor proamerického a rozhodného Polska. Naši severní sousedé nedebatují, jestli Východ, nebo Západ. Mají jasno. My ale stále hledáme. Ano, situace na Ukrajině je velmi kritická i po podepsání dohody v Minsku, a rozhodně se nedá jednoduše shrnout. Já to však vidím takto – na Krym se úplně zapomnělo, teď se hraje o to, jak udržet příměří na východní Ukrajině. Pokud ale oblast konfliktu opět rozmrzne, budeme svědky dalšího opakování dějin z ruských územních záborů. Z protiústavních separatistů se stanou ozbrojené síly podřízené však již jen autonomním oblastem.
Marek Ženíšek
K nové bezpečnostní strategii ČR
Vláda představila novou bezpečnostní strategii ČR, která reflektuje aktuální mezinárodní, bezpečnostní a jiné hrozby, byť v základu je to pouze aktualizovaný dokument z roku 2011. Nicméně mám dobrý pocit z některých závazků, které se vláda tímto dokumentem zavazuje dodržet, jako je například posilování schopnosti přijímat na území ČR ozbrojené síly spojenců, či že ČR aktivně podporuje rozvoj a budování územní protiraketové obrany NATO a zkoumá možnosti konkrétního zapojení do tohoto systému. Vláda si je nadále vědoma hrozby tzv. zahraničních bojovníků, do toho spadají opatření proti radikalizaci a rekrutování teroristů. Vláda pak správně za velkou hrozbu považuje možné útoky v kyberprostoru jako nevojenské hrozby. Do této kategorie pak spadá i migrace, kde se vláda zavazuje k nastavení souvisejících politik, nicméně je se třeba ještě zamyslet, jak efektivně kontrolovat migrační toky v ČR a se sousedskými státy.
Marek Ženíšek
Stárnutí a opojení mocí v případu Zeman
Říká se, že raněné zvíře kolem sebe kope nejvíc. Je mi líto, že toto přirovnání musím použít právě v případu naše vlastního prezidenta. Ale jeho poslední výroky a tvrzení, že demonstrace 17. listopadu s červenými kartami byla vlastně kvůli OpenCard a jejímu předražení, či že v protestu vůči němu mohla být zapojena americká ambasáda, mě pouze utvrdili v tom, že prezident již nemá co ztratit, tak kolem sebe vypouští tak explicitní lži. A právě zde vidím kombinaci opojení mocí a stárnutí, protože se jeho výroky začínají jasně radikalizovat.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
PRACOVNÍK PODPORY PRODEJE (A12500)
AURES Holdings a.s.
Olomoucký kraj
nabízený plat:
30 000 - 32 000 Kč
- Počet článků 72
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 904x