Žvásty filosofa..

Jsem student tohoto "pseudo-oboru",a také se vyjádřím,přestože nejspíš zbytečně.. Označovat filosofii za pseudo-vědu(alespoň tak termín pseudo-obor překládám)je zcestné.Filosofie je od vědy příliš odlišná,a také příliš hrdá,aby se tvářila jako věda.Co se týče výsledků.. Věda má metodu, která je nesmírně úspěšná a je navržena tak, aby přinášela výsledky.Filosofie je především reflexe tzn. že se snaží kontrolovat,co jsme přijali.Filosofie člověka rozvíjí-ukazuje,jak zacházet s rozumem,jaká jsou chápání světa, morálky, pravdy..Především je to západní tradice a pomáhá jejímu porozumění.Také to není jen"o názorech".Podle mne má filosofie v jistém smyslu přísnější měřítka pravdy,než věda,protože jí o pravdu často prvořadě jde.Respektuji přírodovědce(!).Ovšem zásadně se mýlí v přesvědčení,že"filosofovat umí každý,ale vědu chápeme jen my".Filosof rozumí vědě většinou více,než vědec filosofii,protože jí je obklopen a zajímá se o ni.Že to přesto často nestačí je jiná věc.

K té filosofii

Napsala jste "Největším urážkám je vystavena právě filosofie. Ta filosofie, jíž jedni z největších myslitelů lidstva považovali za královnu věd."

To právě není pravda. Není to "ta filosofie", ale to, co z "té filosofie" zbylo. Do "té filosofie" byly totiž dříve zahrnovány matematika, přírodní vědy jako fyzika, biologie, atd. Tyto vědy se z "té filosofie" postupně osamostatňovaly a vyčleňovaly. Část "té filosofie" se posléze věnovala metodologii těchto věd a věd společenských, část se prostituovala s ideologií (dnes se prostituuje např gender studies), část se věnovala planému žvatlání po vzoru sofistů. Tyto dvě posledně jmenované činnosti ve společnosti (i vzdělanou) pochopitelně příliš respektu nepožívají.

Čímž nechci říci, že v něčem nemáte pravdu.

o blbosti některých humanitně vzdělaných jedinců

příběh amerického fyzika Sokala, tzv. Sokalova aféra.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sokalova_aféra

pokud někomu nevyhovuje wiki, může si dle klíčových slov vyhledat jiný.

Re: o blbosti některých humanitně vzdělaných jedinců

Díky, kouzelné. Budu to používat.

Myslím, že je potřeba se na věc podívat i z jiného pohledu

U některých profesí, humanitních i technických, lze vcelku přesně odhadnout jejich uplatnění na trhu práce. Můžete se dohadovat jestli je moc právníků, ale většinou je jich  zhruba tolik, kolik se jich „právem“ uživí. Totéž platí o lékařích, chemicích, strojařích, apod.

V dnešní západní společnosti je ale čím dál víc absolventů humanitních studií, kteří jsou při budoucím uplatnění závislí úplně na tzv. přerozdělování. Jejich pracovní místa existují jenom díky dotacím, grantům atd. A zde už pak je otázka, kolik těchto lidí společnost potřebuje 50, 100, 500 … ? Dále se přiznám, že někdy mluvím s lidmi u nichž ani po delším rozhovoru nejsem schopný „vstřebat“ co vlastně vystudovali, resp. v čem spočívá jejich vzdělání.

Re: Myslím, že je potřeba se na věc podívat i z jiného pohledu

Předpokládám, že spousta těchto lidí se uchycují i v médiích... Zase bych si to nepředstavoval tak, že ten člověk vystuduje a zaleze někam do kouta, kde za pár šupů filozfuje nad jsoucnem a dostává almužnu z nějakýho grantu.

Filozofie a další vědy jsou potřeba

ale když se podíváme na ČR tak naprosto selhávaj. Filozofové a politologové nemají žádnou autoritu a důsledkem toho je, že tady skáčeme jak píská tzv. moderní politik typu Topolánek, Langr, Řebíček, Tlustý, Bém, Vodrážka či Paroubek, Rath, Škromach, Sobototka, Zaorálek atd. Zřejmě je to ale jen důsledek toho, že v se ze z lidí filozofování vytrácí. Každý by měl být tak trochu malý filozof/politolog aby dokázal racionálně a hlavně správně v souladu s morálními hodnotami jednat. Technika to v nás asi trochu ničí a proto se pak celý národ nechá oblbovat výše zmíněnými pseudoosobnostmi. I na idnesu a na místních blogech to je všude vidět. Souhlasil bych tedy s autorkou a s její kritikou, ačkolivj sem spíš z přírodovědný větve. 

Re: Filozofie a další vědy jsou potřeba

za všechno- pokud vyloučíme opravdu technické závady, vady materiálu a nepředvídatelné jevy- můžou jenom a jenom lidi, vnucování, nikoliv technika. Technika je jako hudební nástroj a záleží pouze na hudebníkovi, co z něj vyloudí.

Nesouhlasím!

Humanitní obory neupadají, jak můžete něco takového říct? Naopak, jsou nesmírně atraktivní, stačí se podívat kolik lidí se hlásí na techniku a kolik lidí na humanitní obory. Studenti kteří si zvolí humanitní obor jsou navíc nesmírně obětaví. Místo aby šli pro mrzké peníze a korumpující fakt, že se o ně firmy budou přetahovat už od druháku, studovat softwarové inženýrství, strojírenskou nebo chemickou technologii, obětují se ve prospěch vyšších cílů a jdou na filosofii nebo gender studia. Po absolvování jich je všude jako psů, firem které poptávají pozici "filosof", "genderový specialista"  nebo "historik hudby" je málo, takže tito obětavci tráví své dny po vzoru antických asketických filosofů na recepci nějaké nadnárodní firmy kde v ukradených chvilkách mezi telefonáty a vařením kávy hostům sepisují filosofická díla epochálního významu a nevyčíslitelného přínosu pro lidstvo.

Re: Nesouhlasím!

To jste spíše nastínil jiný problém a to "titulaření", které se pěkně ukázalo i na plzeňské aféře. Udělat humanitní školu lze přece jen snažší, než se prokousávat přes ty ošklivý předměty jako je matematika, statistika, fyzika atd. Čili důležité je mít titul, nikoliv humanitní titul.

Já netvrdím,že některé obory nepotřebujeme,ale

jsem zřejmě buran.Kolik potřebujeme vystudovaných filozofů,sociologů,politilogů apod?Samozřejmě ať si každý studuje co chce,ale nevěřím,že je možné zaměstnat v takových oborech všechny.

Asi by bylo doopravdy nejlepší zavést školné na vys.školách.

humanitní obory nemají pevný základ

jak již tu psal kolega dříve, chybí jim základní definice. Filosofové se pak o něco přou a každý mluví o něčem jiném. Pravdu mají v podstatě oba a nikdo - ale budou se o tom hádat, vést války ...

Například otázka exitence Boha (bohů). Lidé se budou do krve hádat, jestli existuje, nebo ne, ale nikde jsem neslyšel definici Boha (že by "slovo"?).  Jak se mohou lidé přít (a zabíjet) o existenci něčeho, co není jasně zadefinované? To nemá řešení.

Re: humanitní obory nemají pevný základ

Filosofové vždycky spíše prozoumávali možnosti, než že by něco mohli vyřešit. Ale to prozkoumávání možností je nesmírně důležité. Může být a také často bylo východiskem pro směr výzkumu exaktních věd.

-

Položit správné otázky je stejně důležité, jako na ně odpovědět.

jenom strucne

"Zapadni clovek casteji zkratuje svuj vnitrni smysl pro to, co je nejlepsi, protoze nechal intelekt, aby ridil jeho konani. A intelekt toho o opravdovych potrebach nikdy moc nevedel." Z knihy Koncept kontinua.

Re: jenom strucne

Tak se do toho Tibetu odstehuj, urcite nebude mistnim ani Cinanum vadit, kdyz si s kamenu sestavis na upati velehory meditacni chysi.

Nikoliv filosofie jako taková

ale  všechny ty socio-enviro-antropo-kulturo-psycho-bůhvíci obory, jejichž výsledkem jsou tak akorát "dekády Romské inkluze" , antioteplovací sumity a další afektované aktivistické  projekty sociálního inženýrství. Protože bez afektovaného aktivismu (a navazujícího lhaní a oblbování veřejnosti)  by se ty miliony a miliony (celosvětově)absolventů těchto fakult neuživili. Sama jste v článku začala s dobrým příkladem - gender studies, ale pak jste z nepochopitelného důvodu přešla na obecnou filosofii, která sama o sobě (bez propojení s tím aktivismem) rozhodně k žádným vysmívaným a veskrze zbytečným "metaoborům" nepatří...