Rak poustevník je malý citlivý živočich, který se skrývá v ulitách jiných živočichů. Tvarem těla připomíná raka, proto se jim říká falešní krabi. Tělo mají zbarvené červeně až kaštanově hnědé. Levé klepeto je vždy větší a tím si poustevník vytváří jakési dveře, kterými se uzavře při ohrožení ve své ulitě. __________________________________________________________________________________
Sešli se rak poustevník a štika v jednom rybníce, rak zrovna žil ve vodě a na souš se mu příliš nechtělo, měl krásnou novou ulitu, štika žila jak jinak, taky v rybníce a proháněla pilně líné kapry. Sešli se tedy tito dva a tu uviděli, jak se po břehu prochází pyšný šachista.
Tak to tehdy celé začalo. Rak běžel na břeh seznámit se s šachistou. Štika zatím v rybníce proháněla kapry aby se neváleli v bahně a pěkně pouštěli bublinky, krmili se, plavali a makali na váze, za chvíli budou vánoce, výlovy se blíží. "Papejte kapříci, papejte, po výlovu toho moc nebude, ani to bahno, v kterém se tak dobře váli nebude, zato budou vánoce", ďobala štika karpy do ocasů aby je rozveselila, o štedrém dnu jim však moc neřekla.
Šachista rázuje po břehu rybníka, rak kolem něho, tu šachista sundá zrak z oblohy a pohlédmne na ráčka v jeho nové ulitě, vezme jej do dlaní. Rak se osmělí a zve jej na parti, jak se předem se štikou dohodli. Šachista trvá na partii šachu, rak mluví o partii karet, chvíli se dohadují, šachista usoudí, že změna je život, přistupuje na karetní hru.
"O co budeme hrát?" ptá se šachista. Ihned ho napadne, že nejlépe o kapry v rybníce, blíží se přece vánoce. Rychle dojdou ke shodě, nic jiného přeci nemáme, než ty kapříky. Hrají, hrají, když tu je vyruší rybáři. Trojice bezmocně hledí jak rybáři dávají kapry do kádí se slovy: "My jsme je krmili a máme je spočítaný". Vyloví kapry, pak sundají rybářské holínky, uklidí pramice, odjíždějí spokojeně, krmení se vyplatilo, kapříci jsou boubelatí, zdraví a čilí.
Šachista se vrací k šachovnici, štika se nudí v poloprázdném rybníku a rak se poohlíží po novém domečku. Kapři jedou na náš vánoční stůl. Ještě tyto vánoce, ještě že jsou dobrovolní a nadšení rybáři, ještě že máme rybníky.
Ještě že v tomto rybníku nebyly piraně. Ale piraně žijí, podobně jako krokodýli, v jiných vodách. Hlavně aby je nějaký krejčík či krajánek nedovezl v rámci globálního posílení rybníkaření i do těch našich českých rybníčků.
Taková pohádka na dobrou noc :)
