Miliony lidí by přivítaly možnost žít ve svých domovech jak byli zvyklí. Stovky milionů lidí by jim to přálo. Skutečnost je opačná. Milionová masa se dala do pohybu a není síly, nebo vůle, tomu zabránit. Dál se přikládá pod kotel.
Každých 30 minut sledujeme, co se změnilo, kdo všechno uzavře hranice, aby se na jihu, v Řecku, sešly dva proudy z vřících hrnečků nebo přetlak hodný papiňáku. Najde se ta síla schopná říct: "Hrnečku dost!" nebo se dál bude přikládat pod kotel?
"Zaplať pánbůh, má zlatá panenko, zaplať pánbůh! - Ale když jsi, panenko, tak hodná, musím ti taky něco dát. Tuhle ti dám ten hrneček. Když ho doma postavíš na stůl a řekneš: Hrnečku, vař! navaří ti tolik kaše, co budeš chtít. A když budeš myslit, že už máš kaše dost, řekni: Hrnečku, dost! a hned přestane vařit. Jen nezapomeň, co máš říct." - Tu jí ten hrneček podala a najednou ztratila se zas, holka ani nevěděla kam..... (z pohádky Karla Jaromíra Erbena: Hrnečku vař)
Česko má u Kurdů jiný význam než třeba Nizozemsko či Norsko anebo Maďarsko. Legendární vůdci Kurdů pobývali dlouhodobě či krátkodobě v Praze. Již v roce 1968 československý ministr zahraničí profesor Jiří Hájek (pozdější zakladatel Charty 77) jako první diplomat přednesl na půdě OSN kurdskou otázku. Zmínění Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Václav Havel a řada dalších významných českých osobností se angažovali pro Kurdistán! Mnoho Čechů možná ještě donedávna Kurdy moc neznalo, ale Kurdové jsou vděčným národem, a to, co učinili Češi pro Kurdy, se hluboce zapsalo do paměti kurdského národa. Tím, že si vybrali právě Prahu, chtěli představitelé Kurdistánu demonstrovat svůj velice přátelský vztah k Česku. A to nejen Čechům, ale dát to najevo celé Evropě! A není žádným tajemstvím, že i třeba .....(z článku Yekty Uzunogla: Kdyby EU dala procento z toho, co vynakládá na migraci bojujícím Kurdům, problém s Islámským státem by byl vyřešen)
Dva úryvky, z pohádky a skutečnosti. Odkaz je k dispozici v poledním pozdravu "V pravé poledne" dnešního dne: http://d-ecko.webnode.cz/news/v-prave-poledne/ , kde předchozí pozdrav zněl: "Všude dobře, doma nejlíp", další: "Kdy a kde se nám vytratily ty hodnoty". Poskládáním střípků dojdeme ke kompletnímu návodu CO S TÍM, jak zvolat: "Hrnečku dost!". Babrat se v kaši se nám však dosud líbí, tou kaší je nepřeberné množství článků, v tuto dobu možná bortících se řad plotů. Česko místo vyzvednutí toho dobrého se přidává k davu stavění hrází onomu pohádkového nadbytku. Mamon zastínil zrak a pro mrzký peníz nevidíme poklad, který se nabízí, je však třeba k němu učinit krok.
______________________________________________________________
Názory byly rozdílné, část druhá - z jiného míšku, z míšku reality, relativismu ČR:
Andrej Babiš, MF, na fb ANO: Co by si přálo hodně lidí? Zrušit koalici, vyvolat mimořádné voby a postavit akceschopnou vládu, která nekecá, není nucena přihlížet levárnám koaličních partnerů a maká pro občany. Na to ale Andrej Babiš odpovídá pořád stejně, nejnověji paní Jarce: “Ano, je šílené, že v politice musíte dělat tolik kompromisů a ti zkušení harcovníci nás na začátku tlačili do rozhodnutí, se kterými bychom dnes nesouhlasili. Ale rozbíjet vládu nechci, protože bych akorát následoval příklad papalášů z ODS a TOP 09. Voliči chtějí stabilitu a nezajímají je hádky, takže já budu stále pracovat na tom, aby stát fungoval lépe, správně spravoval svůj majetek, prodával v transparentních výběrových řízeních nepoužívaný a nepotřebný majetek. Třeba obrovské historické budovy v centru Prahy, které jsou drahé na provoz a údržbu. Více se zaměřím na lepší výběr daní a boj s korupcí. Dejte mi čas a já doufám, že v příštích volbách dokážu to, o čem píšete.“........... Poznámka: Andrej Babiš rozjímá nad přáním národa, neznaje to základní - Preambuli Ústavy ČR. Tady už začíná víc než smutno, když druhý nejbohatší muž státu rozprodává, co uznal sám za nepotřebné, když jej kulturní, duchovní a hmotné dědictví nezajímá, obdobně jako to přírodní. ANO, vytěžit a rozprodat po částech
„Názory byly rozdílné,“ řekl Chovanec MF Dnes s tím, že velké země pohrozily, že může být zrušen schengenský prostor. „Zaznívaly tady požadavky i na to, aby se zrušil dublinský mechanismus. Tedy pravidlo, že uprchlík je při jeho záchytu vracen do země, kde překročil hranici Schengenu,“ vysvětlil Chovanec....... Poznámka: Je víc než zřejmé, že rozlitou kaši nelze vrátit do hrnce, pod nímž se stran Středního východu stále topí .... Zvládli by ono "Hrnečku dost!" Kurdové? Nebo se bude opakovat část dějin unií?
Závěr: Článek nemá požadovaný slohový koncept. Zdá se, že ani EU koncept nemá, že se jedná o nesourodý postup, kdy jižní státy jsou vystaveny tlaku, jaký si naše uzavírající se společnost zdaleka nedokáže představit. Co dělají tyto státy? Celkem to nikoho nezajímá, zajímá nás, jak si zachránit vlastní kůži, stáváme se bezkontaktní společností. Bezkontaktní ve smyslu tom, že kontakt se společností a společenstvím končí někde na konci vlastní paže.
Proč mně situace otřásající Evropou tolik připomíná úseky dějin historie? Bloudím mladší i starší historií, bájemi a pohádkami. Dnešek je zvláštní den, je 29. února, den navíc, mám pocit, že je svátek, ale jinde to vře, asi jako v tom hrnci s kaší.
__________________________________________________________________
Unie a historie.
I. USA - United States of America je demokratická federativní republika
1776 - Nezávislost USA
1787 - 1789 První ústava, provizorní z roku 1777 se z mnoha důvodů neosvědčila. Klíčovým bodem v debatách Američanů o nové americké ústavě byl poměr mezi mocí občana a mocí státu. Říká se, že během jednání zastavila na ulici před halou sjezdu americká měšťanka jednoho z delegátů a zeptala se: "Pane Franklin, co nám dáte?" Benjamin Franklin odvětil: "Republiku, madam, pokud si jí dokážete udržet."
1789 - Tyto obavy sdílela řada Zakládajících Otců a jeden z nich, jistý James Madison, přednesl návrh, aby U.S. Congress sepsal výčet deseti občanských práv a připojil ho k ústavě coby "dodatek". Tak se stalo a tento dodatek je známý coby Bill of Rights (Listina práv). Jeho uzákonění skutečně s ratifikací pomohlo a ústavu nakonec schválilo všech třináct států.
Bill of Rights zákonodárcům několikrát říká co je mimo jejich pravomoc. Kde ostatní ústavy omezují co má povoleno občan, tam americká ústava omezuje co má povoleno stát.
1823 - Prezident James Monroe vyhlásil tzv. Monroeovu doktrínu. Ta deklarovala jako cíl zahraniční politiky USA vzájemné nevměšování se evropských a amerických zemí do záležitostí druhého kontinentu. Reagovala na zásahy některých evropských států v Jižní Americe. Dočasně byla opuštěna během první světové války a definitivně v druhé.
Stále víc se také vyhrocovaly spory mezi jižní a severní částí USA. Zatímco na jihu převažovalo pěstování plodin, které měly být vyváženy, sever USA byl průmyslovější a dovozový. Nejzásadnějším sporemvedoucím až k občanské válce byla výše cel, kterou chtěl mít Jih co nejmenší a sever naopak co nejvyšší.
1861-1865 Válka Sever proti Jihu. Válka, mezi státy Unie, neboli zakladatelskými státy, a státy konfederace - koalice jedenácti států, které se chtěly odtrhnout od Unie. Podstatou většiny z nich bylo to, že Jih usiloval o mnohem větší autonomii jednotlivých států v Unii, se kterou Sever, který prosazoval silnější centrální vládu, nesouhlasil. Bezprostřední otázka zrušení otroctví se často přeceňuje. Jejím důsledkem bylo posílení centrální vlády, zrušení otroctví a zbídačení Jihu, ale i rozšíření občanských svobod, další územní expanze USA a mohutný hospodářský rozmach (včetně Jihu).
__________________________________________________________________
II. Evropská unie
1993 - Evropská unie (EU) je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření 1. července 2013 tvoří 28 evropských států s 507,7 miliony obyvatel (přibližně 7,3 % světové populace). EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces probíhající od padesátých let. Unie nahrazuje Evropské společenství a je jeho nástupkyní.
Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii a na Smlouvě o fungování Evropské unie, které uzavřely členské státy a kterými na Unii přenesly některé své pravomoci za účelem dosažení společných cílů.
____________________________________________________________________
III. Unie pohádek, balad, bájí a pověstí:
