Oživení společenského dění, obchodu, služeb, ekonomiky, posun ke zdravé společnosti a státu který nebrousí spodní příčky žebříčků výdělků v kombinaci s horními příčkami TOP miliardářů. Začneme si vážit sami sebe.
V rizikové době, kterou žijeme je zájem o důstojnou mzdu ze strany odpovědných institucí i občanů trestuhodně malý. Problém nízkých důchodů se občas vzpomene, vzpomene se i hrozící demografická krize, je třeba však jasně říct, že
s nízkými platy se na stáří zabezpečit nelze.
Článek měl být stručný, jasný a nést v sobě řešení. Kdo nepotřebuje vatu, opakování známého, může rovnou přejít na Návrh řešení ve čtyřech bodech s dovětkem. kdo rád zdůvodnění, nepřeskakujte, k řešení se dostaneme. Zvýrazněné texty jsou pro lepší orientaci v textu nikoliv pro jejich pouhé zvýraznění.
Vynechám ostatní jako ohrožení státních rezerv, hrozící příliv imigrantů, stupňující se studenou válku, nepevnou koaliční vládu a výběrová řízení, která vyhrává komplex ministra financí. Vesměs jevy vyžadující vyšší státní náklady, na které díky záhadě nemáme, žijeme na dluh. Co však tíží občany je hrozba rostoucí hmotné i mentální chudoby. Jak jinak označit, že zabezpečení je u nás na posledním místě. Zabezpečení kompletní, nejen důchodů, také nemoci, úrazu, ztrát a právní ochrany. Jsou to položky na které většině a zejména mladým nezbývají prostředky. Obdobné je to se zabezpečením státu, obrana a humanitární pomoc něco stojí.
Znepokojující je, že stát neklade důraz na navýšení těch nejnižších mezd a důchodů a nevyžaduje adekvátní odvody, které by plnily, místo plenily státní rozpočet, právě z početné skupiny, dnes žijící pod hranicí chudoby. Odpovídající mzda představuje více odvodů, více DPH a spotřební daně. Jak se říká: "Z jalové krávy tele nevymámíš", stejně tak z nízkých mezd odpovídající DPH a spotřební daně nevybereš.
V naší republice je odhadem, kolem 0,5 milionu těch nejostudnějších mezd, to je zástup zaměstnanců, kteří berou čistou mzdu nižší než hranice chudoby. Hranice chudoby je 9.863 Kč a platy nižší než 11.500 Kč sem spadají. Aby tito zaměstnanci uživili svoje děti, dostávají bonusy ve formě dańových zvýhodnění, čili z kapes nás všech a zadluženého státního rozpočtu, který jednou může říct DOST, prostě jsme se zmýlili, na děti přispívat nebudeme, obdobně jako znovu zavedení poplatků za pobyt v nemocnici.
Reakcí na ekonomické, mzdové a společenské otázky včetně demografického rizika je minimálně. Sledujeme žhavé, "aktuální" zprávy jako bychom byli schopni ovlivnit například dění na Ukrajině. V otázce důchodové reformy jsme ztratili nějakých 15-20 let a to se nám může trpce vymstít, stejně jako několik let klesající trend reálné mzdy.
Udělejme si náhled, vlastní názor, zda zvýšené mzdy, hlavně těch nejnižších nám mohou jako společnosti něco přinést a zda nízké důchody, na hranici chudoby jsou v souladu se zkušenostmi předchozích generací až do dávnověku, jsou-li v souladu s lidským právem - důstojný život.
Druhý pilíř byl zastaven, můžeme očekávat další bizarní návrhy podobného ražení. S jedním přichází Důchodová komise. Navrhuje duplicitu stávajícího, "daňového zvýhodnění na dítě formou bonusu". Navrhuje však rodiče motivovat snížením odvodů do sociálního pojištění, právě toho které je každým rokem zhruba 40 miliard v mínusu. Navrhuje jeho zeštíhlení o dalších 4-8 miliard ročně, čili navrhuje navýšení dluhu. .
Navýšení nízkých mezd řeší obojí, jak vyšší výběr daní (DPH a spotřební) tak dostatek ve zdravotním a sociálním pojištění. Výhledově, při dobrém hospodaření, dává prostor ke snížení procent odvodů i DPH. Nezanedbatelným pak je i předpokládaný růst obchodní bilance a ekonomiky. Poslední argument: jsme na 19. místě v EU ve výši minimální mzdy, za námi je už jen Bulharsko, Rumunsko a Litva
Nízké mzdy nejsou prostředím pro fungující rodinu, nejsou prostředím pro rození spokojených dětí kvalitní a vzdělané rodiny. Mzda pokrývající bydlení a stravu, bez dalšího, bez nároku na kulturu a kvalitní zábavu, je mzda otrocké práce. Nedělejme ani z žen stroje na rození orientováni na slevy z placení pojistného za cenu pár stokorun. Investujme do kreativity, do dětí, do vzdělání a chuti se učit. Trend slev opouští i evropské supermarkety, není důvod jimi regulovat porodnost.
Občas tvrdá slova ale na toto téma byla napsáno spousta zamyšlení, psána poeticky, vědecky, rozvláčně, s vatou i bez ní. Nastává čas úvah, uvažujeme-li o naši budoucnosti vážně a zodpovědně. Naši potomci, naši následníci se budou jednou ptát: "Co jste pro to udělali vy, abychom my nežili v dluzích vaší generace?". Nebo budou brblat jako my, že svět je jen pro vyvolené, které si však sami volíme.
Návrh řešení:
- Navýšení nejnižších mezd o 3-6 tisíc Kč. Tím se naplní státní rozpočet. Protože mzdy a důchody úzce souvisí, zároveň uvažovat o bezpečném důchodovém systému.
- Nadále preferovat důchodový systém průběžný. Fondový systém vláda právě zavrhla, připravuje jeho ukončení.
- Nedílnou částí musí být i jiný způsob navyšování důchodů, méně diskriminační. Nutno podotknout, že o tento jiný způsob od listopadu 2013 koaliční vláda a jejich poslanci jevili přímo demonstrační nezájem.
- Navýšení mezd bude předmětem občanské společnosti, podnikatelů kteří se k ní hlásí. Navýšení důchodů věcí státu za podpory veřejnosti. Obojí bude předmětem demokratické osvěty a diskuze.
Vzhledem k tomu, že věc tak běžná jako příjmy - mzdy a důchody, se stávají čím dál složitější, více regulované a komentované, některá zdůvodnění a vysvětlivky jsou uvedeny pod čarou. Struktura řešení má být jasná a přehledná, zejména po 1/4 století podceňování ceny práce a upřednostňování úvěrů, dotací a zisků jednotlivců nad prospěchem celku. Bohatý stát tvoří bohatá občanská společnost, chudý stát bohatí jednotlivci, predátoři, bílí koně a oligarchové.
_______________ Vysvětlivky a zdůvodnění __________________
- Bída je jasně definovatelná jako nemožnost uspokojit základní lidské potřeby jako je jídlo, zdravotně nezávadná voda, oblečení, lékařská péče, zubař a bydlení. Chudoba je jev relativní, který vzniká srovnáním vlastní ekonomické situace se situací blízkých sousedů.
- Nízké mzdy jsou dotace zaměstnanců na výrobky a služby, které by jinak nebyly prodejné a netvořily by dostatečný kapitál investorům.
- Důchodový systém: Důvěra ve finanční instituce u nás dosud nebyla nastolena. Vkládat finanční prostředky do cizích finančních institucí by byla trestuhodná chyba, obdobná jako supermarkety, montovny a vzdání se průmyslu, který nebyl na valné úrovni ale byl náš. Naše důchody mají být v hranicích státu, ne rukou zahraničních investorů.
- Fondový důchodový systém umožňuje stávající III. pilíř, včetně zvýhodnění státem. Rizikovější fondový systém si pak každý může volit sám dle míry rizika, které hodlá dobrovolně podstoupit.
- Průběžný důchodový systém je znám od pradávna. Řemeslník vydělal 3 Rupie, jednu uložil pro syna (na studie, bydlení atd). Druhou dal otci, od kterého se hospodařit naučil. Třetí byla na živobytí rodiny. Pouze u jedné třetiny riskoval její uložení a případné znehodnocení. Poznámka: velké věci se dobře vysvětlují na jednoduchých a v kruhu uzavřených příkladech.
- Navyšování důchodů se děje procentuálně. Tak jsou nejnižší důchody navýšeny o desetikoruny a ty nejvyšší až o tisíce. Tímto vlastně systém navýšení podporuje chudobu, vyjdeme-li s její definice. Ano, nejvíce přidává těm méně potřebným a nejméně pak k důchodům podprůměrným a těm pod hranicí chudoby. Konkrétně , přehledně a v konkrétních číslech vyjádřeno v článku (leden 2014) osobně předaného poslancům ANO a KDU-ČSL, ČSSD pak elektronicky.
http://zdenkaw.blogspot.cz/2014/02/kconavyseni-duchodu.html
- Důchodové zabezpečení - stát. Celý život odvádíme na sociální pojištění. Nediskutujeme o tom že zaplatíme, že zaplatíme později, méně, výhodněji, prostě platíme. Přesněji, strhává se a ne v zanedbatelné výši, je to kolem 29%, v přepočtu na čistou mzdu ještě víc. Pokud stát neumí zajistit lidem důchody, je na tom hůř než onen řemeslník z dávnověku.
- Demografická krize. Krize jsou odrazem selhání morálky a mentálního jednání. Lidé se odjakživa snažili usnadnit si práci, tak vznikly i technologie. Malý důraz se klade na to, co s uspořeným časem a silou, které úsporou pracnosti vzniknou.
- Nárokovost sociální dávky a platnost daňových zvýhodnění. Nízké mzdy a důchody jsou narovnávány příspěvkem na bydlení - sociální dávkou. Daň z příjmu upravena bonusem - dańovým zvýhodněním na děti. Garance platnosti obojího je na stejné úrovni jako trvání II. pilíře (2 roky) nebo poplatků u lékaře a v nemocnici. Jsou to věci závislé na politické moci a vůli moci zákonodárné.
- Argument: "Postarat se sám o sebe". Často jej slyšíme a odpovídá parametrům občanské svobody. Uživit děti a rodinu, by mělo být předmětem výdělku, méně pak sociálních dávek. Tomu by měly odpovídat jednak mzdy, druhotně pracovní náplň, není-li efektivní, pak ji zrušit. Podnikání je za účelem zisku, mzda pak předpokladem pro postarání se sám o sebe a svoji rodinu.
- Efekt z navýšení mzdy představuje u 100.000 zaměstnanců s přidáním 1.000 Kč: 103 mil na daní spotřební a DPH a 525 mil Kč na odvodech (zdravotní a sociální). Při přidání 3.000 pak 309 mil a 1,575 mld Kč. Pro 300 tisíc lidí á 3.000 Kč pak 1 mld a 4,5 mld Kč. Samozřejmě, že přidání na platech předpokládá i zvýšenou produktivitu zaměstnanců, za lepší plat se radostněji pracuje.
- Hodnoty: Zbývá vypočítat, o kolik a kolika lidem mzdy navýšit aby státní rozpočet nebyl ve ztrátě. Každou hospodářskou jednotku se vždy vyplatí provozovat z příjmů nikoliv na úvěr. Příjem státní pokladny jsou daně. Příjem sociálního a zdravotního pojištění jsou odvody. Příjem je základ, výdaje musí odpovídat dosažitelným příjmům.
- Problém. Co by to bylo za téma, nemít problém. Příliš píšeme a nikdo nikoho nevnímá, včetně naší vlády. Vytvoříme řetěz k narovnání příjmů: mezd, důchodů, odměn živnostníků, OSVČ i státní pokladny. Kdo by nechtěl větší příjmy? Včetně těch, kteří jsou spokojeni. I oni budou rádi, když k nim přijdeme a zvedneme jim objem prodeje, poskytovaných služeb, tržbu a zisk nebo hezky oblečeni, čistí a usměvaví projdeme kolem nich jen tak, s úsměvem na tváři. A někde v průběhu těch úsměvů vzniknou podmínky pro snížení odvodů a DPH i bez EET
Tomuto článku předchází minimálně další dva s obdobnou tematikou:
Proč nerostou mzdy aneb zajímají nás prachy? (listopad 2013): http://zdenkawagnerova.blog.idnes.cz/c/373928/proc-nerostou-mzdy-aneb-zajimaji-nas-prachy.html
Nezaměstnanost - společenský problém (leden 2014): http://zdenkawagnerova.blog.idnes.cz/c/391575/nezamestnanost-spolecensky-problem.html
Autorka pracovala 20 let jako programátor-analytik na tvorbě ekonomických a výrobních systémů, dále jako finanční poradce a analytik se zaměřením na penze, renty a investice, firma PORFIN s.r.o. Poslední působnost Broker Trust, a.s., v současnosti již pouze pasivně. Tuto noticku jsem v jistých případech povinna uvést ze zákona.
