28. říjen 2015

Za tři roky bude naše republika slavit sto let od jejího vzniku. Pár let má jinou podobu, není původní Československo a nemá ani Podkarpatskou Rus. Čeho se nesmíme vzdát, je princip na kterém byla založena - demokracie a svoboda.

Sešli jsme se zde, dámy a pánové, abychom si za prvé v úctě připomněli dnešní tolik významné výročí, výročí vzniku samostatného československého státu a za druhé abychom se postavili ZA SVOBODNOU REPUBLIKU. Jedno s druhým přímo souvisí, touha po svobodě národní i sociální byla hlavním důvodem boje za ideál Československého státu, ideál, který se po právní stránce naplnil právě 28. října 1918 a jehož naplnění si vyžádalo mnoho obětí.

SVOBODY JE TŘEBA SI VÁŽIT, SVOBODU JE TŘEBA CHRÁNIT!
 

ŽIJEME DNES VE SVOBODNÉ REPUBLICE? Na první pohled by se mohlo zdát, že ano. Ale ve skutečnosti je naše svoboda jak zvenčí (Evropskou unií) tak i zevnitř (naší současnou vládou) postupně oklešťována.
V roce 1943 napsal americký viceprezident Henry A. Wallace: "Celkem vzato, máme víc svobody a méně rovnosti než je tomu v Rusku. Rusko má méně svobody a víc rovnosti. Otázka, zda je demokracie definována v první řadě pojmem svobody nebo rovnosti, je pramenem nikdy nekončících sporů."

PRO MĚ JE DEMOKRACIE DEFINOVÁNA POJMEM SVOBODY!
BA NAOPAK: KLADU OTÁZKU LZE VŮBEC DOSÁHNOUT ROVNOSTI?
Nerovnost je totiž s každým z nás od narození a je to jenom dobře-svět je díky ní pestrý a zajímavý. Někdo se narodil dobře situovaným rodičům, jiný má nadání na atletiku a dalšímu jde zeměpis. NEROVNOST JE PŘIROZENÁ. VŠECHNY POKUSY NASTOLIT ROVNOST MEZI LIDMI SKONČILY NĚJAKOU HRŮZOVLÁDOU TYPU CHOMEJNÍHO ÍRÁNU NEBO STALINISMU.
V současné době u nás samozřejmě nezažíváme nějakou hrůzovládu. Nicméně zaznamenáváme čím dál víc plíživých pokusů nastolit tzv. "rovnost" a v důsledku toho omezit svobodu každého z nás. "Osvícení plánovači lepších zítřků" naplánovali SVÉ DOBRO a hodlají z něj nekončící sérií zákonů udělat DOBRO OBECNÉ, což je velmi nebezpečná tendence.

MNOHO ZÁKONŮ NEZNAMENÁ MNOHO DOBRA!

Stát má občanovi zajistit o co se nemůže postarat sám. Nemá ho vychovávat!
Ve jménu práva na zdraví nekuřáků bylo pošlapáno základní občanské právo majitele restaurace rozhodnout zda se v jeho podniku bude kouřit nebo ne. A kde zůstalo právo každého z nás rozhodnout se zda navštívíme kuřácký nebo nekuřácký podnik?
Zatím naštěstí spadl pod stůl nápad na povinný počet žen v politice. Historie i přítomnost nám ukazují, že jestliže se chce žena prosadit v politice žádnou kvótu na to nepotřebuje.
JEDINOU ROVNOSTÍ O KTEROU MÁ DEMOKRACIE USILOVAT JE ROVNOST ŠANCÍ!
A rovnost šancí je u nás zaručena Ústavou. Nepotřebujeme žádné další zákony, žádné další vyhlášky! Ty svobodu nepřinášejí, ale naopak berou!
Totalizující dopad pokusu nastolit rovnost je jasně vidět například v zákoně o povinnosti rodičů umístit dítě 5 let věku do školky. STÁT NEDŮVĚŘUJE, STÁT KONTROLUJE, STÁT NARUŠUJE PRÁVO RODIČŮ NA SVOBODNÉ ROZHODNUTÍ!
Děje se toho mnoho co usiluje o nastolení rovnostářské a uniformní společnosti. Taková společnost by byla nesnesitelná a to dokonce i pro řadu těch, kteří tato opatření možná ještě dnes vítají. Navíc mají tato opatření tendenci zahrnovat čím dál více oblastí života.
DÁMY A PÁNOVÉ, V SOUČASNÉ DOBĚ JE NUTNO SVOBODU BRÁNIT! PŘIJMĚME TUTO VÝZVU, ABYCHOM NA SEBE MOHLI BÝT HRDÍ. KONEJME TO PRO PŘÍTOMNOST I BUDOUCNOST NAŠÍ DRAHÉ VLASTI.
Děkuji vám za pozornost.

Občan ČR, Otakar Ševčík, Jeseník, říjen 2015

______________________________________________________________________________

Jedná se o text, který měl zaznít u sochy T. G. Masaryka na Moravě právě 28. října. Z více důvodů nezazněl, jedním z nich jsou "Osvícení plánovači lepších zítřků", nechuť o výročích se scházet a "Halekači" toho co nechceme. Hospodářské noviny toto komentovaly následovně: "Vzestup radikalismu, o němž na turecké ambasádě hovořil Hamáček, byl dobře znát ve středu 28. října, kdy se po republice konala série demonstrací proti islámu. Celkem se jich zúčastnilo několik tisíc lidí. Na té v Praze na náměstí Míru museli dokonce zasahovat těžkooděnci.". Světe div se, 31. října zasahovali těžkooděnci i v Olomouci, nikoliv však proti radikalismu ale proti odpůrcům fobiistů. Komunikaci mezi skupinami různých názorů zajišťují těžkooděnci. Dialog se nekoná, máme těžkooděnce.

Tak na prahu "souboje Titánů" řešíme dál, proč do školky povinně od 5 let, proč ne od tří nebo vlastně už od narození? O dětech rozhoduje stát a skrývá se za povinnou školní docházku, za původní plus z dob Marie Terezie a Františka Josefa. Řešíme vědecky nakolik lidem škodí hluk, zda psi mají mít zkoušky Magistrátu, přijímáme další zákazy s vděčností, jak se stát stará o naše jistoty. Jistoty na úkor svobody a podstatné protéká mezi prsty.

Článek je nedokončený, stejně tak jako Listopad ještě neskončil a žije v nás. Rok 1939  - po pohřbu studenta Jana Opletala konaného 15.  listopadu, den který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti okupaci Čech. Další okupace nastala v roce 1968. Zvláštní je i to, že Jan Opletal byl postřelen z civilní zbraně.

Položme si otázku: Co dnes nejvíce svazuje svobodné uvažování?