Pokud někdo zná odpověď na níže uvedenou otázku, otázky, sem s ní:

Jsme každý jedinečný jedinec, v tom se jistě shodneme. Tak proč do různých těl nám rvou jednu stejnou vakcínu? Např. proč nemáme na výběr podle toho, které skupiny nám v žilách koluje krev?

Pokud je argumentem, že “tomu nerozumí”, proč jí nedat veškeré možné dostupné informace a nenechat ji, aby je vyhodnotila? Proč ji nepodpořit v tom, aby se rozhodovala sama ze sebe?

Zdroj: https://zdenkastankova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=762749

Od kdy má dítě stejné myšlení jako vyzrálá a dospělá osoba? Dítě se dá jednodušše zmanipulovat, hlavně rodiči. Navíc je očkování proti tetanu povinné a osobně jsem rád, že jsou děti pod ochranou státu a ne majetkem rodičů.

Dát dítěti všechny informace a nechat ho rozhodnout může být docela alibismus... Už z principu. Lze těžko ve vážných složitějších situacích dát informace všechny (i my sami je neseženeme) a těžko je jsme schopni předat tak, abychom dítě neovlivnili a mohlo se rozhodnout opravdu samo... Proto máme odpovědnost my - rodiče...

Ano správně, kdy by dítě mělo o sobě rozhodovat, když začne mluvit, myslet, v 9-ti, 10-ti, 15-ti nebo později. Zákon říká v 18-ti letech, což vychází ze zkušenosti. Kdy nechává autorka rozhodovat své děti?

Slovy klasika - kdyby blbost nadnášela...

Ještě dovětek- k Vašemu rozjímání nad ockovanim dětí.

Děti nemůžou za sebe rozhodovat, vždyť nemají informační kapacitu pro proces rozhodování! Proto za ně rozhodují a nesou tedy i právní odpovědnost - rodiče.

Ptát se 10lete holcicky na to, jestli se chce dat očkovat? To opravdu myslíte vážně?

Můžete si toto rozhodování popsat jako rodičovskou totalitu, ale všude to tak je..a bylo.

Soud správně rozhodl a vydal opatření a dítě se hledalo. Protože lekar opět musí postupovat podle schválených pravidel... a kdyby věc neohlasil, kdyby dítě onemocnělo, on by byl odpovědný, ze nedodržel zákon.

Milá paní - začnete u sebe- naučte se nejprve znát svoje povinnosti. Vy opravdu patříte k tem lidem, kteří nejprve křičí na co vše mají právo, bez ohledu ke vzájemným souvislostem. Měla by jste nejprve přemýšlet než něco vypustite z úst nebo napíšete!

Je dobře, že existují lidé, kteří svým dětem vštípí poslušnost k autoritám. Tyto děti pak lépe poslouchají ty, druhé děti, kterým tato degradace vštípena nebyla.

Každý člověk probihajici situaci vnímá jinak. Zkreslení nastává taky pro emoční nastavení a myslím, ze po autohavarii a strachu o dítě jste vnimala celou situaci ostřejší/ četla jsem si článek o ošetření v Thom něm.

Můžete se ohánět právními zákony, ale ty ve skutečnosti narážejí na kapacitní možnosti oddělení. Nenapadlo Vás, ze pokud by opravdu rodiče byli s dětmi na oddělení, vlastne se snizi počet lůžek pro nemocne děti na polovinu? Ze by mohla nastat situace, ze Vaše nemocne dítě by nemělo lůžko v nemocnici?

Nebudu hodnotit vystupování lékaře. Ošetření probíhá podle předem stanovených, schválených a doporučených postupů léčby - schválených odbornými lékařskými kapacitami. Tyto směrnice jsou stejne ve všech nemocnicích. Vašim dětem se nic nestalo, nevznikly žádné pozdní komplikace... ale vzhledem k těmto případům, je opravdu doporučeno zůstat v nemocnici na pozorování.

Kontrola druhy den byla i proto, aby lekar se právně chránil. Kdyby opravdu se něco stalo, Vaše kamarádka Advokatka, která Vám radila jak se dostat z nemocnice, by byla první, která zase by Vám radila jak nemocnici a lékaře žalovat.

A v tomto případě - po autohavarii- poslechnout dítě a ne lékaře- je špatný postup/blbost.

Zdá se, že to nemáte úplně srovnané, na jedné straně se mají rozhodovat děti, když jim člověk poskytne dostatek informací. Což je podle mého názoru hloupost, protože k rozhodování sice člověk potřebuje dostatek informací, nicméně pokud je malé dítě, nelze zaručit, že všechny informace vyhodnotí správně zejména z toho důvodu, že mu chybí zkušenost. Ale to Vy nejspíš tak nějak tušíte, protože pokud jde o očkování, nenecháváte rozhodnutí na dceři, ale řešíte to s manželem. Což Vám ani v nejmenším nebrání hřímat, že dítě má mít možnost volby.

Jde o tu chvíli, kdy začne argumentovat o tom co se ho týká. Pak je tu také otázka závislosti. Známé rčení: "Dokud tě živím, nebo bydlíš v mém domě, tak budeš poslouchat.

Myslím si, že autorka to také nebere úplně dogmaticky. Výhodou, této výchovy je to, že dítě dokáže docela rychle přebírat odpovědnost a rozhodovat se podobně, jako by za něj rozhodovali jeho rodiče.

internet dal hlupakum a hlupackam moznost se sdruzovat a navzajem se ujistovat o svych blaznovstvych. Ockovani je velmi stara metoda ochrany pred infekcnimi nemocemi. Kdysi davno se do rany na tele zdraveho vtiral hnis z rany nemocneho jako primitivni, ale ucinna metoda ockovani. Pred nejakym casem probehl medii pripad chlapce, ktery onemocnel zcela zbytecne tetanem, pac jeho pomatena biomatka ho nenechala ockovat. viz "

Tříletý chlapec se v Brně nakazil tetanem. Matka ho odmítla očkovat"

Takové to naše typické - odborně tomu nerozumím, názor mám však silný.

Očkování není otázka osobní bezpečnosti, ale kolektivní. Jestliže někdo nenechá dítě očkovat, je to černý pasažér, který si nechává jízdu platit od ostatních. Stát je příliš ochranitelský, chce kecat do všeho. Ano, plně souhlasím. Ale protestujme tam, kde to má smysl.

Očkování má svá rizika. Co jsem se dočetl, asi pět dětí každý rok má závažnou reakci na očkování (vím houby co to je závažná reakce). I kdyby těch pět dětí zemřelo, tak ochrání deseti tisíce dalších a měli bychom dobrý důvod očkování vynucovat.

Kolektivismus či socialismus je věc, se kterou máme dostatek zkušeností. Pokud jde o očkování, tak lze říci, že jde o odpovědnost jedince. Je nesmysl tvrdit, že pokud se někdo nenaočkuje proti vzteklině, tetanu nebo něčemu podobnému, ohrožuje soudružský kolektiv. Zkrázka když vás kopne kůň nebo kousne vzteklý pes, an ejste očkován, tak ohrožujete jen sám sebe.