dost na tom je...a to učím. Má to svá nezpochybnitelná plus a pak samozřejmě otázky...rodiče a jejich inteligence tohle zmáknout a připravit i semtam model, že bohužel vyjít bude muset ono maličko skleníkové dítě plné svobody semtam s každým. Jinak se stát může, že bude mít víc problémů v životě, než byste chtěla. Celkově ale - nechť přijde konečně systém moudřejšího nastavení škol. Bez honění naprosto nevypovídajících známek, které se skutečně stávají metou místo mety opravdu vědět a objevovat, co se za věděním skrývá.

Koronavirus ukázal, že základní školy jsou důležité proto, aby někdo děti hlídal a rodiče mohli pracovat. Skoro se mi zdá, že to je jejich nejdůležitější funkce.

Je to hlídání pro rodiče zadarmo.

Pro rodiče je také důležité, aby děti získaly ten "papír". Když to děti pochopí, jakože to pochopí velmi brzy, učení je víceméně přestane bavit a jde jim o to hlavně tím martýriem, kterým je škola, prolézt ke spokojenosti rodičů.

Nechodit do školy může jen to dítě, které má možnost kvalitně se vzdělávat jiným způsobem (doma, v malé komunitní skupině apod.) Škola v zásadě není zlo, naučí děti (kromě toho, co jste zde vyjmenovala) i mnoho pro život důležitých věcí.

"Unschooling" opravdu není řešení jak dítě vychovávat pro samostatný život ve společnosti. Jsou dobré školy, horší školy a špatné školy. Zkusme ty druhé dvě zlepšovat, ale netvrďme, že domácí výuka je nahradí, protože to není pravda.

Nojo, ale takhle to vidíte Vy, vlastníma očima. Jenže dítě to může vidět úplně jinak....

Pro dítě je lepší, když si svou cestu najde samo. Co je důležité, pro jeho život se pak naučí s radostí a chutí.

https://www.svobodauceni.cz/video/skola-sudbury-va.../

Tak bych řekl, že přibližně polovinu toho, co se vaše děti nenaučí, budou pak v dospělém životě dost postrádat. A patrně nebudou řadu věcí ani chápat.

Jako příklad rozporuji myšlenku s potřebou papíru na nějakou znalost, tedy i o možností získání práce. Představte si, že si usmyslíte, že se stanete chirurgem. Zde jde doslova o životy lidí. Tedy, než vás kdokoliv pustí k řezání do lidí, budete muset osvědčit, že práci zvládáte tak, abyste pokud možno nikoho nezabila svou neznalostí. K tomu vede proces, kterému se říká výuka a své schopnosti a dovednosti pak skládáte nějakým testem. Během té výuky se musíte naučit i věci, které vás nemusí bavit, ale potřebujete je k tomu, abyste pacienta nezabila.

Po úspěšně složené zkoušce dostanete ten "papír", který potvrzuje, že jste před tou a tou zkušební komisí obstála, tedy že můžete řezat do lidí. S tím papírem se pak můžete ucházet o práci kdekoliv, kde ten papír (vlastně dobrozdání té komise, za kterou se zaručuje nějaká škola) uznávají. Bez něj byste musela pracovat tam, kde byste se vyučila a to do doby, než by se vám podařilo získat takový věhlas, že by vás vzali na řezání lidí i jinde - bez jejich interního přezkoušení. Takové interní přezkušování je drahé, takže papír od uznávané komise je ekonomičtější opatření.

Můj bratranec, když uprchl z vlasti, pracoval ve Francii u firmy Hameg. Vedoucího výstupní kontroly tam dělala Vietnamec, kterého námořníci vytáhli z moře. Neměl jediný papír. Pan šéf si ho přezkoušel, zjistil, že umí a bylo.

Že to bez papíru jde, jsem si vyzkoušel i já, neb mi jej bolševik odmítl dát. Bylo to samozřejmě obtížnější, než u těch, co jej měli. Ale nakonec - stejně jsem uspěl.

Na druhou stranu tu mají papír lidé, které pustit k čemukoliv znamená katastrofu.

Jenom jestli taková výuka nepůsobí podobně jako pohádky.

Cimrman píše: "Jak vlastně připravujeme naše děti na život? Čteme jim před spaním příběhy, v nichž nejmladší a odstrkovaný princ dostane nejkrásnější princeznu, hloupý Honza přelstí všechny chytráky a Smolíčka Pacholíčka zachrání na poslední chvíli jelen. Když však děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou. Taková literatura," uzavírá Cimrman, "je pro děti nebezpečnější než alkohol či zápalky."

Nepůsobí.

Tak jen aby vaše děti nedopadly jako děti ve filmu "Jedna ruka netleská"

P.S. skvělý film

To trojmístné jméno mě mělo varovat... Nevarovalo a já to bohužel četl... Moje blbost.

Však jste také typický produkt kolektivní výuky.

Aha, co se vaše děti nenaučí...

Být v kolektivu dětí kde se děti učí být solidární s druhými i čelit agresivním dětem, soutěživost, poznávat nespravedlnost i obdiv... atd.

Můj názor,

Vaše děti přijdou ze skleníku na mráz

A není lepší, že se naučí nebýt stádem oveček?

Soutěživost? Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.

Obdiv ke komu? K vylhanému VIPovi?

S nespravedlností se děti setkají ve škole a odnaučí se jí tam čelit.

Solidaritu zejména projevují ti, co si školní kolektivy ještě vylepšovali kolektivním pionýrem. Pořád tu straší!

Slovo kolektiv ztratilo kvůli minulému režimu původní význam. Navíc, kolektiv je skupina lidí, které někdo nějak sehnal dohromady.

Chcete-li něco rozumného dělat, potřebujete tým. Tým je skupina lidí, kteří mají podobný názor na věc, která je jejich pracovním cílem.

Většina(?) významných osobností měla domácí učitele, zejméne v době před zavedením povinné školní docházky.