Až nám začnou lít mléko do dlaní, tak už bude pozdě!
Tak jsem si včera vyrazila na výlet do Prahy. Jedním z cílů byla jinak půvabná prodejna Paláce knih Luxor. A řekla bych, že jsem jim docela udělala tržbu. Vybrala jsem si tři knihy. Taky jsem si mohla koupit „jen“ notýsek nebo dopisní obálku. Ale já ne, plácla jsem se přes kapsu. A už jsem se začínala těšit, kterou ze tří knih hned ve vlaku prolistuji jako první, když se mě prodavačka při placení zeptala, jestli si chci koupit tašku? Asi nějaká reklamní akce, pomyslela jsem si a odmítla jsem do té věci investovat. „Tak prosím“, řekla pokladní (všimněte si, že nepíši knihkupkyně, protože to tedy určitě nebyla), vyštosovala mi na pult vybrané knižní zboží a jala se obsluhovat dalšího zákazníka.
Hned se mi vybavilo, jak jsem se v dívčích letech chtěla stát prodavačkou v knihkupectví. Zamilovala jsem se do té představy natolik, že jsem coby žákyně deváté třídy chodila v předvánočním období přátelsky vypomáhat jedné hodné knihkupkyni s balením knih. V malém knihkupectví se tvořily fronty těch, kdo chtěli svým blízkým udělat pod stromečkem radost knižním dárkem, a paní vedoucí byla ráda, že zatímco ona obsluhovala, já jsem zákazníkům knížky šikovně zabalila do papíru a převázala motouzkem. Naučila mě i takové to ozdobné přetočení přes rohy, jakým se balí bonboniéry i další užitečné fígle.
A jak to dopadlo včera? Nezlomili mě. Naštěstí jsem měla v batůžku svoji pohotovostní plátěnou taštičku a nové knížky v ní našly útočiště. Co z toho vyplývá? Náš zákazník už dávno není náš pán. A profesní uctivost se těší asi takové popularitě jako plácačka na mouchy k narozeninám. Chápu, že svět brojí proti nadbytku igelitových tašek a proti jejich rozdávání nazdařbůh, protože planeta Země už nehodlá být součástí igelitového světa. Proti tomu samozřejmě nemám ani to nejmenší. Ale za základní slušnost považuji, když prodejna zákazníkovi předá u pultu zboží ošetřené tak, aby ho v pořádku donesl domů. Kupující jim tam přece nechal svoje peníze, koupil si jejich zboží. Snad kousek balicího papíru nikoho nezruinuje?
Ale ano, zřejmě zruinuje. O kousek dál, v prodejně oděvů C&A jsem u pokladny taky dostala na výběr. Buď si k novým kraťasům koupím igelitku, nebo si je domů ponesu v podpaží jen tak. A co takhle moje oblíbená alternativa balicího papíru? Prodavačka kulila oči, jako bych jí zničehožnic nabídla, že jí namluvím bráchu. Odpověď na tento návrh zřejmě při proškolení, jak mluvit se zákazníkem, v instrukcích neměla.
Když mi do krásně šustivého hedvábného papíru mohli dnes v květinářství zabalit tři gerbery a v železářství navážit pár hřebíků do papírového sáčku, tak to asi tak velký problém nebude. Záleží na tom, komu prodejna, v tomto případě řetězce prodejen, patří. A jak o zákaznících a jejich vztahu k nim smýšlí. Já jsem si u těch dvou pokladen připadala jako oslíček, který se jim tam sice otřásl, ale nebyl za to ani děkovně poplácán po zádech.
Já vím, že potraviny jsou jiná kategorie zboží, tak prosím další slova berte v nadsázce. Ale jak by se asi tvářili šéfové knižních a oděvních firem, kteří o způsobu předání zboží zákazníkům rozhodují, až by v samoobsluze dostali na výběr, jestli chtějí nalít mléko do igelitky nebo do dlaní?
Zdeňka Ortová
Na ortopedii jsem si dnes připadala jako Vlasta Burian ve filmu „U pokladny stál“
Nevěříte? Cha, to byste tam se mnou museli být. Podprsenku už si sice zapnu, ale rozpaky mi v hlavě chvíli zůstanou.
Zdeňka Ortová
Zvláštní vliv televize na moji psychiku
Zjistila jsem o sobě zajímavou věc a zajímalo by mě, jestli to máte taky. Zkrátka, jestli když si pustíte televizi, tak...
Zdeňka Ortová
Dvě glosy nejen na neděli
Jsou chvíle, kdy mi nestačí ani pět stránek. A jsou chvíle, kdy mi stačí pár slov a vím, že čtenář na první dobrou pochopí. A ještě líp, třeba se i zasměje.
Zdeňka Ortová
Když je žena v neděli sama doma
Nebuďte smutní, protože je neděle a nemáte ji s kým sdílet. Možná se vám to děje pravidelně, možná jen občas, možná po tom tajně toužíte a neděje se to nikdy.
Zdeňka Ortová
Manželská úskalí IV.
Sice se máte rádi, ale přesto jsou okamžiky, kdy máte pocit, že byste svůj protějšek nejradši přetrhli vejpůl, ačkoli jste jinak mírná jako ovečka či mírný jako beránek.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky
Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
- Počet článků 511
- Celková karma 31,97
- Průměrná čtenost 2186x
Facebook: Zdeňka Ortová, BLOG, BLOK, BLOČEK:
https://www.facebook.com/people/Zde%C5%88ka-Ortov%C3%A1/100006730388524