Ranní píseň

Dnes o půl čtvrté ráno mne vzbudila tma. Ale v ní bylo ještě něco jiného. Zpívání. Jemně a velmi klasicky zpíval pták. Drozd to tentokrát nebyl. Rozpoznala jsem kosa. Černý elegantní pěvec se zlatýma očima 

zpíval sám do časného letního rána. Jeho žlutý zobák tentokrát nevyluzoval výrazné flažoletové tóny. Píseň zněla souvisle, klasicky a decentně. Jak má člověk spát, když mu někdo ve tmě takhle zpívá? 

Až dosud jsem věřila, že největším virtuosem je drozd. Ale tento kosáček mne potěšil, byl opravdu velmi pozorný a klasicky profesionální. Díky za takové letní ráno.