Světový pohár v ledním hokeji 2016.

Necelé čtyři týdny po ukončení letních olympijských her nás čeká další velká sportovní událost a já si dovolím napsat pár řádků ohledně nominace a šancí našeho týmu na světovém poháru v ledním hokeji.

Světový pohár v ledním hokeji bude pro fanoušky tohoto sportu velkým svátkem a hlavním důvodem je určitě účast všech největších hvězd NHL. Turnaj se hraje v Torontu od 17. září do 1. října. V naší skupině se střetneme s Kanadou, USA a výběrem Evropy. Druhá skupina je obsazena týmy Ruska, Finska, Švédska a výběrem severoamerických hráčů do 23 let. Ve skupině hraje každý s každým a postupují první dva do semifinále, které se hraje na jeden zápas. Finále se bude hrát na dva vítězné zápasy. 

Každý tým může mít na soupisce 23 hráčů, z čehož budou tři brankáři. Minimálně 16 hráčů, včetně dvou brankářů muselo být oznámeno k 1.březnu. Zbývající část týmu se musí doplnit k 1. červnu. Já se chci zmínit o naší nominaci.

V brance nevidím absolutně žádný problém. Naše brankářská škola funguje stále skvěle. Petr Mrázek, Michal Neuvirth i Ondřej Pavelec jsou špičky v NHL a zejména Petr Mrázek z Detroitu má letos formu jako hrom. V záloze máme ještě Alexandra Saláka.

Největší problém vidím v obraně. Kvalitních beků máme v NHL málo a klasického ofenzivního obránce, kromě Židlického nevidím. 1. března náš trenér napsal na soupisku pouze čtyři obránce a zkušený obránce New York Islanders zatím chybí. Myslím si, že bude v červnu dopsán, ale letošní sezóna je zatím mizérie. O tomto víkendu bude mít většina týmů z NHL odehráno 70 zápasů. Židlický zatím nastoupil ke 49 zápasům a pouhých 15 bodů za 4 branky a 11 asistencí není zrovna skvělá bilance. Hraje ve třetí obranné dvojici, čas na ledě má pod 15 minut, což je na obránce jeho kvalit hodně málo. Momentálně má problémy v horní části těla a je na seznamu zraněných hráčů. Zbytek našich beků ofenzivně vůbec nevyniká, což dokazuje pohled na kanadské bodování našich obránců. Nejlepší čísla má Andrej Šustr z Tampy, který má z 63 zápasů 16 bodů, což není žádná hitparáda. O tři body méně má Roman Polák ze San Jose, který odehrál o zápas víc. Radko Gudas z Philadelphie má z 60 zápasů bodů deset a to mu ještě pomohl čtyřbodový večer v minulém týdnu. Zřejmě nejvíc kanadských bodů by měl Michal Rozsíval z Chicaga. Jeho 9 letošních bodů je sice málo, ale v Chicagu se točí víc obránců ve třetí obranné dvojici a Rozsíval má tak odehraných pouhých 39 zápasů. Jakub Kindl z Floridy, Michal Jordán z Caroliny a Ladislav Šmíd z Calgary mají odehraných necelých třicet zápasů. Jakub Nakládal se zatím v Calgary rozkoukává a má na kontě pouhých 14 zápasů. Posledním bekem, kterého jsem ještě nezmínil je Zbyněk Michálek z Arizony. V sezóně odehrál 56 zápasů a má 6 kanadských bodů. Suma sumárum v letošním ročníku nastoupilo v NHL deset našich obránců a jejich součet kanadských bodů je 78. Při porovnání se Švédskem je to nebe a dudy. Erik Karlsson z Ottawy má 70 bodů, John Klingberg z Dallasu 52 a Oliver Ekman-Larsson z Arizony 49 bodů. Jediné co mě trochu uspokojuje, jsou čísla +/- při účasti na ledě. Nikdo nevyniká, většina z více vytěžovaných obránců je mírně v plusu. Stejně ale zastávám názor, že si to budeme muset uhrát v útoku.

Do útoku trenér Jandač nominoval zatím devět hráčů. Osm z NHL a Sobotku z Omsku. Samozřejmě se nejvíc řeší jméno Jaromíra Jágra, který vládne statistikám našich hráčů v NHL a vévodí i ve svém klubu Florida Panthers. Většina fanoušků doufá, že manažer hokejové reprezentace Martin Ručinský svého kamaráda ukecá a Jágr pojede. Myslím, že bude záležet, zda Florida postoupí do play-off, jak se ji tam bude dařit a hlavně, zda Jágr podepíše novou smlouvu a na jak dlouho. Naše největší hvězda je zvyklá si letní přípravu dělat podle sebe a nevím, zda mu bude termín světového poháru vyhovovat. Každopádně tým s Jágrem a bez Jágra je určitě velký rozdíl. Jména jako Voráček, Krejčí a Plekanec se nemusí řešit. Patří k lídrům svých týmů. Jakub Voráček je sice momentálně zraněný, ale po slabším vstupu do sezóny už zase drtí jeden bod za druhým a na něm to bude stát především. Tomášovi Plekancovi to teď zrovna moc nejde, stejně jako jeho Montrealu. David Pastrňák z Bostonu je také v nominaci, ale jeho 20 bodů z 38 zápasů a nedávná kritika trenéra Bostonu, který mu vyčítal, že příliš dlouho drží puk a hraje málo kolektivně, mě utvrzuje v mém názoru, že ještě nedozrál. Ondřej Palát z Tampy a Tomáš Hertl za San Jose zažívají skvělou sezónu a radost mám hlavně u Paláta, u kterého jsem se obával, že po zranění se do toho bude dostávat pomaleji. Souhlasím i s nominací Martina Hanzala z Arizony. Chodí na přesilovky, oslabení a má velkou vytíženost. Letos má zatím solidních 33 bodů z 55 utkání. V nominaci mi chybí rozhodně Jiří Hudler. Loňskou sezónu asi nezopakuje, kdy skončil na osmém místě v kanadském bodování po základní části. Letos má z 57 zápasů 37 bodů a já doufám, že na Floridě pookřeje. Každopádně by tenhle sympaťák a bavič neměl v nominaci chybět. Rozhodně jsem v první nominační várce nečekal Michaela Frolíka, který v Calgary zažívá takovou nevýraznou sezónu. Spoustě fanoušků v nominaci chybí ostrostřelec Radim Vrbata. Ve Vancouveru je play-off letos v nedohlednu, Vrbata přestal hrát s bratry Sedinovými a cestuje sestavou. Každý zápas hraje s někým jiným a jeho bilance +/- bodů je hrozivá. Mínus 31 bodů je opravdu strašně moc. V nominaci bych rád viděl Aleše Hemského. Ten má letos solidní sezónu a v Dallasu předvádí své bruslařské kvality. Viděl jsem většinu jeho letošních branek a asistencí a je krása se koukat na to, co dokáže Hemský na ledě vymyslet. Uvidíme co předvede Tomáš Fleischmann. Jeho přestup do Chicaga mu určitě prospěje. Play-off má jisté a ve třetí formaci dostává docela velkou porci minut za zápas. Dále bych se nebál nominovat Andreje Nestrašila, který má v Carolině velmi solidní pozici, sezónu má slušnou a je to podobný dravec jako Voráček. To je tak z NHL asi všechno. Jiří Tlustý z New Jersey je zraněný, odehrál pouhých 30 zápasů, jeho vytíženost je malá a pouhé 4 body na kontě mluví za vše. Patrik Eliáš se blíží k ukončení kariéry. Je většinu času zraněný a já mám názor, že zrovna tento hráč se v repre nikdy moc nepředvedl. K Sobotkovi bych se vůbec nebál přidat Jana Kováře. Ten už pár sezón v Magnitogorsku ukazuje, že to je pan hokejista a drží si každoročně vysokou úspěšnost. Spousta fanoušků namítne, že hráčům z Evropy nebude vyhovovat užší kluziště a hokej víc do těla. Pořád je ale lepší, když nastoupí třeba takový Petr Koukal, který na ledě nechá duši a bude platný v oslabení. Každopádně chci popřát trenérovi šťastnou ruku při volbě hráčů a nám fanouškům krásný hokejový zážitek při sledování světového poháru. Hlavně nemá cenu při neúspěchu nadávat a kritizovat. Ten hokejový vlak už nám trošku začíná ujíždět.