Bojuje se za naše děti

Vidím nejen na své rodině, jak běžně přecházíme chřipky a angíny nebo si rozšiřujeme víkend několika dny dovolené na doléčení. V čase rostoucích nákladů na živobytí a splátek hypoték zkrátka není možné nemít plnou výplatu, se kterou se v rodinném rozpočtu počítá… A nutná návštěva lékárny? To není jen finanční hrozba pro penzisty, ale dnes již pro každého nemocného bez ohledu na věk… Zažil jsem v posledním roce i další políček našeho zdravotnictví -  s akutním případem jsem byl v nemocnici a nedoléčený potácivý pacient byl vyhozen z pokoje - neměli lůžko, protože část oddělení změnili na nadstandard…

Vnímám zhoršující se situaci mladých rodin a neúplných rodin zvlášť. O cenách a dostupnosti zájmových a sportovních kroužků by se daly popsat stohy papíru, stejně tak o tlačenicích v jeslích a školkách. Jakoby vláda chtěla trestat rodiče za to, že chtějí mít a mají děti… Přitom právě propopulační politika by nastartovala obnovu vytunelovaného důchodového účtu bez nutnosti dalšího vstupu soukromého kapitálu, i když  prý provize z očekávaných povinných uzavřených smluv sahají do miliardových částek…

Právě pod naším oknem se schází na „plácku“ omladina se stále menším věkovým průměrem. Nejsou výjimkou ani desetiletí. Kouří, pijí, baví se… Cítí se volní, svobodní, život mají před sebou a jejich je prý svět… Ale i oni budou možná chtít mít svou rodinu, své děti, pokud to tedy nebude za několik let „out“ – rodina přece v konkurenci se singles znamená větší odpovědnost a omezení vlastní volnosti…. 

Možná už ale oni budou za čas těmi, kdo budou po večerech naslouchat svým babičkám a dědům, že kdysi dávno byla zdravotní péče bezplatná, že existovalo něco jako garantované a důstojné důchody, že kdo poctivě chtěl pracovat, práci měl a žil, nikoliv živořil…

Jestli to pro naše děti bude jen pohádka, záleží i na nás, právě v této době. Nezapomínejme na to.