Primátor Prahy Hřib se nedávno vyjádřil, že hlavní zásluhu na osvobození Prahy nemá Rudá Armáda, ale Pražané. Takové vyjádření vyvolalo mnohé oponující reakce. A to včetně té mé.
Před pár dny jsem napsal článek, kde vysvětluji, že je to přesně naopak, že bez Rudé Armády by Pražské povstání vůbec nemohlo být a že na tom, jestli bude Praha osvobozena nebo ne, nemělo Pražské Povstání vůbec žádný vliv. odkaz zde .
Podle logiky primátora, prakticky všude, kde silné boje neprobíhaly nebo žádné a Němci utekli dřív než dorazila Rudá Armáda, pak tam už hlavní zásluhu nenese Rudá Armáda, ale třeba babička Kropáčková, která z okna na Němce zakřičela: "Běžte pryč". Víc k tomu není co dodávat. Je to smutné, co takto vrcholový politik z nějaké podivné zášti vůči Rusům říká, ale ještě smutnější je, že skutečně dokáže strhnout k tomuto úzkému myšlení docela dost lidí.
Nicméně přece jenom vidím na tom něco pozitivního. Díky těmto primátorovým vyjádřením se vyrojilo spoustu oponentních vyjádření s fakty, které jsem dříve vůbec nevěděl. Třeba údajně 97 % mladých Rusů, kteří měli 20-22 let padlo ve válce. Celé ročníky úplně pryč. To je obrovská cena. To je něco úplně šokujícího. Ikdyby to bylo přehnané číslo a bylo jich jen 50 procent, tak je to pořád obrovské číslo. Za osvobození bylo zaplaceno skutečně vysokou cenou.
Dříve za komunistů jsem tyto řeči o vděčnosti Rudé Armádě považoval za takové kecy a režimní propagandu. Bylo mi tehdy méně než patnáct. Jenže po tom všem, co jsem se nedávno dozvěděl, jaká byla skutečná cena osvobození, tak vážně začínám přemýšlet, že každý rok půjdu k nějakému válečnému pomníku položit květiny, což jsem měl dřív za jakousi pózu, ale teď to vidím jinak. A je to díky primátoru Hřibovi, takže děkuji i jemu.
S pozdravem
Zdeněk Macura
