Divím se, že defenestraci ještě nezajistili hospodští

V této zemi bych fakt restauratéra dělat nemohl. Jedna regulace střídá druhou, jedno nesmyslné a invazivní a nespravedlivé nařízení hnedle neguje (nebo nedejbože stupňuje) další. Do takového byznysu aby se člověk bál jít…

Já se fakt divím, že ještě máme nějaké restaurace a hospody. Říká se, že být učitel musí být poslání, aby to člověk za ty prachy dělal, ale poslání je zjevně spíš „provozovatel pohostinských služeb“. Jinak totiž nevím, že se na to všichni ještě nevykašlali…

Poslední rok mě naučil, že jsem byl naivní, když jsem myslel, že existují povolání „s jistotou“, která budou mít poptávku vždycky, třeba i za války (kadeřnice, že?). Stát rozhodne a není nic. A lid to strpí. Ale i když tiše brečím nad osudem poskytovatelů služeb, je jedno odvětví, které je podle mě šikanované nejen v době covidové, ale systematicky, dlouhé roky. Gastronomie.

Nejnověji jsem se včera dočetl, že „[p]rovozovatelé restaurací budou muset od listopadu kontrolovat očkování či testy na covid, oznámil po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.“ (Zdroj [iDNES.cz]). Doufám, že za to ještě navíc ponesou osobní zodpovědnost a budou pak dřepět ve vězení, až se ukáže, že cár papíru nebo QR kód v mobilu zákazníka nebyl pravý nebo platný. Nebo snad bude stát restauratéry školit, jak řádně kontrolovat?

Každopádně podle mě to samozřejmě pořád není dost. Navrhuji následující opatření, která bychom měli implementovat nejpozději do tří let, abychom těm podnikatelům bohatejm z restaurací pěkně zavařili. (I když v souladu s tím, jak vláda poslední dva roky průběžně informuje o nových regulacích s předstihem několika málo dní, bychom to možná mohli zavést hned. Nebo zpětně!)

1) Restauratéři budou zákazníkům odebírat krev a provádět (samozřejmě na vlastní náklady) test protilátek proti covidu a dalším extrémně extrémním nemocím.

2) Pivo nesmí být levnější než voda? Málo! Regulovat se budou všechny ceny všeho. Nebo raději pivo zakažme úplně. Lidé nemají co popíjet po hospodách, mají pracovat a vydělávat na green deal a pak doma sledovat v televizi strašení. Tedy deset minut, na víc proudu stejně mít nebudou.

3) Nejdřív se udělaly odvětrávané a oddělené prostory pro kuřáky za statisíce, pak se kouření úplně zakázalo, asi aby mohly po hospodách nadšeně vysedávat matky s kočárky. Tak to dejme zase naopak, třeba že se bude muset postavit a vyhradit místnost, kde se bude povinně kouřit. Však ona nějaká banka úvěr dá. Hlavně ať si o svém prostoru hospodský nerozhoduje sám, to by bylo na hlavu.

4) Je třeba přitlačit na nedanění spropitného. Jsou lidé, kteří třeba zaplatí čtyři stovky útraty kartou a dají milé servírce kovovou padesátku zvlášť. Odporné. Měli bychom vysílat placené státní provokatéry, a pokud by personál nevydal na spropitné separátní EET účtenku, tak rovnou likvidační pokuta.

5) A vůbec, EET je málo, nad maržemi a příjmy je potřeba větší kontrola. Restaurace budou nakupovat suroviny za potravinové lístky, platit se bude elektronicky přímo státu, a ten pak rozhodne, jaký podíl si restaurace zaslouží, a ten jim pošle v potravinových lístcích na další měsíc. Třeba 3 % zní fér. Vždyť všichni kradou!

6) Kromě seznamu alergenů, který zachránil přinejmenším triliony životů, budou muset jídelní lístky obsahovat kompletní chemické složení každého pokrmu.

7) Zavřeme to všechno zákazem na třeba 6 měsíců, ať se tržně pročistí trh tržními mechanismy. Aspoň budeme moci využívat mrazáky na skladování těch pytlů s mrtvolami, co se už rok a půl nevejdou na chodníky.

Víte, mám k jídlu blízko. Jsem nadšený amatérský kuchař a představa, že bych měl třeba penzion nebo restauraci je pro mě krásná (i když nereálná – Ramsay a Pohlreich mě naučili, jak to vypadá, když se do toho pustí někdo řemeslem nepolíbený).

Ale i kdybych to uměl, i kdybych to dělal, i kdybych na to měl prostředky a znalosti a mohl se do toho pustit… tak v této zemi bych fakt restauratéra dělat nemohl.

PS: Nejsem restauratér, nemám je v rodině a popravdě ani žádné neznám nad rámec toho, že rád sleduju v televizi pana Gordona Ramsayho a pana Zdeňka Pohlreicha. Jen s hospodskými prostě soucítím jako člověk, protože obětí regulací jsme všichni, ale ani podle mě v posledních letech obzvlášť.