Zjednodušme pravopis
Pravopis českého jazyka je zbytečně složitý v psaní tvrdého y. Psaný text slouží k uchování mluveného projevu. Tedy pravopis má sloužit lidské řeči, nikoliv nad řečí panovat.
Čeština užívá v písemné formě i a y, kdy užívá dva znaky pro zachycení hlásky, jež se v mluveném jazyce neliší. Rozdíl je jen u měkkého i, když změkčuje předchozí souhlásku (tintítko), kdy ovšem nejde o jinou výslovnost měkkého i, ale o výslovnost ď, ň, ť, jež se v takovém případě píší bez háčku. Po zavedení jednoho i by psalo ň či ď s háčkem všude - niňí, ťinťítko. Takto přirozené píší háček nad ň malé děti, protože vědí, že ň se píše s háčkem. Teprve poté jim paní učitelka vysvětlí výjimku, že pokud se po ň píše i, tak se ň píše bez háčku.
Písmeno i je v psané češtině více rozšířené než y, takže je snadnější odstranit menšinovou výjimku než většinové pravidlo. Evropské písmo má základ v latině, kde bylo původně jen jedno i, které označovalo dříve též hlásku j. Později se vytvořilo samostatné písmeno j a bylo zavedeno v latině i y, ale pro přepis přejatých slov z řečtiny. Rovněž jihoslovanské jazyky opustily y a ponechali si i. A stejně postupovalo Slovensko, když zrušilo tvrdé y v přísudku minulého času u shody s podmětem rodu ženského a mužského neživotného.
Pamatuji se na diskuze, zda psát tácy s měkkým i, když po c jako měkké souhlásce se píše měkké i, ale zároveň jde o mužské neživotné podstatné jméno a skloňuje se podle vzoru hrad s tvrdým y. Je jen na rozhodnutí tvůrce pravidel, jakému dá přednost. Též dlouhé ú a kroužkované ů vznikly jiným vývojem, ale dnes označují stejnou hlásku mluveného jazyka. Když jste v zahraničí u počítače bez české klávesnice, je problém kroužkované ů napsat.
Zásahy do pravopisu vyvolávají nevoli. Dokazuje to reforma němčiny, kdy ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku zrušili ve 20. století ostré s -ß- a nyní je psáno jako ss, zatímco v jiných německých státech se stále užívá, byť se omezilo též ve prospěch dvojtého ss. I u nás se v češtině počátku 19. století psalo písmeno j jako g, dlouhé í jako j a v jako w, takže první verš Máchova Máje byl psán: "Byl pozdnj wečer - prvnj mág...".
Když jsem chodil na gymnázium, byla ještě poměrně hojná varianta gymnasium. Rovněž se psal název fakult s malým písmenem. Dnes se píše Filozofická fakulta Masarykovy univerzity a dříve filosofická fakulta Masarykovy univerzity, protože velké písmeno příslušelo jen univerzitě, nikoliv jejím organizačním složkám, což jsou i fakulty. Dnes se píše Nejvyšší správní soud, za první Československé republiky to byl nejvyšší správní soud s malým n. Ještě před rokem 1989 se uvažovalo o zrušení y a experimentálně část studentů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy užívala určitý čas jen jedno i. Pamětník napsal, že si na to zvykli rychle.
Rovněž Švýcarům, kteří ve své němčině nemají ostré s (-ß-) nedělá problém číst texty z Rakouska a Německa, kde toto písmeno je a naopak. Podstatně větší obtíž je, když máme číst starší knihy psané kurentem. Při čtení knih z první poloviny 19. století musí být český a moravský čtenář poučen, že g se čte jako j atd.
Totální změna proběhla v některých státech, když měnily svou abecedu. Například rumunština byla psána původně převážně cyrilicí a od roku 1860 latinkou. Velkou pravopisnou reformu a zjednodušení písma prodělala ruština roku 1918. Turečtina byla až do roku 1928 psána arabským písmem a pak latinkou.
V blízké slovenštině Bernolákova i původní Štúrova jazyková verze y neobsahovala. Proto v zápisu slovenské hymny v Dobrovolnické písni z roku 1851 žádné y na rozdíl od dneška nebylo a první verš byl psán: "Nad Tatrou sa blíská, hromi divo bijú...". Do slovenštiny tvrdé y zavedl až jazykovědec Martin Hattala pod vlivem češtiny. Za zkomplikování pravopisu byl kritizován, když se y a i vyslovuje v mluveném jazyce stejně. Hlavním zastáncem zrušení y byl předseda Slovenské jazykovědné společnosti a generální tajemník Slovenské akademie věd a umění jazykovědec Ľudovít Novák. V roce 1953 bylo ve slovenštině zrušeno tvrdé y alespoň ve shodě přísudku s podnětem. Od té doby se ve slovenštině píše "ženy išli" s měkkým i stejně jako "muži išli".
Jsme stát, v němž je jedině čeština používána. Proto je snazší provedení pravopisné reformy než u jazyků, které se užívají ve více státech (angličtina, němčina) či jsou nářečově odlišné a tradiční psaná podoba je dorozumívací nutností (čínština).
Pravopis je jen technikou, významnější je bohatství písemné kultury. Zjednoduší-li se pravopis zrušením tvrdého y a kroužkovaného ů, ubude diktátů a ušetřený čas lze věnovat literatuře a slohu. Posílí se tak kulturní přehled i schopnost vyjadřování.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/20/02/51401/w230/Bf414565.jpeg)
Rozhovor o úloze opozice a svobodě projevu. Parlamentní listy 12. 5. 2022, otázky kladl Jakub Vosáhlo.
Zdeněk Koudelka
Udivující případ cenzury
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/20/02/51401/w230/Bf414565.jpeg)
K protiústavnímu cenzurnímu vypnutí některých vládě nepohodlných webů se přidávají i soukromé korporace. Některé příklady potvrzují, že cenzura vede k výsledkům, které hodnotím jako hloupé.
Zdeněk Koudelka
Morální nepřijatelnost cenzury
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/20/02/51401/w230/Bf414565.jpeg)
Existence a rozsah cenzury vypovídá o vztahu držitelů moci k občanům. Vláda, která respektuje občany jako svéprávné, rozumem obdařené lidské bytosti, cenzuru nepotřebuje.
Zdeněk Koudelka
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/20/02/51401/w230/Bf414565.jpeg)
Rozhovor o cizí vojenské základně, cenzuře a korespondenčním hlasování. Parlamentní listy 17. 4. 2022.
Zdeněk Koudelka
Srbská neutralita k válce na Ukrajině
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/20/02/51401/w230/Bf414565.jpeg)
Srbsko je v rusko-ukrajinské válce neutrální. Podle mezinárodního práva musí být účastníky války i jejich podporovateli neutralita respektována.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Soud obdržel stížnosti na eurovolby v Česku. Šojdrová zpochybnila zvolení Koláře
Nejvyšší správní soud (NSS) ve lhůtě obdržel 14 stížností na evropské volby v Česku. Na soud se...
Trosky střel zabíjely na Krymu slunící se Rusy. Kreml hrozí USA následky
Sledujeme online Podíl Spojených států na nedělním ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž...
Polák pět let utíkal před českými soudy, vypátrali ho těsně před hlavním líčením
Poněkud nezvyklou předehru měl soud u pardubické pobočky krajského soudu s dvojicí Poláků. Ti před...
Pil vodu z boty, jedl lesní plody. Ztracený turista strávil v divočině deset dní
Rodina a známí už se smiřovali s nejhorším, ale nakonec se stal zázrak. Ztracený Lucas McClish,...
![Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete](//1gr.cz/u/free.gif)
Nejlepší tip na letní grilovačku: Bez něj se neobejdete
Ajvar skvěle dochutí všechny grilované pokrmy. V redakci jsme vyzkoušely jemný i pálivý Ajvar, který se hodí k masu i zelenině. Jaké recepty se...
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1283x
Autor knih: Jaroslav Krejčí - protektorátní premiér a předseda Ústavního soudu, Prezident republiky, Právní předpisy samosprávy, Transcendentní pramen práva, Zákon o státním zastupitelství s komentářem, Mezinárodní konflikty a bezpečnost státu, Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář.