Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

V této oblasti jsem staromódní

Přestože nejde o jakkoli skrývané tajemství, svět žen zůstává pro muže nedostupný. Dýcháme týž vzduch, hovoříme týmž jazykem a přesto, pokud my, muži, překročíme ten práh a vstoupíme hlouběji za prostor průniku světů mužského a ženského, tápeme a bloudíme. 

Uvedu malý příklad. Dostal jsem za úkol koupit kondenzované mléko a listové těsto. Jenomže to je veliký úkol, který se rovná vstupu do kosmické lodi. Předně je třeba objevit, kde jsou v obchodě příslušné police.  Abyste si zkrátili utrpení a nemarnili čas, zeptáte se prodavačky. Pak stanete před konzervami a dokonce lahvičkami s různými roztoky, pravděpodobně mléčnými. Některé mají zelený proužek, jiné modrý nebo dokonce červený. A co to? Tam jsou bez proužku a tady zase něčím ochucené a množství nějaké složky je vyjádřeno v procentech. Jediné správné řešení se může zrodit právě v mužské hlavě: část police s těmi nejpodezřelejšími konzervičkami vyfotografujete a odešlete domů s dotazem.

A teď malý kvíz adresovaný výlučně mužům. Otázka číslo jedna. Víte, kde máte doma povlaky na polštáře a jaké jsou obvyklé rozměry takových povlaků? A ještě těžší otázka. Kolik máte doma polohrubé mouky? Jaké číslo okolo krku má mít vaše košile? Jak vypadá leštěnka na nábytek? Jakou teplotu má mít žehlička na ty vaše šedivé kalhoty? Jak často se má zalévat ta rostlina, která stojí na vašem psacím stole? Kolik stojí vyčištění vašeho saka? Kdy má narozeniny vaše neteř? Jaká byla porodní váha vašich dětí? Kde máte uložený váš rodný list?

Chcete tedy dát najevo, jak si vážíte toho tichého chodu a nabídnete, že uvaříte. Ohlásíte tento úkaz týden dopředu a vědecká příprava k tomu procesu vyžaduje absolutní soustředění a spolupráci všech, jistěže podle vašich přesných pokynů. Nadejde ten sváteční den a kuchyně se promění v manévry. Hluk, hromady nádobí, kouře všech barev a slibnou počáteční vůni střídá pach spáleného pokrmu a radostné pohvizdování vystřídají kletby, u nichž nemohou být přítomny děti.

Je čas vyvážit to neštěstí drobností, kterou vyhladíte rozpaky nad vaší kulinářskou kreací. Vydáte se rafinovaně a velmi odhodlaně jako doprovod do obchodů s oděvy. Tam jako bernardýn následujete podpatky před sebou mezi nekonečnými řadami ramínek. Spolu s dalšími utrmácenými muži posedáváte před zkušebními kabinkami a pak se dočkáte.

„Tady to by se mi líbilo.“ Po nějakém váhání a přikládání  jde kousek zpět na ramínko. Pak znovu z ramínka a pak zase zpět na ramínko. Už víte, že to je ono. Tajně si konkrétní kousek vyfotografujete a teď víte, jaký dárek koupíte, až se sem nazítří vrátíte. Doma se radujete z kvality snímku, zabýváte se rozlišovací schopností vašeho přístroje a druhý den chcete halenku koupit. Máte ji přece vyfotografovanou, dokonce jste si poznamenal velikost. Ano, ale který obchod to byl?

Ženy žijí ve světě, v němž se muž nevyzná. Žena vstoupí do obchodu s obuví, pravého ráje nebeského. Tam, kde muž sáhne po prvním páru, zaplatí a rychle se vzdaluje, tam žena prodlévá, mešká, hledá, vrací, prohlíží, zkoumá a žádá prodavačku o ťapky na vyzkoušení. Muž neví, že něco takového existuje. Potřebuje boty, tak si je koupí.

Nechť jsou ženy tím čím jsou. To všechno je na nich půvabné. Současně však je velmi náročné být ženou. Ten svět, který my muži neumíme dešifrovat má v sobě obrovské množství  odpovědnosti, citu, práce, vytrvalosti, podpory, porozumění, ale také zranitelnosti.

Ženám k jejich svátku tímto věnuji kytičku a děkuji za to, že jsou takové jaké jsou.

Autor: Zdeněk Šťastný | sobota 8.3.2014 0:38 | karma článku: 12,65 | přečteno: 371x
  • Další články autora

Zdeněk Šťastný

Roztočená střelka kompasu

Jako bych je slyšel: “Já přece na nějakou politiku kašlu. Chtěla bych dětem upéct to, na co mají chuť a vybírat s nimi oblečení, které jim sluší.” “A já bych je chtěl učit jezdit na kole, hvízdat na prsty a naučit je plavat. Chci vést normální poklidný život.”

21.2.2014 v 16:56 | Karma: 10,06 | Přečteno: 336x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Sedí ten stařičký fór pořád?

"Proč máš zalepené to oko?” “Taková blbost. Sledoval jsem anténu na té naší služební volze, jak se vysunuje a jak se tak dívám, tak mi vypíchla oko.” “To je šílený...” “...ale bylo to ve službě, tak jsem měl nárok na odškodnění. Dostal jsem černobílý televizor.” “Vidíš, kdyby sis vypíchl obě, mohl jsi dostat barevný.” Každý z nás nějaký zná a každý z nás docela jistě nějaký se smíchem šířil. Já taky. Ty vtipy se na někdejší esenbáky možná hodily. Tehdy.

18.2.2014 v 4:15 | Karma: 18,48 | Přečteno: 930x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Ostrým řezem

Je čas vyslovit to zřetelně. Žijeme v Kanadě a díváme se přes tu širokou vodu zpět. S napětím, s láskou, s neklidem, s radostí, se smutkem – emocionálně. Záleží nám na ní podobně, jako člověka zajímá osud jeho blízkých. Chceme vědět jak se daří té malé zemi uprostřed Evropy a přejeme jí podobně jako našim blízkým zdraví. V případě země tedy zdravý vývoj.

20.1.2014 v 5:53 | Karma: 12,36 | Přečteno: 565x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Vánoční host

Mám nahrávku vyprávění, které velmi působivě podává Johnny Cash. Jmenuje se The Christmas Guest. Text napsal G. Jones. Vědom si skutečnosti, že není v mých silách přenést náboj v plné síle, v tvůrčí pokoře jsem se přesto pokusil text přeložit tak, abych se přidržel co nejvíce originálu. Přeji nejen všem čtenářům šťastné a veselé Vánoce, prožité v míru a lásce.

18.12.2013 v 6:38 | Karma: 12,74 | Přečteno: 299x | Diskuse| Ostatní

Zdeněk Šťastný

Jak jsme na tom se seriály

Televizní seriály obecně jsou v obecné oblibě snad proto. že divák vstupuje mezi své hrdiny podomácku v bačkorách a ti se tak stávají součástí rodiny. Úvaha o seriálech je proto nadčasová.

4.12.2013 v 2:59 | Karma: 9,77 | Přečteno: 559x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Green Deal nikdo nezmění. Vnímejme ho jako příležitost, radí Pavel Telička

30. dubna 2024

Premium Česká republika slaví 20. výročí vstupu do EU. Petr Telička tehdy český vstup v Bruselu vyjednával....

Von der Leyenová s kampaní navštívila Prahu, na Národní třídě si natočila pivo

30. dubna 2024  17:58

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v souvislosti s předvolební kampaní Evropské...

Co mírová konference v Čapím hnízdě, napadla Černochová Babišovu kritiku

30. dubna 2024  17:30

Ministryně obrany Jana Černochová ostře reagovala na kritiku české muniční iniciativy pro Ukrajinu...

Opilý řidič kličkoval Brandýsem. Čtyři tisíce pro každého, uplácel pak policisty

30. dubna 2024  17:03

V druhé polovině dubna zastavila policejní hlídka kličkující a pomalu jedoucí auto. Cizinec, který...

  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 565x
Žiji v Kanadě a mám tím pádem jednu nevýhodu a jednu výhodu. Tou nevýhodou je skutečnost, že Českou republiku vidím z dálky a neslyším, co se hovoří v ulicích. Na druhé straně mám však obrovskou výhodu v tom, že Českou republiku vidím z dálky a neslyším, co se hovoří v ulicích

Seznam rubrik