Moje nedělní procházka "zničenou" a "rozkradenou" zemí

Tedy pouze jedním z jejich malých kousků, mým rodným městem, tady mohu srovnávat...Je slunečné nedělní odpoledne, dnes si ho nechci kazit čtením nadávacích a vzdychacích blogů a příspěvků pod nimi. Spolu s manželkou a naším australáčkem Belinkou vyrážíme přes část města do parku na procházku.

Jako první míjíme jeden z nových "chrámů konzumu". Je plný zboží, ne jak dřív, kdy se stály fronty na nedostatkové zboží, pokud jste neměli tu správnou protekci a ani ta nestačila, když nic nebylo....To se ovšem netýká těch, kteří byli soudruhy vyvoleni k nákupům v tuzexových prodejnách.... Pokračujeme přes nově opravené historické náměstí. Celé je nově vydlážděno, všude spousta nových laviček. Uprostřed upravená kašna. Až na jednu vyjímku jsou všechny domy na náměstí opraveny, mnohé mají novou fasádu. Moc příjemný pohled. Žádná šeď a zanedbanost jako dřív... Konec náměstí. Za mého dětství tady bývala ruina bývalé socialistické provozovny. Když jejim dobrým hospodářům spadla na hlavu, byla celé roky obehnána ohradou a ponechána svému osudu. Když na 1.máje okolo procházel průvod, ohrada se zaskvěla pentlemi a portréty budovatelů... Dnes je tu nový dům s obchody, postavený jedním s místních úspěšných podnikatelů. Kdo se vyžívá v závisti, má tady šanci se pořádně vzrušit. Jdeme dál. Míjíme náměstí a pokračujeme přes nábřeží, pokračují nově vydlážděné chodníky, okolo spousta dalších laviček. Vysazené stromy čekají na svůj čas, kdy budou dávat stín, už teď je tu příjemná atmosféra. Zeď kolem řeky, se které už není špinavá stoka, je opravená a osazená vkusným zábradlím. Dřív to bylo pozapomenuté ošuntělé místo. Největší radost mi dělé pohled přes řeku na "starou radnici". Nikdy ji nepamatuji jinak, než jako zdevastovanou a zanedbanou budovu. Nedávno prošla celkovou rekonstrukcí a vypádá skvěle, uvnitř jsou moderní prostory určené pro místní děti. Za budovou jsou vybudována nová hřiště. Škoda, že nejsem o třicet pět let mladší.... Cesta pokračuje kolem nového mostu. Ten starý, z doby Františka Josefa, byl udržovaný soudruhy tak pečlivě, že musel být v posledních letech uzavřen a potom stržen. V dálce je vidět další menší upravené náměstíčko, s novým domem, kde mají sídlo místní spolky, je zde i další hřiště pro děti. A už jsme v parku. Celý je krásně udržovaný. Procházíme kolem jedné z místních dominant - zámku, zase mohu vzpomínat, ano, tady jsem chodil do LŠU. Sice jenom dva roky, než škola musela zdevastované křídlo zámku opustit, později úplně spadlo. Zámek procházel dlouhodobou rekonstrukcí, dnes jsou zde místní muzeum a konzertní sál. Rozpadlá část zámku je znovu postavena a slouží jako škola a učňovská restaurace.V bývalých konírnách je nový sál na kulturní akce. Kdo neznal zámek dřív, když tu hospodařili soudruzi, tomu to ani nepříjde. Já to vnímam jako malý zázrak. Obcházíme park a vracíme se domů zadní branou. Zase vzpomínka na dětství, sem do brány, která byla na spadnutí, plná odpadu a myší, jsme si jako kluci chodili hrát. Také brána vstala z popela socialismu. Prošla celkovou rekonstrukcí, která se opravdu hodně povedla. Teď je v ní malá, příjemná restaurace. Nikdy by mě nenapadlo, že z takové ruiny může vzniknout něco takového. Od brány se vracíme oklikou domů, míjíme novou čtvť rodinných domů a kolem "ostudy města" se vracíme domů. Kdo je ta ostuda? Místní bývalý státní statek. Měl jsem možnost vidět jeho fotografie z dob, než se na něm začalo socialisticky hospodařit, to jest vybydlet ho a zdevastovat ve stylu některých cikánů. Majitel, který ho dostal zpět v restituci, nemá dost peněz na obnovu a i když se snaží, statek chátrá dál. Je to takový místní pomník socialismu. Jsme doma a začínám psát. Četl jsem tu mnoho blogů o zničené a zdevastované zemi "novým režimem", dokonce jeden soudruh tu psal, že bylo zničeno všechno dobré, co se vybudovalo. A spousta lidí tomu karmicky tleská. Nevím, jestli žiju v jiné zemi, nebo se dívám jinýma očima... Doufám, že si tento článek přečtou i mladí lidé, kteří socialismus nepamatují, pokud jim někdo bude tvrdit, že komunisté byli výborní hospodáři, který nezadlužili naši zem, je lhář. Zanechali nám po svém pokusu o "lepší svět" spoustu zdevastovaných objektů a zničenou přírodu. Změna k lepšímu stála stovky miliard jak ze státních, tak i soukromých prostředků. Ani za více než dvacet let se všechno nepodařilo dát dohromady, odstranění ekologických škod po budování socialismu bude stát další miliardy... Jistě, po plyšové revoluci se toho také hodně nepovedlo. I já jsem znechucen tím, že spoustu majetku a státních příjmů bylo rozkradeno. Mnoho lidí, napojených na politiky všech stran, přišlo nepoctivě ke svému majetku. Obohatili se i zkorumpovaní politici bez ohledu na stranickou příslušnost. Spoustu podvodů zůstalo a zůstane nepotrestáno... V tomhle morálním bahně teď musíme žít. To však neznamená, že přestaneme vidět změny k lepšímu, jsou vidět všude okolo nás, stačí si jen strhnout rudooranžové klapky z očí a přestat na všechno nadávat...Bahno nám musí zůstat pouze na podrážkách bot, nemělo by vystoupit výš, do našich duší. V tomto neviditelném příbytku si musíme uchránit co nejvíce místa pro naději, krásu, radost a lásku... PS: Omlouvám se, že jsou v textu mnohokrát použity výrazy nový nebo nově, ale jinak to nešlo....