V Evropském parlamentu zasednou poprvé také neonacisté

Dovolím si na tomto místě reagovat na text Mikuláše Ferjenčíka Stížnost na volby, s nadějí na úspěch. V první řadě bych chtěl říci, že neupírám pirátům právo napadnout výsledek. Sám za sebe dokonce musím říci, že pirátům bych mandát přál. Oceňuji především korektní a slušné chování předsedy Ivana Bartoše během kampaně. Ale Mikuláš Ferjenčík opakovaně neříká celu pravdu o pětiprocentní klauzuli a jejím zrušení v Německu. Díky jejímu zrušení budou v Evropském parlamentu poprvé neonacisté.

Evropský parlamentInternet

Nejprve bych se chtěl zastavit nad německým precedentem, resp. nálezem německého ústavního soudu, který prohlásil pětiprocentní a posléze i tříprocentní uzavírací klauzuli při volbách do EP za neústavní. Odvolávat se právě na Německé je v českém případě velmi ošidné. Roztříštěnost politických sil vlivem zrušení klauzule a vysokého počtu německých euromandátů zákonitě musela silně vzrůst. Není tedy pravdou, že zrušení klauzule nevede k větší roztříštěnosti parlamentu.

Je dobré mít na paměti, že opatření německého ústavního soudu umožnilo také zisk jednoho mandátu pro neonacistickou NPD, což se samozřejmě ve stížnosti nikde neuvádí. Nationaldemokratische Partei Deutschlands (NPD) (česky: Národnědemokratická strana Německa) je německá krajně pravicová politická strana. Jejíž ideová orientace má blízko k pangermánskému nacionalismu a k bílému nacionalismu. Strana byla založena dne 28. listopadu 1964 a je neoficiálním nástupcem Německé říšské strany (německy: Deutsche Reichspartei, DRP).

Uzavírací klauzule má svůj význam chrání mj. i před vstupem extrémních subjektů, jakými neonacisté beze vší pochybnosti jsou. Vzhledem k nižšímu počtu českých míst v Evropském parlamentu by bylo pro okrajová extremistická uskupení samozřejmě obtížnějším dosáhnout na mandát, než v Německu. Nicméně zde se dostáváme zase tam, kde jsme byli. Nemůžeme se konzistentně odvolávat na německý případ už proto, že musíme přihlédnout i k českým specifikům.  

Když si odmyslíme Německo, tak zjistíme, že pětiprocentní klauzule se uplatňuje v zemích s nižším počtem mandátů a vyšším prahem (Litva, Lotyšsko, Chorvatsko, Slovensko, Chorvatsko) a naopak vyšším počtem zástupců a nižším prahem (Francie, Polsko, Rumunsko) než má Česko. Volební práh tedy nemusí být rozhodujícím kritériem pro zisk mandátu. Pětiprocentní klauzule má čistě psychologický význam: Nutí voliče chovat se tak, aby hlasovali pro kandidáty a strany, které dokážou oslovit dostatečně významný počet voličů, a bylo možné brát je vážně. 

Přeji hezký den a veselou mysl!