Okouzlující, dojemný, vtipný, strašidelný, zábavný, milý, groteskní. Všechny tyto přívlastky pojme loutkový „velkofilm“ Radka Berana s názvem Malý pán. Jedna z jeho předpremiér se konala 3. května v píseckém kině Portyč. Byť nebyl poměrně velký kinosál zcela zaplněn, tak se ten, kdo se na film vypravil se svými dětmi, rozhodně nemohl být zklamaný. Stejně jako nejmenší diváci, které jsou jeho hlavní cílovou skupinou. To však ani zdaleka neznamená, že se dospělí u tohoto snímku nebaví a nudí. Ba právě naopak.
Skvělá loutkoherecká práce, působivý příběh s poučením, přiléhavá hudba i skvělý dabing. Malý pán vás dostane. Možná více než jeho „předchůdce“ medvídek Kuky Jana Svěráka, na kterém se Radek Beran a jeho kolegové ze souboru Buchty a loutky také podíleli. Jednoduše je více nabitý emocemi, myšlenkami i hláškami. Ani o překvapivé zvraty není nouze, a coby loutkový film je až nevídaně akční, napínavý i do jisté míry strašidelný. „Myslela jsem, že to s dcerou nedokoukáme, chvílemi se strašně bála,“ svěřila se ředitelka Sladovny Tereza Dobiášová. Nebylo to asi tak horké, neboť se právě malá divačka beze studu ptala Radka Berana na záludné věci: „Proč z kouzelných zelených okurek tekla modrá voda?“ nebo „Kolik hodin byly loutky pod vodou?“ – „No, když se to spočte, tak možná čtyři dny, ale jelikož loutky mají malé plíce, zase tak dlouho pod vodou nevydrží,“ pohotově odpověděl při následné besedě s diváky „malý velký kluk“ a režisér Radek Beran, který se na svět dokáže neuvěřitelně dívat čistýma dětskýma očima plnýma fantazie a těší ho bavit právě dětského diváka.
Práce na place zabrala podle tvůrců 45 dní a natáčelo se až 12 hodin denně. Otázka padla i na dabléry. Malý pán, než splňoval představy Radka Berana, byl vyřezán celkem sedmkrát. Výsledná podoba výrazu loutky pak měla čtyři „kopie“, kdežto jeho hlavní sok Zmetek měl pouze dva exempláře loutky. Pro kaskadérské kousky použili tvůrci dokonce gumové loutky a v určitých scénách pracovali i pod vodou. „Nemám úplný přehled o filmové loutkové tvorbě, ale zdál se mi Malý pán jako loutkový „velkofilm“. Pan Trnka by koukal,“ ocenila práci na filmu jedna z divaček načež režisér Radek Beran byl upřímně zaskočen a šel s pokorou sobě vlastní mimo „záři reflektorů“ … „Odcházím do stínu a nevím, co na to říct,“ řekl nesměle s jemným vtipem skromný tvůrce.
Většina záběrů se točila v malebném prostředí Píseckých hor, u Temešváru a Borečnice, a také nedaleko Dobříše. Původní záměr na Večerníček nedopadl a tvůrci zjistili, že je „jednodušší“ vyrobit a nabídnout producentům film. Od prvního nápadu k prvnímu promítání tak uplynulo dlouhých pět let. „Od první klapky k filmu k předpremiéře to bylo pak devět měsíců, což mi přijde docela symbolické,“ sdělil divákům s nemizícím nesmělým úsměvem Radek Beran. Autor filmové hudby Milan Cais z Tata Bojs titulní píseň i hudební složku filmu testoval na svých dcerách. Podobně k látce přistupoval i režisér. „My jsme testovali loutky, když se vymýšleli a těm, kdo měl děti, jsme ukazovali i scénář. Natočené záběry už nebylo reálné dětem ukazovat. Děti, neztrácely jste se v ději?“ tázal se dětí přímo Radek Beran. „A nebály jste se?“ „Neee!“ odpovědělo sborem dětské publikum. „Tak to je blbý!“… řekl naoko posmutnělý Radek Beran. Pravdou je, že některé záběry byly trochu strašidelné, až psychedelické… nicméně vždy je přebily ty pozitivně laděné a vtipné. „Točili jsme to tak, abyste se trochu bály a pak si mohly oddechnout,“ vysvětloval Radek Beran.
Předlohou filmu byla kniha Velká cesta Malého pána nadějné literátky Lenky Uhlířové a fotografa Jiřího Stacha. Podle Radka Berana je kniha spíše „puťák“, a tak se tvůrci snažili film okořenit o některé postavy a zápletky. Jiné zase vypustily. Hlavní hrdina – 27 cm vysoká loutka Malého pána pak byla dětem k dispozici. Dost možná se Malý pán dostane z filmového plátna i na jeviště souboru Buchty a loutky. Radek Beran si převedení děje na malá prkna, která znamenají svět, prý dokáže představit. Máme se tedy nač těšit!
OFICIÁLNÍ STRÁNKY FILMU: MALÝ PÁN
FACEBOOK:
