O fungování dvou firem

Díky volbám máme možnost vytvořit nové manažery největší zdejší firmy, která se jmenuje ČR. Zdroje jsou naše daně, cílem má být růst životní úrovně. Umíte si představit, co by se stalo, kdyby na jmenování vedení třeba ve vaší firmě měl vliv třeba brigádník nebo vrátný?

Představte si, že velká firma hledá svého generálního ředitele. Přihlásíte se do konkurzu. Stojíte před komisí složenou z ekonomů a expertů na řízení takového provozu. Předložíte jim svojí vizi vedení společnosti. Díky vhodně navrženým opatřením, jak firmu udržet v zisku a v růstu, jste zvolen za generálního. Vaší odměnou vám bude částečně plat a částečně také podíl na zisku firmy. Čím lépe bude firma prosperovat, tím lépe pro vás. Pokud bude vše fungovat tak jak má, budoucnost máte zajištenou. Vaší prioritou je, aby firma vydělávala a rostla. Rostoucí firma může přijímat nové a nové zaměstnance, zisky pomáhají tvořit rezervy na dobu krize. Zbytečně se neutrácí, investuje se do rozumných projektů. Část zisků se používá na zkvalitňování pracovních podmínek zaměstnanců. Občas se o něčem pohádáte s odbory, ale žádný větší tlak to není, protože mantinely pro vyjednávání máte nastaveny tak, aby každý věděl, kam může a kam už ne. Vše šlape, tak jak má.

 Představte si, že se na 4 roky stanete manažerem velké firmy. Neprojdete žádným kvalifikovaným výběrovým řízením, do čela vás zvolí samotní zaměstnanci. Hlas uklízečky starající se o záchodky ve třetím patře má v tento moment stejnou váhu jako hlas manažera se znalostmi chodu firmy nebo účetního, který vidí do její finanční situace. Víte, že je to jen na ty čtyři roky, pokud budete chtít nastoupit na delší dobu, nezbyde vám zase nic jiného, než projít volbami. V průběhu tohoto období nejste odměňován za hospodářské výsledky, neparticipujete na růstu společnosti. Máte fixní plat, občas si z kantýny odnesete nějakou tu flákotu na přilepšenou, co zbyla, ale to je vše. Ovšem ten fixní plat je fajn a nebylo by od věci si ho ještě nějakou dobu udržet, proto vaším jediným cílem je za 4 roky vyhrát volby. To ovšem znamená zajistit si dostatek hlasů. Koukněme se na strukturu oné firmy. Neomezeným vládcem jste vy. Dole pod vámi je pár manažerů starajících se o skutečné fungování a zajišťují zakázky, ze kterých má pak firma peníze. Těch je ale jen pár, jejich hlasy vás nezvolí. Pod nimi jsou různí projektantni, inženýři a zaměstnanci, kteří zajišťují realizaci těch zakázek. Těch už je o trošku víc, ale pořád to není dost na to, aby vás za 4 roky dostali opět do sedla. Pod nimi jsou dělníci. Stavaři, zedníci, svářeči, řidiči. Masa zaměstnanců podílejících se na realizaci projektu. Vlastně o tom moc nevědí, jen dělají práci, která je jim dána. Postaví zeď, svaří trubku, odvezou zboží. Práci jim vždy zadá někdo zezhora. K tomu jsou tam uklízečky, kuchařky, vrátní a všechen ten personál, díky kterému celá ta budova šlape. Tohle už je mnohem zajímavější masa, tohle jsou ti lidé, co by vám mohli pomoci vyhrát volby. Co uděláte? Nasměrujete vaší pozornost právě sem. Dobrý den paní Nováková, copak vás trápí? Ále... moc drahý obědy v kantýně. Opravdu? No tak je zlevníme! Ale šéfe, na to nemáme dost v peněz v rozpočtu..... To nevadí, půjčíme si. A co trápí vás, pane Svobodo? Cože, špatná doprava? Tak vám koupíme auto! Ale šéfe, ty lidi můžou jezdit autobusem, jezdí dobře, na auta nejsou peníze! To nevadí, půjčíme si.... A protože firma je veliká, tak banky jí půjčují a půjčují a vy máte na levnější obědy, auta pro všechny, příspěvky na dovolenou. Co na tom, že firma na to nevydělá? Důležité je být zvolen za 4 roky znova. Jak asi bude firma s takovým vedením fungovat? Špatně. Případné zisky se rozpynou do nesmyslů, které stojí další peníze i v budoucnosti. Firma neroste, má dluhy, nemá z čeho splácet. Nikdo už jí nepůjčí, musí se začít zeštíhlovat, propouštět, snižovat stavy, rušit zaměstnanecké benefity. Všichni se bouří, je konec. Vaše vize dalších 4 let se bortí.

 Problém státu je stejný jako problém druhé zmiňované firmy. Manažeři jsou do čela zvolení i hlasy, které o skutečném chodu takové firmy nevědí vůbec nic, nebo i hlasy lidí, kteří do této firmy nepřispívají a nikdy nepřispívali. A těch hlasů není málo, často se stane, že ty volby rozhodnout. Co pak tedy chtít od politiků, kteří mají před sebou 4, možná 8 let? Jim je jedno, že po nich bude potopa. Řešení je jednoduché, plaťme politiky podle toho, jak hospodaří s našimi penězi. Volby jsou jen o tom, kdo bude ve skutečnosti vládnout tím, co my tu vyděláme. Budete se starat dobře? Není problém vyplatit vám prémie. Nebudete se starat dobře, budete jen rozhazovat a utrácet a dělat dluhy? Nedostanete nic. Stát je jedna velká firma starající se o své zaměstnance od narození až do smrti. 4 roky jsou krátká doba na to, abychom nepřemýšleli, co bude dál. My potřebujem, aby tahle firma fungovala a rostla i poté a abychom nemuseli doplácet na to, co zdevastuje jedno blbé vedení. Přesně takovou devastaci plánuje ČSSD a pokud se jí povede pomocí nekvalifikovaných voličů vyhrát volby, nebude to trvat ani ty 4 roky, než tahle firma bude v opravdu velkých problémech. ČSSD nám svými sliby a skutky ukazuje, že o prosperitu jí ve skutečnosti vůbec nejde....