Malá Anička se ještě nenašla. Policie se zatím zdržuje jakéhokoliv vyjádření, nicméně i z těch střípků, které se k nám z médií dostanou, se obávám nejhoršího. Ať to již dopadne jakkoliv, a já se neustále modlím, aby to skončilo dobře, opět bude nasnadě otázka: Jde tomu předcházet?
Vůbec si neumíme představit, co asi cítí zoufalí rodiče a to nejen v tomto případě, ztratí-li se jim dítě a vy nevíte, kde může být, co se s ním stalo. Postupně policie odhaluje různé stopy a velmi často se stává, že nitky vedou k nějakému deviantovi. Situaci, kdy se pak rodičům oznamuje ta nejhorší možná zpráva, ovšem ve většině případů předchází spousta varování. Známe je, víme o nic a stejně s tím nic neděláme. Říká se tomu ochrana osobnosti a pokud by se kdokoliv snažil na tato svatá práva vztáhnout ruku, sesype se na něj banda takzvaných ochránců lidských práv. V ulici tak s vámi může bydlet deviant odsouzený za tři znásilnění, ale vy o tom nevíte. Ve většině těchto případů totiž onen deviant není kriminálník znásilňující ženy nebo děti, ale jen nemocný člověk, který se léčí. Dost často tedy ani neví, jak vypadá kriminál zevnitř, ale svůj „trest“ si odbude někde v bílém pavilonu s krásným lesoparkem a vycházkami do okolí. Jedině v moment, kdy se z jedné takové vycházky včas nevrátí, se dozvídáme, že tu někde pobíhá bez svých léků a že bychom si měli dát pozor. A dojde-li k nejhoršímu, jen si někde přečteme, že několikrát trestaný deviant opět zaútočil, znásilnil a zabíjel…
Jedním z pilířů demokracie je lidská svoboda. Ovšem ti, kteří se dopouštějí takových zvěrstev, jako je znásilnění, pedofilie, násilí na dětech, ti se sami z kategorie Člověk diskvalifikují. Chránit by se měli lidé, ne zrůdy.
V ČR mají lidé odsouzení k násilným trestným činům se sexuálním podtextem možnost vybrat si léčbu. Buď chemicky (léky) potlačit své pudy, nebo mohou dobrovolně podstoupit kastraci. Tato skutečnost je ovšem ochránci lidských práv velmi odsuzována a napadána. Bývalý ministr Kocáb se velmi zasazoval o to, aby bylo toto dobrovolné mrzačení zcela zakázáno. Prý se tím stejně nedá zamezit další trestné činnosti… Evropská unie dokonce vydala prohlášení odsuzující tuto praxi. Já si naopak myslím, že kastrace je jeden ze způsobů, jak předcházet takovému neštěstí, které se možná rýsuje v případu malé Aničky. Pokud tedy člověk páchající sexuální násilí na dětech a slabších jedincích je nemocný, je třeba ho léčit tak, aby jeho nemoc co nejméně ohrožovala jeho okolí. V tomto případě bych ani nepřistupoval k žádnému třikrát a dost. V žádném případě bych se ani neptal člověka odsouzeného z takového trestného činu jestli chce nebo nechce… Znásilníš? Zneužiješ dítě? Vykastrujeme tě. Ne jako zastrašující příklad, ale jako prevenci, aby se to samé nemohlo opakovat. Co asi tak můžete vysvětlovat znásilněné ženské? Víte paní, on to neudělal poprvé? Dokonce za to seděl, ale za tři roky jsme ho pro dobré chování museli pustit ven?
Jaké mají argumenty proti kastraci ochránci lidských práv? Důstojnost jedince (který před tím o důstojnost připravil jiné), zbytečné mrzačení lidského těla (u člověka, který mrzačil nejen tělo, ale i duše), alternativní možnosti léčby (které evidentně nezabíraly tak jak měly, když došlo k recidivě). Všechny tyhle argumenty jsou naprosto neobhajitelné před kýmkoliv, kdo pocítil takové násilí na vlastní kůži. Jeden příklad za všechny: 5tiletý Honzík, kterého před pár lety brutálně znásilnil a zavraždil slovenský vrah a násilník Novák, který byl před tím již několikrát za znásilnění odsouzený. Kde v ten moment byli ti ochránci lidských práv? A kde by byl Honzík dnes, kdyby hned po prvním Novákově znásilnění přišel o svoje koule?
Pořád doufám, že malou Aničku naleznou někde zdravou v zahradní chatce v Troji a vše se v dobré obrátí. Nicméně i tak to nic nezmění na mém přesvědčení, že kastrace je nejúčinnější prevence a ochrana před dalšími znásilněními a vraždami, které se již staly a které již bohužel vrátit neumíme. Kastrujte ty hajzly a přestaňte z nich dělat nemocné.
