Podle neustále se měnící situace na naší politické scéně lze jen těžko s určitostí říci, co bude večer, natož zítra. Pan Hamáček, který dobře ví, že podělal, co se dalo a už není prakticky nikdo, kdo by mu ještě věřil, ale
jeho spolustraníci se ho snaží podržet, nebo spíš svá, už tak chatrná koryta. A tak pan Hamáček podává trestní oznámení na novináře a doufá, že s podporou ještě více bezpáteřního náměstka Haška, se mu podaří vše, alespoň na čas zamést pod koberec, jako Babišovi, jeho dobrovolná spolupráce s STB.
Ale to by Hamáček musel žalovat nejméně půlku našeho národa, lidí, kteří jsou o jeho vině přesvědčeni. A možná by mu lidé i rádi zaplatili, jen když už rychle a hlavně navždy vypadne. Pan Hamáček používá už mnohokrát osvědčené prohlášení Babiše: že „nařčení odmítá“ - asi v naivní představě, že mu snad budeme věřit.
Je zajímavé sledovat reakce a vyjádření různých lidí ve vládě, kdy sněmovna začala v utajeném režimu o případu Hamáčka jednat. Najednou je vidět, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a velvyslanec ČR v Moskvě Vítězslav Pivoňka nejsou až tak na straně lidí, ale spíš na straně Ruska. Možná se časem ukáže, jakou skutečnou roli hráli v nezdařeném výjezdu Hamáčka do Moskvy.
Ani Babiš nezůstává stranou a mluví o nesmyslu, i když pár dní zpátky mu cestu nepodepsal.
Jejich tvrzení jsou jen těžko uvěřitelná, vždyť proti nim svědčí fakta samých novinářů a našich tajných služeb. Jak řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun: zvýšená aktivita proruských sociálních sítí, dezinformace a zkresleně interpretovaná fakta byla zaznamenána ještě v předstihu, než došlo k vlastnímu oznámení případu Vrbětice. A je jasné, že Rusko vše dopředu vědělo a bylo na to připravené. Nelze pochybovat o tom, že v našem státě léta okupovaném Rusy je velmi mnoho soudruhů, ale i těch, kteří z tohoto spojenectví měli výhody a profit a nehodlají se jen tak snadno vzdát výnosné kolaborace. Možná to ani tak neberou, jen se se chtějí mít královsky na úkor nás ostatních.
V době nesmyslného rozvolňování pandemických opatření, kdy děti nemohou do školy, aby se náhodou nesetkaly, je povolena akce několika desítek příznivců ruského motorkářského klubu Noční vlci (Putinovi chráněnci) pod záminkou pietní akce – a to za účasti policie. Podle mého to není žádná pieta, jen demonstrace ruského vlivu a síly za účasti našich lidí, kterým nedochází co se děje, nebo jsou na výplatnici Ruska. Smutné je, že vše s posvěcením soudruhů ve vládě a Hamáčka který tam pošle své kluky, aby dohlédli na ty, kteří vidí, co se tu děje a nemíní se s tím smířit.
Ale co bychom čekali, když v roli ministra vnitra je soudruh Hamáček, náměstek bezpáteřní Hašek, bezohledný Babiš a konečně téměř ruský Miloš Zeman. Když už pánům ve vládě tolik leží na srdci pieta a uctění padlých Rudoarmějců, proč také motorkáři nezajeli na hroby Vlasovců, jsou to také sovětští vojáci a možná jich padlo za osvobození Prahy mnohem víc. Jen se odmítli nechat popravit Stalinem, tak raději přešli na druhou stranu.
Rusko velice rádo překrucuje a přepisuje své i jiné dějiny. A dokud tam budou velet soudruzi, tak invaze Rusů v 68. roce u nás bude Ruskem prezentovaná jako přátelská pomoc strádajícímu Československu. Ale stačí si přečíst ruského spisovatele Složenicina a možná uvidíte Generála Vlasova a jeho armádu zcela jinak - i tu slavnou jízdu Rudé armády z Berlína do Prahy, kdy americká vojska byla jen pár kilometrů od Prahy, ale nesměla tam zasáhnout.
Ale to je politika za války... A dnes? Je to stejné: O OBYČEJNÉ LIDI TĚM NAHOŘE NEJDE A NIKDY NEŠLO.
Přeji všem slušným lidem v naší krásné zemi, abychom už brzo vyprovodili všechny Hamáčky, Hašky, Babiše a Zemany a konečně si zvolili lidi, za které bychom se nemuseli stydět a byli na ně hrdí jako na Václava Havla.
