Před několika dny skončil 39. ročník agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Opravdu je nám i dnes země živitelkou? Začínám o tom mít mnoho pochyb.
Popravdě, už tam nechodím. Traktor, ani kombajn kupovat nehodlám, Babouky poslouchat také nechci, nějaké pouťové šunty u stánkařů také nekoupím, tak nevím, co bych tam dělal. Ostatně, z pohledu do katalogu mám nepříjemný pocit, že většina prodávané zemědělské techniky je stejně zahraniční provenience. Tuto známou výstavu letos navštívilo přes 100 000 návštěvníků.
Ale tam vlastně nemířím. Mířím k tomu, co zmínil prezident Agrární komory Jan Veleba: „Klesající potravinová soběstačnost ČR začíná ohrožovat stabilitu země.“
Od roku 1989 a zejména od našeho vstupu do EU jsme stále více odkázáni na dovozy potravin. Jakoby náš venkov už nebyl schopen a ochoten živit města.
K dramatickému propadu dochází zejména v segmentu vepřového masa, drůbeže i vajec (pamatujeme si ještě velikonoční vaječnou krizi), ale jsme už málo soběstační i v produkci ovoce a zeleniny mírného pásma, dokonce i v tak tradiční plodině, jako jsou brambory.
Letos je i špatná úroda obilovin a to nejen v Evropě, ale i v Severní Americe. Ceny rostou a hrozí, že sedláci a farmáři nebudou mít na krmení dobytka dost peněz.
Na dovozy jsme nejvíce odkázáni právě v komoditách zeleniny a vepřového masa. Viz tabulka:
Zdroj Min. zemědělství 2011
Významně rostou dovozy masa a to zejména vinou obchodních řetězců, které nakupují maso z laciných destinací, ale málo kvalitní.
Dosud jsme soběstační v hovězím mase, obilí, řepce a mléce. Ale i zde je skryt problém: vyvážíme primární surovinu a zpět dovážíme zpracované finální potraviny (třeba u sýrů to loni bylo už plných 40 %!).
Vepřů chováme tolik, co před devadesáti lety! Zbytek musíme dovážet. Za dvacet let ubylo chovaných prasat přes tři miliony! Dovezli jsme přes 200 000 tun vepřového. Stálo to přes 11 mld. Kč, které nevydělali čeští zemědělci, ale jacísi cizí lidé kdesi v cizích zemích – nejvíce v Německu, Rakousku, Belgii, Polsku a Španělsku.
Stavy drůbeže jsou obdobně tristní – odpovídají stavům mínus padesát let. Počet kuřat na výkrm klesl jen za loňský rok o 24 %! Počty slepic jsou na historicky nejnižší úrovni. Dovozy rostou meziročně kolem 17 %, dokonce ty kury vozíme i z Brazílie! Do soběstačnosti už nám chybí přes 20 %!
A ceny dovozů samozřejmě rostou. U masa, masových výrobků i výrobků mléčných. Nadšeně posíláme naše peníze do ciziny. Nárůst dovozů potravin z ciziny překročil za posledních 12 let kumulovaně 1 000 %.
Vím, jsou v tom dotace. Metla přirozené ekonomiky. Ale každým nákupem toho výborného Brie zároveň podrážíme nohy nějakému Novákovi, či Svobodovi. V tom je to tragické. Protože nějaký Lafontaine se na nás, až budeme v nouzi, úplně klidně vyprdne.
Ostatně – nebylo by to poprvé! A pohádky o globalizovaném světě si nechte na doma.
