Když jsem byl ještě chlapcem, jezdili jsme s babičkou po návštěvách příbuzných – říkali jsme tomu rajzování. Babiččina sestra žila v Bratislavě. Už si nepamatuji, zda to byl její syn, či zeť, ale byl šéfkuchařem v jednom z největších bratislavských hotelů. Dokonce psal i učebnice pro obor kuchař.
Nějak jsme se jednou usnesli, že si k večeři dáme bedly. Bedla jedlá (nebo menší Bedla červenající), obě lahodné, oříškové chuti. Nějak jsem počítal s tím, že se budeme pracně lopotit nějakým lesem a pak si večer namažeme chleba mastí (sádlem). Utrpěl jsem šok. Naskákali jsme do jeho Felicie (rok cca 1962), vyjeli kousek za Bratislavu a vlezli do lesa, kde na 1 m2 rostlo tak 10 – 15 bedel. To už jsem později v životě nikdy neviděl. Nejstarší s kloboukem až 30 cm širokým, pod nimi mladší plodnice a vespod ještě uzavřené klobouky těch nejmenších dětí.
Nasbírali jsme během 5 minut potřebné množství a jeli zpět.
Noha bedly je vláknitá a vesměs nestojí za nic. Vykroutit a zahodit. Zato klobouk se dá připravit velmi jednoduše:
Pečená bedla
1 porce: 4 rozvinuté klobouky bedel, sůl, pepř, (máslo)
Hlavičky bedel neloupeme. Položíme je vrchem dospod na horký tál (v nejhorším pánev), osolíme, opepříme z mlýnku, můžeme mezi žábry nasypat i malounko kmínu a pečeme, dokud se hlava nepoloží celá na plochu tálu a zcela nezměkne. Kdo je moc fajnový, může mezi lupeny dát drobítek másla.
Hotové klademe na krajíčky dobrého chleba a ihned podáváme. Podobně připravujeme i syrovinky.
Plněná bedla
1 porce: 4 uzavřené bedly, malá cibulka, kousek slaniny, sůl, pepř, kmín, 2 nožičky Olomouckých syrečků, petrželka
Malé, nerozvité klobouky zbavíme vykroucením třeně. Vzniklou dutinu můžeme naplnit různými nádivkami; od šunkové, až po sýrovou. Jedna z drsnějších variant je s Olomouckými tvarohy. Zdálo by se, že zcela zabijí původní chuť houby, ale není tomu tak.
Slaninu zpěníme, přidáme drobně krájenou šalotku, vhodíme pokrájené syrečky a necháme je roztavit. Opepříme, okmínujeme čerstvě drceným kmínem, sekaná petrželka, solit nepříliš. Teplou směs nacpeme lžičkou do hlaviček hub, ty pak položíme na plech (pečící papír hodně usnadní práci) a krátce zapečeme v troubě.
Komu páchnou syrečky i za studena, natož zahřáté, může použít třeba masovou mletinu jako do paprik. Pravda, houbu je pak třeba v troubě držet, dokud není maso hotové, což může být i kolem ¾ hodiny. A chuť houby tím hodně utrpí.
Ale s bedlou můžeme kouzlit i jinak, třeba na víně.
Bedla na víně
½ kg bedel, 1 dl bílého vína, trocha oleje, 50 g anglické slaniny, šťáva z ½ citrónu, máslo, pepř, sůl
Klobouky bedly oloupeme a z obou stran prudce osmahneme na oleji. Pak je narovnáme do zapékací misky vymazané máslem. Osolíme je a opepříme (nešetříme).
Nožičky bedel a slaninu nakrájíme na kostičky a osmahneme na zbylém oleji. Pak podlijeme vínem a provaříme. Dochutíme citrónovou šťávou a nalijeme na bedly. Pečeme ve středně teplé troubě asi 30 min. Jako příloha se hodí bílé pečivo.
No a komu samotné houby moc nevoní, tomu k disposici jiný recept, třeba z Itálie, ale také s houbami:
Kuře á la cacciatore (po myslivecku)
4 porce: 1 kuře, 100 g anglické slaniny, 1 paprika, 250 g malých rajčat, 250 g dobrých hub, 1 cibule, 4 stroužky česneku, 2 lžíce kaparů, 1 snítka tymiánu, olivový olej, listová petržel, 100 ml červeného vína, sůl, pepř z mlýnku
Kuře důkladně očistíme a naporcujeme. Papriku, houby a rajčata očistíme a nakrájíme na větší kousky. Oloupeme cibuli a česnek. Cibuli nakrájíme nahrubo, česnek nasekáme. Vše nakrájené smícháme v misce, přidáme kapary a snítku tymiánu.
Zapékací nádobu vytřeme olivovým olejem, vyložíme plátky anglické slaniny, přidáme nakořeněné porce kuřecího masa a na ně směs, kterou jsme si připravili. Podlijeme vínem, dochutíme solí a pepřem. Pečeme v troubě při 180 °C asi 45 minut.
Při podávání přidáme sekanou petrželovou nať. Jako příloha se hodí jemná bramborová kaše, nebo polenta.
Recept je opět z dílny šéfkuchaře Café Imperial, pana Michala Pšeničky.
No a pak, že je na světě hnusně!
